W. H. Auden „1. září 1939“ Původní překlad anglického originálu vytvořil Ivo A. Benda, upraveno. Poznámka „Desetiletí nízkosti a nepoctivosti“. (https://www.project-syndicate.org/onpoint/europe-america-interwar-period-lessons-for-today-byjohn-andrews-1-2021-02?utm_source=Project%20Syndicat)



1. září 1939

Wystan Hugh Auden


Sedím v jedné z putyk

Na Dvaapadesáté ulici

Jsem nejistý a mám strach

Zatímco umírají chytré naděje

Ubohého, nepoctivého desetiletí:

Vlny hněvu a strachu

Cirkulují v jasných

I temných zemích světa

A tíží naše soukromé životy;

Nevyslovitelný pach smrti

Prohřešuje se v zářijové noci.


Exaktní bádání

Může odhalit všechny prohřešky

Od Luthera až po dnešek,

Které dohnaly naši kulturu k šílenství.

Vzpomeňte si, co se stalo v Linci,

Jaká monstrózní představa vytvořila

Psychopatického boha:

Já i svět už víme,

Co se učí děti ve školách.

Ti, kterým se děje zlo,

Zlem zase oplácejí.


Vyhnanec Thukydides věděl

Všechno, co řeč může říci

O demokracii, věděl

Co dělají diktátoři,

A jaké stařecké bláboly povídají

Lhostejnému hrobu;

Analyzoval vše ve své knize,

Vypovězené osvícenství,

Bolest vytvářející návyk,

Korupci a zármutek:

To vše musíme znovu vytrpět.


Do tohoto neutrálního vzduchu,

Kde slepé mrakodrapy hlásají

Ze své závratné výše

Sílu kolektivního člověka,

Každý jazyk chrlí

Své vlastní marné výmluvy:

Ale jak dlouho lze žít V euforickém snu;

Ze zrcadla zírá

Tvář imperialismu

A mezinárodní bezpráví.


Tváře u baru

Lpí na svém normálním dni:

Světla nikdy nesmí zhasnout,

Hudba musí pořád hrát,

Všechny konvence se spikly,

Aby tato pevnost

Předstírala, že je domovem;

Abychom neviděli, kde jsme,

Ztraceni ve strašidelném lese,

Děti, které se bojí noci

A které nikdy nebyly šťastné ani hodné.


Prázdné agresivní žvásty,

Jež hulákají důležití lidé,

Nejsou tak sprosté jako naše přání:

Co napsal šílený Nižinsky

O Diaghilevovi,

Platí o normálním srdci;

Neboť omyl živený v kostech

Každé ženy a každého muže,

Touží po tom, co nemůžeme mít,

Nikdo nechce univerzální lásku,

Každý chce být milován sám.


Z konzervativní temnoty

Do etického života

Přijíždějí zaměstnanci z předměstí

A opakují své ranní sliby;

„Budu věrný své ženě,

Soustředím se více na svoji práci,"

A bezmocní guvernéři se probouzejí,

Aby pokračovali v zákonem nařízené hře:

Kdo je teď může osvobodit,

Kdo může přesvědčit hluché,

Kdo může mluvit za němé?


Nemám nic než hlas,

Abych odhalil hlubokou lež,

Romantickou lež v mozku

Smyslného člověka z ulice

A lež Úřadů,

Jejichž budovy ční do nebe:

Neexistuje nic takového jako stát

A nikdo neexistuje sám;

Hlad nedává volbu

Občanům ani policistům;

Buď budeme milovat jeden druhého, Nebo zahyneme.


Bezbranný pod závojem noci

Leží náš otupělý svět;

A přesto se všude rozzáří

Ironické body světla,

Kdykoli si Spravedliví

Vymění svá poselství:

Kéž já, stvořený z Erosu

A prachu jako oni,

Sužovaný stejnou

Negací a zoufalstvím,

Vzplanu pozitivní vášní.





Desetiletími nízkosti a nepoctivosti charakterizuje John Andrews ve své poznámce čtyři knihy* zabývající se obdobím let 1918 – 1939. Konstatuje, že jeho nesčetné politické a ekonomické faktory spolu se zmateným vedením narušily demokratické instituce a oslabily vlády v celé Evropě. A vyvozuje z nich aktuální závěr, že ani dnes, cituji: „Nikdo dnes nemůže říci, jaké škody způsobené bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho populistickými akolyty
v Evropě, zatíží její budoucnost.“

Ačkoli je většina světa vděčná za to, že prezidentství Donalda Trumpa skončilo, mnoho lidí
po něm stále pociťuje „nejistotu a strach“, tak jako kdysi W. H. Auden uvedl ve své nesmrtelné básni „1. září 1939“. Auden vnímal tento den, kdy nacistické Německo napadlo Polsko a zahájilo druhou světovou válku, jako označení konce desetiletí nízkosti a nepoctivosti, špinavých událostí a stále přibývajících špinavých morálních kompromisů.



Trumpovo prezidentství, pokračuje Andrews, možná netrvalo deset let (zdálo se to jen), ,,ale spojilo jeho čtyřleté funkční období s finanční krizí v roce 2008 a pandemií COVID-19. Svět prokazatelně prošel obdobím téměř tak zkompromitovaným jako 30. léta dvacátého století. Trump samozřejmě není ani Adolf Hitler, ani Benito Mussolini“.

Jak vypovídají čtyři vynikající nedávné knihy* o meziválečných letech, nebyli to fašisté, kdo zahájili hnilobu, která umožnila jejich nástup k moci.

Jedna věc je přesto naprosto jasná: vlády Trumpa, Borise Johnsona, Viktora Orbána, Jarosława Kaczyńského a dalších byly také nízké a nepoctivé. Otázka, která by nás měla nejvíce znepokojovat, je, zda dokážeme jejich hnilobu postihnout dostatečně brzy, končí svůj úvodní poznámku John Andrews.

*Robert Gerwart, Listopad 1918: Německá revoluce, Oxford University Press 2020

Paul Jankowski: Proti všem: Dlouhá zima 1933 a zárodky Druhé světové války Profile Books 2020

Roger Moorhouse, Polsko 1939, Vypuknutí druhé světové války, Basic Books, 2020

Giles Tremlett, Mezinárodní brigády: fašismus, svoboda a španělská občanská válka, Freedom and the Spanish Civil War, Bloomsbury Publishing, 2020

Zpracováno pro facebook.