K poslední dezinformaci Tomia Okamury, místopředsedy Poslanecké sněmovny a diskusi nad jedním snímkem prezentovaným jako obrázek z dnešní Francie, ačkoli pochází z malého města v USA a byl pořízen v roce 2006.*

Češi faulující Čechy

Paráda, milá a vážená Tano, je dobré se setkat s Vámi i na těchto stránkách předsedy SPD Tomia Okamury. A trpělivě naše spoluobčany upozorňovat, s nimiž se často shodneme v řadě jiných věcí a názorů, že fauly, kterých se dopouští Tomio Okamura, jsou právě takové, jaký mu adresuje Vaše lakonická odpověď: „Pryč s japonskými přistěhovalci - Čechy Čechům.“

V kostce názorně ilustruje stejnou zjednodušenou logiku uvažování a demagogii, s nimiž se pan Okamura obrací ke svým příznivcům. Ti samozřejmě jako celá řada nás v každodenním frmolu, práci, starosti o rodinu a děti si daleko obtížněji mohou najít čas, aby si všechno ověřovali. To je úmorná práce často i bez výsledků, protože zdroje informací jsou mnohokráte chráněny jinými zájmy, obchodní značkou, redakčními zdroji a tak dále a tak podobně.

Na tuto poslední demagogicky rozpracovanou lež upozornilo veřejnoprávní médium Český rozhlas,* v jehož kapacitě a schopnostech takové možnosti jsou: rozlišit lež od pravdy nebo její formu prezentovanou jako polopravdu. Ale i další lži a dezinformace, kterých se na sociálních sítích dopustil a dopouští místopředseda Poslanecké sněmovny Českého parlamentu a předseda SPD Tomio Okamura. To platí také pro předvolební noviny “Na vlastní oči“, propagující program SPD a Tomia Okamuru. Mimo jiné velká část českého obyvatelstva našla před volbami do Evropského parlamentu Evropské unie tyto “noviny“ ve svých domovních schránkách. Bohužel, nebylo to ani prvně ani naposledy, kdy se tam prezentovala demagogie výroků typu "Merkelová jako Hitler".

Demagogie znedůvěryhodňující a ohrožující demokracii jako podobné, ne-li ještě nebezpečnější a politicky nezodpovědné jednotlivé kroky obviněného premiéra Babiše a excesivní výstřelky prezidenta Zemana.

Komu a čemu slouží demagogie v české společnosti?

Pokládám si otázku: komu a čemu tato evidentní demagogie slouží? V případě Tomia Okamury si můžeme odpovědět. Chce za každou cenu, jak každou chvíli vidíme, slyšíme a čteme upevnit své postavení a místo v české politice a v české společnosti. Bez ohledu na to, že ji rozděluje v podstatě lžemi a dezinformacemi. Pro aparát a postavení, kterým SPD disponuje v rámci české politiky z titulu své funkce v Parlamentu a příslušných poslaneckých náhrad, včetně prostředků určených pro parlamentní klub strany SPD by nemělo být problémem ověřovat si zahraniční zdroje snímků, zpráv, o které SPD také opírá svůj program a jeho ideologii. Bohužel, jde jí však o jiným a jinam cílený záměr, než směr kterým je demokracie, kterou se jen prázdně ohání. A jak se říká, účel světí prostředky.

Komu že Zeman a Babiš nahrávají?

V případě pánů Babiše a Zemana otázka Cui bono – v čí prospěch - směřuje k zahraniční politice Ruské Federace a prezidentu Vladimirovi Putinovi. Ta i on (jedno jest) se otevřeně netají s tím, že Západ je pro ně zase nepřítelem. Nepřítelem číslo jedna, dodávám za sebe. Že by premiér Babiš a prezident Zeman byli tak naivní, aby nevěděli, komu že nahrávají. Ne. Znejisťují a ohrožují věrohodnost a funkčnost demokracie a její kontrolní protiváhu, kterou je fungující právní stát.

