Zbyněk Stanjura z cíle řečnického maratonu k projednávanému bodu 32. schůze Poslanecké sněmovny Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky, 26. 6. 2019. (Mezititulky hchr).

Ve 3.40 (27. 6. 2019) si jako jeden z posledních a neúnavných řečníků bere ve Sněmovně slovo poslanec Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS. A poměrně pře sně shrnuje obsah více než šestnáctihodinové diskuse. Nebyla vůbec marná. Vedle stávajícího rozložení sil podpory ve Sněmovně, o kterou se opírá vládní koalice, ukázala zároveň z jakých hodnotových základů vládní politika premiéra Babiše vychází. A jsou-li v této souvislosti slova jako hodnotové základy nebo vládní politika významově vůbec na místě.

Konečně, každý občan měl a má možnost seznámit se záznamem jednáním Poslanecké sněmovny nebo stenoprotokoly a udělat si vlastní názor.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Nejdřív možná jenom pár slov k tomu, v jaké noční hodině mluvíme nebo ne. Jestli jsem to dobře počítal, schůze probíhá bez polední přestávky, to znamená čistého času zhruba 16 hodin. Stopky jsem v ruce neměl, ale řekl bych, že čas mezi vládu a opozici byl rozdělen tak padesát na padesát přibližně.

Andrej Babiš ve funkci generálního ředitele České republiky

V mém prvním funkčním období 2010 až 2013 jsem díky kolegům ze sociální demokracie a KSČM zažil jednání v Poslanecké sněmovně, které začalo v úterý v devět a skončilo ze soboty na neděli asi ve dvě ráno. Vždycky byla pauza k osmi, devíti, kdy končil jednací den. Šest dnů, šest nocí, neunavili nás, neporazili nás, vyhráli jsme to. To se stane i v tomto volebním období. Takže viděl jsem zachmuřené tváře a řekl bych až nepříliš přátelské pohledy ze stran vládních poslanců. Tak já jenom připomínám, že když jsme vládli my, tak jsme tady v kuse šest dnů a šest nocí a mnozí kolegové, a já se dneska na ně budu za chvíli obracet jmenovitě, zejména sociální demokracie si to dobře pamatuje.

Vrátím se k úplně prvnímu vystoupení. Dneska tady zaznělo, a to byl můj předseda, místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala, který řekl, že Andrej Babiš nerozumí své situaci a nechápe, co se ve společnosti děje. V zásadě hned v následujících vystoupeních Andreje Babiše ve funkci generálního ředitele ČR a jeho odborných náměstků, kterým asi ze zvyku ještě pořád říkáme ministři, se to plně potvrdilo. Já mám rád politickou diskusi a zaznamenal jsem pouze dvě politická vystoupení, dva politické projevy dvou členů vlády. Sice s jejich obsahem absolutně nesouhlasím, nicméně to byly politické projevy a dá se o ten obsah přít. A to byla vystoupení pana ministra Staňka a paní ministryně Maláčové.

Co mě překvapilo, dojemná snaha některých ministrů, kteří nejsou ministři z vůle voličů, protože nekandidovali, dokonce nejsou ani ministry z vůle některé z vládních stran, ale jsou ministři z osobní vůle Andreje Babiše, jak projevili dojemnou starost o to, jestli my se dobře staráme o své pravicové voliče. Tito ministři se cítí dneska velmi silní v kramflecích. Tak jenom připomenu, že to už jsme tady zažili. Měli jsme tady paní ministryni Šlechtovou, která se (nesroz.) stala ministryní, jak dopadla. Měli jsme tady pana ministra Pelikána, ten se taky z úřední pozice stal ministrem, jak dopadl. Ano, v následujícím funkčním období kandidovali, stali se poslanci, dokonce se stali i členy první vlády Andreje Babiše, jak dopadli. Tak se moc neradujte, oni vám ukázali váš osud.

Ještě jsem zapomněl, omlouvám se, pan ministr Stropnický, který taky složil mandát v Poslanecké sněmovně. Dneska slouží, a myslím to v dobrém, jako velvyslanec ČR u našeho klíčového spojence na Blízkém Východě, v Izraeli. A jak jsem se dočetl z vyjádření jeho ženy, v pondělí nebo v neděli obětavě roznášel vodu demonstrantům v Tel Avivu, kteří chtěli podpořit demonstraci na Letné. To je příběh těch, kteří už byli ve vládě ať už Sobotkově nebo v první vládě Andreje Babiše.

Teď se chci zamyslet nad tím, k Andreji Babišovi už asi dneska skoro nic neřeknu, myslím, že toho zaznělo hodně, nad tím, co by mělo být klíčové pro politický souboj v Poslanecké sněmovně, a to je program. Program politických stran. Tak dneska vládní většinu tvoří tři politické strany hnutí ANO. To nemá žádný program. Podle aktuální nálady na sociálních sítích nebo internetových fórech ukradne tu něco nalevo, tu něco napravo, něco bombasticky slíbí, aby od toho zase ustoupili, a tak se to děje. Takže první člen vládní koalice nemá program.

Strana, která má ve svém názvu dodnes název zločinné ideologie

Pak tady máme komunisty. Strana, která má ve svém názvu do dneška název zločinné ideologie. Všichni víme, kolik za 20. století tato ideologie přinesla milionů mrtvých, týraných, umučených.

Země, naše země, která si před několika dny připomněla umučení a popravu generála Heliodora Píky - bylo to před sedmdesáti lety - naše země, která si v lednu připomněla padesát let od tragické smrti Jana Palacha, naše země, která si v listopadu připomene společné vystoupení - podtrhuji společné vystoupení - proti komunismu, si nezaslouží, aby vládli komunisté. Nezaslouží.

