Poznámka ke zpravodajství České televize

Česká televize (ČT) přináší fundované zpravodajské vstupy. Pokud je divák sleduje pravidelně, lze zejména ve večerních vstupech v 19.00, 22.00 a 23.00 vysledovat, jak se politický vliv odráží na přístupu a hodnocení domácích i vnitropolitických událostí, výběrů hostů, odborníků z jednotlivých institutů, fakult a tak dále.

Například v komentářích a zpravodajství tento vliv, spíše negativní ve smyslu absence větší důslednosti otázek, byl patrný při informování o posledním válečném aktu armády Ruské Federace (RF) vůči Ukrajině. ČT i v tomto případě se snažila o objektivní a vyvážený přístup, který ne vždy, jako i v tomto případě dotáhla, nebo nemohla dotáhnout dokonce, a nechala na divákovi a jeho pozornosti, aby si prezentované názory přebral sám.

V daném případě až na vyjádření bývalého diplomata Vladimíra Votápky v Událostech (29. 11. 2018 ve 22.00) se ČT v denních vstupech spokojila s vyčkávací optikou premiéra Babiše, vyhýbavým postojem prezidenta Zemana, kterým večer oponovalo i stanovisko poslance ANO, pana Bžocha ze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP). Neuvěřitelně prorusky vyzněl postoj bývalého ministra zahraničních věcí Jana Kavana. Ten anexi Krymu Ruskou Federací bere za daný fakt a vnímá tedy tuto další ruskou agresi jako ukrajinskou provokaci, při níž ukrajinské vojenské lodě vpluly do teritoriálních vod Ruské Federace. Proti tomuto výroku se sice ohradil poslanec Bžoch (Ano), ale celou věc uvedl na pravou míru právě Vladimír Votápka, když popsal, jak tato agrese proběhla. To jest, že ukrajinské lodě nebyly vpuštěny, aby propluly Kerčskou úžinou. Naopak byly vytlačeny, a jejich lodě i s posádkou napadeny, zajaty a zadrženy v Azovském moři v mezinárodních teritoriálních vodách, které jsou pod ochranou mezinárodní práva.

Den předtím se ČT24 neopomenula zmínit o schůzi zahraničního výboru Senátu, jemuž předsedá Pavel Fišer. Výbor jednomyslně přijal usnesení k této agresi. Jeho slovník byl, jak jinak, diplomatický. Vyjádřil silné znepokojení, odsoudil použití síly, označil blokování svobodné plavby RF za hrubé porušení mezinárodního práva, vyzval k propuštění zajatých námořníků a vrácení zadržených plavidel, a vybídl obě strany ke “zdrženlivosti“. Což zní ve vztahu k Ukrajině velmi paradoxně, řekl bych zbytečně servilně a nehodné postoje České republiky, avšak velmi eufemisticky k válečnému aktu Ruské federace, jejíž "nezdrženlivost" pokračuje a nabírá obrátky.

Změny doznal i slovník předsedy Výboru Pavla Fišera, který den předtím v rozhovoru s Filipem Horkým na seznamu.cz pojmenoval vojenský útok Ruské Federace pravými jmény, když ho označil za agresi a válečný akt vůči Ukrajině. ČT tuto změnu přešla a suplovala ji ústy novináře Jefima Fištejna, který cíle RF v Azovském moři označil za pokus odříznout ukrajinské přístavy a snahu RF učinit z těchto mezinárodních teritoriálních vod, vody spadající pod jurisdikci RF. Na místě byla rovněž otázka, proč k tomuto mezinárodnímu útoku RF stejně pohotově nepřijal usnesení také zahraniční výbor PSP.

Zpravodajství ČT a její zpravodajskou reputaci v tomto případě celkem pohotově "zachraňovaly" otevřené názory bývalého diplomata Vladimíra Votápky a novináře Jefima Fištejna, který neváhal nazvat agresi RF za lupičskou a pirátskou akci. Ve srovnání s četností vyjádření oficiálních představitelů jsou tyto názory upozaděny, přestože jejich postoje v čestnosti a otevřenosti se diametrálně liší například od postojů, které v této souvislosti veřejnosti prezentovali prezident Zeman a premiér Babiš.

Psáno pro facebook. (Příspěvek blokován.)