Kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 66 ze dne 19. 10. 2017 ve věci zvýšení platů učitelů (27. schůze).

„... A troufám si říct, že teď se zase budeme bavit o něčem, co je opravdu velmi vážné“. Tato slova pronesl Richard Brabec, místopředseda vlády, ministr životního prostředí vzápětí poté, co Poslanecká sněmovna v opakovaném hlasování (27. 3. 2019) nepodpořila zvýšení platů učitelům a čekal, až na něho dojde řada, aby projednal zprávu vlády o ochraně klimatu.

Nic proti alarmující závažnosti tohoto bodu, jeho slova ale v této souvislosti nebyla vůbec na místě. Vyzněla paradoxně a byla takovým nechtěným hřebíčkem do rakve usnesení, respektive bodu 4, který Sněmovna den předtím (26. 3. 2019) přijala, aby ho druhý den z usnesení vyňala, nebo spíše zametla pod koberec.

Ze zmíněného usnesení, k němuž mělo, nebo má ještě dojít nejpozději v roce 2020, vypadl právě onen den předtím přijatý bod 4, v němž, cituji: „Poslanecká sněmovna vyzývá vládu ke zvýšení platů pedagogů pro dosažení průměrného platu pedagogů 130 % průměrné mzdy ve státě nejpozději v roce 2020 tak, aby bylo dodrženo usnesení Poslanecké sněmovny číslo 66 ze dne 19. 12. 2017.“

Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí

V tomto případě by se slušelo říci na adresu vládních poslanců, tedy těch, kteří nehlasovali a pak se se nestačili divit, že si nejen uškodili, ale utrhli si i pěknou ostudu. Pro přijetí onoho čtvrtého bodu stačilo 26. 3. 2019 pouhých 75 hlasů pro z přítomných 149 poslanců a poslankyň.

Stejně tak jako pro jeho nepřijetí, se kterým koalice počítala, ale poněkud se přepočítala. 12 poslanců a poslankyň z ANO a ČSSD bylo omluveno, 16 se jich k hlasování nepřihlásilo a čtyři poslanci z vládní koalice dokonce hlasovali pro přijetí čtvrtého bodu.

Nepomohla ani vzorná stranická disciplina poslanců a poslankyň KSČM, kteří se s troskami vládní koalice ANO a ČSSD zdrželi hlasování v počtu 74 hlasů. Čtvrtý bod prošel o jeden hlas. Černý Petr tak zůstal v rukách poslanců ČSSD, z nichž tři hlasovali pro tento bod.

S komunisty za zády

Bezprecedentního zpochybnění den předtím skončeného hlasování se ujal tedy o den později (27. 3. 2019) poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. A otevřel tím téměř dvouhodinovou bouřlivou diskusi nad jednacím řádem, který sice umožňuje zpochybnit hlasování po jeho ukončení, ne však o den později.
Lodivodem v diskusi byl Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM , který obratně dovedl Sněmovnu přes dvě námitky ke kýženému cíli. Jednu vznesl proti postupu předsedajícího Vojtěcha Pikala a následně druhou poslanec Jaroslav Foldyna zpochybnil hlasování Poslanecké sněmovny ze 26. 3. 2019. Obě námitky poslanci vládní koalice přijali a mohlo se tak znovu hlasovat o inkriminovaném čtvrtém bodu Usnesení Poslanecké sněmovny.

Marné byly hlasy rozhořčených opozičních poslanců. Nepomohl ani zoufalý výkřik, který těsně před hlasováním o čtvrtém bodu zazněl od poslance Petra Gazdíka: „Zítra je Den učitelů. To to opravdu přednášíte učitelům této země, že jim říkáte, že sliby, které jste dali takovýmto způsobem budete dodržovat? (Rozčileně.) To si děláte srandu“.

A sranda prošla. V opakovaném hlasování již hlasovací mašina, seřízená opraváři K + F (poslanci KSČM - Pavel Kováčik a Vojtěch Filip v tu chvíli předsedající), neselhala. Do análů Poslanecké sněmovny vstoupilo tedy toto opakované hlasování jako další precedens, který si za rámeček Poslanecká sněmovna rozhodně nedá, protože je to vlastně takový návod, jak zpochybnit případně jiná “nevyhovující“ hlasování. A je zcela jedno, půjde-li o hlasování vládních či opozičních poslanců.

A realita?

Učitelé zůstali v koutě. Mohou si tam přečíst vládní programové prohlášení a porovnat ho se svými platy. Nevím, jestli rozptýlí jejich pochyby, jak se o to pokusil poslanec Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu ANO, když vyzval poslance Zbyňka Stanjuru, předsedu poslaneckého klubu ODS, aby uvedl, jaké byly průměrné platy učitelů za vlády ODS ve srovnání s průměrnou výši platů v České republice a obdobně za vlády ANO.

Pan poslanec Stanjura nelenil a uvedl tato čísla: v roce 2012 činil průměrný měsíční plat v ČR 25 101,-- kč a průměrný plat učitelů 27 914,-- kč. Za vlády nynější vládní koalice činil v roce 2018 průměrný plat v ČR 31 516,- Kč a průměrný plat učitelů 31 632 Kč. Taková je realita.

A ta se zatím rozchází se slovy ministra Roberta Plagy, nebo k nim má hodně daleko, když ve svém vystoupení ujišťoval Poslaneckou sněmovnu: „...vládní závazek, programové prohlášení, že na konci roku 2020 - 2021 bude průměrný plat českého učitele 150 procent úrovně roku 2017, tedy převedeno na číslo 45 000 nebo 46 000 korun, tak ten držíme a i z prvních jednání s paní ministryní financí tento závazek nebyl zpochybněn“.