Andrej Babiš svou trestní kauzou, neudržitelným střetem zájmů. Dnes se již dá také říci neodpovědnou, chaotickou a nepromyšlenými kroky provázenou hospodářskou politiku. Ta, jak se ukazuje v případě dotací, jde na vrub daňových poplatníků. A prezident Zeman svými blamážemi a neuvěřitelnými a provokujícími výroky ve funkci ústavního činitele číslo jedna.

Další prezidentova blamáž

Poslední prezidentova blamáž, která od něho zazněla z obrazovky TV Barrandov 30. 5. 2019, se prezident přihlásil ke Stalinovu zlověstně a krvavě podloženému výroku “Kadry vse rešajut.“ Prezident Zeman sice dodal, že ve Stalinově reálné praxi to znamenalo popravy, ale jinak měl podle něho Stalin v podstatě pravdu. Uzavřel tím tak předchozí jeho vyjádření a postoj k odvolání ministra kultury pana Antonína Staňka, které prezident Zeman odmítl, aby pan ministr mohl rozkrýt další vážné nedostatky v hospodaření ministerstva kultury.

Polikáté se ptám a nebere mi to hlava, zdali si prezident Zeman uvědomuje, že takovými paralelami a otřesnými souvislostmi se šeredně dotýká památky miliónů obětí, které Stalin nechal zavraždit a důstojnosti miliónů rodin, které se s tím musely vypořádat. Obecné pravdy nebo lidské projevy jako je například láska k dětem u takových masových zločinců dvacátého století jako byli Stalin a Hitler zůstává v novodobých dějinách jako další hrůzná ilustrace a doklad toho, jak nedozírně strašné a nebezpečné jsou, a mohou stále být, režimy postavené na nekontrolovatelné a neodvolatelné moci takovýchto jedinců. Podporovaných často drtivou většinou, v lepším případě obelhávaného, chcete-li oblbovaného národa, v horším případě - jemně řečeno - ovládaného silově, celou odstupňovanou škálou represivních prostředků.

K sofistické totalitě dnešní moci

A tak by se dalo pokračovat... Smyslem této odbočky je ale, abych upozornil na jiný vážný důsledek, plynoucí z vystoupení a projevů zmiňovaných ústavních činitelů. Čím dále více se ukazuje, že se bez politického napětí a znesvářených názorových skupin zkratkovitě, hrubě se napadajících na sociálních sítích, neobejdou. Přikládají do nich, jak je třeba, aby se rozhořely jako neuhasitelný požár. A v jejich popelu, aby postupně vyhasly základní hodnoty smyslu lidského života, které ho posunují dopředu v rozporuplném, byť propastně často nevyváženém střetu dobra a zla, lži a pravdy.

A udržovali si moc skrze kluzkou sofistickou totalitu, známou z Orwellovy Farmy zvířat. Společnosti, v níž dobro je zlem a zlo dobrem, pravda se rovná lži a lež pravdě. Tedy stavu, o kterým oněm pánům, o nichž je tu řeč, běží a který jim vyhovuje.

Nejhorší, co se může stát demokracii v české společnosti, že tuto sofistiku moci neprohlédne a nechá se jí strhnout. Místo abychom my, občané jako arbitři předané zastupitelské moci společně hledali chyby na obou stranách a kompromisní východiska uvnitř, ale i navenek. Česká otázka, zdůrazňována také zmiňovanými pány jako národní, se tak sama odsuzuje v jejich podání a včetně nás k postupné, ponižující sebezáhubě, kdy už jí nikomu nebude třeba. A když tak jen těm, kterým poslouží - a podle mne již slouží - k udržení jejich pohasínající moci, kterou jsme tu měli po více než čtyřicet let.

Napsáno pro facebook.

*https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tomio-okamura-spd-dezinformace-manipulace-facebook-eurovolby-2019_1905301307_ako