Ale díky Andreji Babišovi a jeho chutí vládnout dneska komunisté ovlivňují vládní politiku. A dokonce Andrej Babiš je označuje jako - cituji - jsou v pozici spolehlivého partnera. A to je pravda, abychom jenom nekritizovali Andreje Babiše. Pro nás, proto platí, že s komunisty se nevládne, nevládne se s nimi a nebudeme s nimi vládnout. S nimi se o vládě prostě vyjednávat nemá. Pokud máte, milí kolegové z těch dalších dvou stran, jiný názor, já ho respektuji, ale s tím se my nikdy nesmíříme.

Počty jsou jasné

Já jsem si původně připravil dotazy, jmenovitě pro každého člena poslaneckého klubu sociální demokracie, protože počty jsou jasné. Máme tady hnutí ANO, spolehlivý partner komunisté a k tomu, aby byl pokus o vyslovení nedůvěry, takže proti zase stojí celá opozice, včetně nezařazených poslanců, že jsem s nimi komunikoval, tak se omlouvám, ale oni to tady vyjádřili na mikrofon docela jasně. Bylo jasné, že rozhodnou sociální demokraté. Třetí strana, strana, která má program. Já s tím nesouhlasím - a má program. Strana s dlouhou tradicí. Strana, která má slovo demokracie ve svém názvu. A u těch jediných fakt nechápu, co v té koalici vlastně dělají. A nechtěl jsem mluvit jmenovitě o (nesroz.) ministrech, ale o jednom - bohužel - mluvit musím. A to je ministr zdravotnictví.

Metody jsou pořád stejné

Já jsem dlouho přemýšlel, co vedlo Andreje Babiše, že si vybral tohoto ministra zdravotnictví. Fakt jsem o tom dlouho přemýšlel. Nemohl jsem na to přijít. Teď už to vím. To je člověk, který fízloval a sháněl kompromitující materiály na svého koaličního ministra a jeho rodinu. Dneska už je to trošku jinak a kdybychom byli ve starší době, před rokem 1989, tak by měl krycí jméno. Může mu nabídnout - ministr, Ken, Superstar, zpěvák. Metody jsou pořád stejné.

Takže první dotaz třeba, když se podívám doleva na ctěného kolegu pana poslance Lubomíra Zaorálka. Dáte podporu vládě Andreje Babiše, když jeho ministr - nebo jeho tajemník, který se za odměnu stal ministrem - chtěl špiclovat vynikající lékařku, protože byla manželka ministra zdravotnictví za sociální demokracii? Je to (nesroz.) sociální demokracie ve vašem kraji. Vy, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, chcete dát důvěru Andreji Babišovi? (Potlesk v sále.)

Jasný vzkaz od opozice

Chci se zeptat pana místopředsedy Hanzela, který je taky z mého volebního kraje a který je poslancem za sociální demokracii, v zásadě za oblast Karviná. Pane místopředsedo Hanzele, prostřednictvím pana předsedy, znáte příběh svého kolegy, vašeho předchůdce, sociálně demokratického poslance z Karviné, pana poslance Šincla, na kterého váš dnešní premiér, Andrej Babiš, měl složku, kde útočil na členy rodiny?

Druhý příklad. To není náhoda. To je systém. Takže, pane místopředsedo Hanzele, zastanete se svého kolegy, bývalého poslance Šincla? Nebo dáte důvěru Andreji Babišovi? Takhle to úplně přesně stojí. A vybral jsem si jenom poslance ze svého kraje, protože je všechny znám. Ať už bývalé, nebo současné.

A poslední dotaz mám pro - a teď to nemyslím vůbec ironicky - opravdu - ctěného kolegu Jana Hamáčka, s kterým - já doufám, že by to potvrdil - máme opravdu dobrý, možná velmi dobrý osobní vztah. A já jsem si - když jsem mluvil o tom programu - a ocenil jsem, že sociální demokracie má i program levicový. Já myslím, že demokratická pravice potřebuje zápas a ten souboj o ty ideje, hodnoty, metody, demokratickou levici a dal jsem si tu práci a našel jsem si citaci z programového dokumentu sociální demokracie, který se jmenuje Hodnoty, cíle a principy ČSSD, a teď cituji: „Sociální demokracie zakládá svou politiku na humanitně demokratickém úsilí o to, aby všichni lidé bez rozdílu mohli nalézt svou lidskou důstojnost ve svobodě.“

Já myslím, že to je dobrá věta, dobré cíle. Ta moje otázka pro pana ministra, ctěného kolegu Jana Hamáčka, jak to jde dohromady s komunismem a s podporou komunistů vaší vlády, pane místopředsedo Hamáčku?

Na závěr vynechal jsem - nevím, jestli to budou brát útrpně, nebo jsou rádi - ostatní členy poslaneckého klubu, ale měl jsem pro ně připravené podobné osobní otázky. Chci říct zopakovat jasný vzkaz od opozice a taky od statisíců občanů, kteří protestují proti osobě Andreje Babiše. Nedá se všechno koupit. Nedají se všichni koupit. Nás si nekoupíte. Hodnoty, ideály, hrdost - to se nedá koupit. Dneska ještě možná vyhrajete, ale můj kolega Pavel Žáček dělal v pondělí konferenci, pořádal v pondělí konferenci s příznačným názvem Jako kůl v plotě. A tak skončí Andrej Babiš. Děkuji. (Potlesk v sále.)

Hlasování:

Přítomno: 176 poslanců 85 poslanců bylo pro návrh na vyslovení nedůvěry, 85 proti, 12 se zdrželo a 18 zákonodárců bylo omluveno. Vláda nakonec hlasování ustála, aby návrh proše,l bylo zapotřebí 101 hlasů.

Vybráno pro facebook

*http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/032schuz/s032097.htm#r