Noticka k výroku hudebního kritika Jiřího Černého v rozhovoru pro Český rozhlas, 4. 10. 2019*

„Karel Gott byl jeden z největších antikomunistů, s jakými jsem se kdy setkal,“ říká hudební kritik Jiří Černý.

Tak to jste měl, pane Černý, kliku. Většina z nás tenhle “antikomunismus“ slyšela desítky let, den co den z takzvaného dráťáku (rozhlas po drátě), estrádních a pouťových tlampačů, televize, festivalů a tak dál a podobně. V takovém monolitickém hudebním ataku, že jediné, co tehdy trochu pomáhalo, bylo vypnout bedny, nebo si zacpat uši.

Antikomunistů bylo po hospodách také hodně, ale ráno se probudili a šli v klidu sloužit. Co jim také jiného mnohokráte zbývalo za sladkého zpěvu kantilén a hitů té doby, které se k nám také postupem času dostaly, byť často s jiným překladem původních zahraničních textů. A “antikomunismus" z tribun představitelů tehdejší umělecké Národní fronty zněl také jinak.

A právě k takovému se zase hlásí staré, respektive staronové komunismem odkojené struktury, které si tenhle “antikomunismus“ hbitě politicky a nechutně pseudolidově přisvojili ke své dnešní podobě.

Pietu a smutek rodiny, jeho blízkých, přátel a spolupracovníků respektuji, včetně názorů, které nesdílím. Je mi ovšem líto, že se staly součástí prezidentského a vládního politického humbuku s jiným diametrálně odlišným zacílením, než které prožíváte Vy, vážený pane Černý, a mnozí naši spoluobčané.

S projevem úcty Heřman Chromý, bývalý politický vězeň

Psáno pro facebook.

*https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/karel-gott-jiri-cerny-hudba-interview-plus-komunismus-sametova-revoluce_1910041646_gak