Noticka k facebookové ozvěně z demonstrace na Letné: „Vyjádření Andreje – je hezky nic se neděje.“ „... Babišokracie ale nehřeje.“ „... Šmejd to je. I moje teta v důchodu ho nazývá hokynářem a nikdy by ho nevolila.“

Ano, pan Babiš patří mezi ty v uvozovkách podnikatele, nazývané šmejdy. V jeho případě - “velkopodnikatelský šmejd“ v premiérském balení. A s voličskou ochranou posvěcenou hlasy těch, co jsou ironií osudu cílenou a také často nejsnadnější obětí šmejdů – důchodci.

Jenže kolik lidí, kteří Babiše vedle velké části důchodců volili, spolu s dalšími takto přemýšlejí a konají. A bohužel, nejen věková struktura zvolených poslanců ANO ukazuje, že se máme “na co ještě těšit“. Do přemýšlení a zájmu hodného věcí veřejných mají tito zvolení ještě hodně daleko, když jim unikají na první pohled zřejmé důsledky Babišovy oligarchizace demokracie. To je první věc.

Ta druhá, že komunisté a SPD kritické reflexe nejsou schopni. To samé platí pro ČSSD, která pokračuje v politice “harakiri“. I tradiční strany, pokud vážně myslí to, že chtějí přežít, čeká nesmlouvavé rozloučení s těmi, jejichž politická odpovědnost za vazby na organizovaný zločin stojí za nefunkčním právním státem, který mnohdy a mnohde stále ještě pokračuje a činně přežívá.

Ne jako sorry, ale v podobě skutečné legislativní džungle umožňující exekuční zločiny státu, klimatické, energetické, zdravotnické, vzdělávací a duchovní bezčasí. A také nečinnost spolu s nevymahatelnou spravedlností, respektive ´spravedlností´ často jen pro ty, kteří na ni mají.

To je pak převeliký úkol pro dnešní zbývající část parlamentní opozice ve Sněmovně a Senátu, aby přesvědčila voliče, že jsou jí stávající demokratické a ústavní principy nade vše.

Zatím jak ve Sněmovně, tak v Senátu demokratické strany nejsou sto táhnout za jedno ani v otázce podání ústavní žaloby na prezidenta Zemana pro hrubé porušení Ústavy (hlava třetí, článek 65, odstavec 2).

Tedy, aktuálně v české politice, jak se říká - práce jak na faře, ale skutek jakoby zatím utek.

Psáno pro facebook.