Noticka k diskusi na stránce Jana Rejžka k otázce, která zde také často padala v souvislosti s blahopřejným dopisem prezidenta Zemana moderátorovi Jaromírovi Soukupovi: „Ovšem, že toto visí na stránkách Hradu je, bohužel, ostuda nás všech?“ (M. Sušerová Kodadová).

Tam toho visí. Co by tam ale mělo být, už tam dávno není. Kupodivu zmizely i dříve přepisované rozhovory ze Zemanova hřadu Týden s prezidentem, nejméně tedy poslední dva, které nemohu dohledat.

Jednou tyto rozhovory skončí v učebnicích pro studenty žurnalistiky jako smutně výmluvná ukázka politické demagogie, argumentačních faulů a slepé až místy fanatické servilnosti, pochlebovačství a moderátorské trapnosti J. Soukupa. Ostuda to je samozřejmě pro Hrad, včetně onoho blahopřání, které ukazuje na nedostatečnou schopnost prezidenta Zemana rozlišovat mezi tím co je veřejné a co privátní. A ilustruje stejně špatnou práci tiskového mluvčího, prezidentské kanceláře, protokolu. Práci dostatečně vyjevující, jaký že autoritářský duch sebestředného a prohnaně ješitného Zemanova ega Hradu a této zemi vládne, nebo chce, aby ovládal českou společnost.

A stydět by se v tomto případě měli především voliči prezidenta Zemana. Jaké další ostudy, trapasy a úlitby a obhajoby pročínské komunistické politiky a zahraniční politiky Putinova režimu Ruské Federace se chtějí ještě dočkat, aby pochopili, kdo je prezident Zeman?

Bohužel, oni se chtějí dočkat právě této dnes již otevřeně deklarované a prezidentem Zemanem prosazované zásadní změny a orientace polistopadového demokratického kursu (1989) tehdejší československé, dnes již pro evropské a pro alianční politiky. Tedy politik, které jsou pilíři české zahraniční politiky.

Psáno na Facebook