Řeč na setkání Milionu chvilek pro Rakovnicko v Rakovníku u Sisyfa (28. 5. 2021), rozšířená o poslední informace k odchodu 123 pracovníků z Velvyslanectví Ruské Federace
v Praze.




Sešli jsme se zde, abychom vyjádřili svůj nesouhlas s politikou Marií Benešové, ministryní spravedlnosti Babišovy vlády. Řekl bych, že jde pouze o špičku ledovce, respektive dalších vnitropolitických problémům, které na sebe nabaluje tato vláda. Společně s hradní zemanokracií táhnou tuto zemi směrem k východní putinovské autokracii řízené oligarchie a vzývání boha peněz, za každou nemyslitelnou cenu. Tu pro ně například představuje neskutečný protimluv takzvaný kapitalistický ráj komunistické Číny, země nedozírných pracovních táborů a zapovězených oblastí s několika set milionovou populací, o jejichž životě a úrovni nevíme - stejně jako světová veřejnost - než to, co nám předkládá oficiální čínská komunistická propaganda.

Nekompetentní a politicky účelové výměny ministrů

Na první pohled se zdá, co společného má tato úvodní poznámka s naší vnitropolitickou krizí, která je ale vydávána za fungující demokracii. Z pohledu na resort spravedlnosti však vidíme, kolik ministrů spravedlnosti se během Babišovy vlády vystřídalo bez jakékoli politické odpovědnosti za premiérovy nekompetentní a politicky účelové výměny: Pelikán, Malá, Kněžínek až po Zemanem opakovaně prosazované v minulosti, ale i dnes do vlády jím prosazené ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Totéž platí
i pro další resorty: ministerstva zahraničních věcí, dopravy, průmyslu a obchodu, kultury a zdravotnictví především. Posledně jmenovaný resort za sebou zanechal bez odpovědi nejen politickou, ale i trestně právní odpovědnost za 30 tisíc obětí, číslo, které řadí Českou republiku na druhé místo ve světě v počtu obětí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Jediné, co Babiš vrchovatě splnil

Babiš, bohužel, vrchovatě splnil to jediné, co sliboval před svým zvolením. Že bude řídit stát jako firmu. Stal se jeho neřízenou střelou, chaoticky paralyzující fungování státu. Při vlastních chybných rozhodnutích nacházel vždy nějakého viníka. Klasickou ilustrací je střídání ministrů zdravotnictví jak na běžícím pásu.

V případě střetu zájmu a jeho trestního stíhání se mění dozorující státní zástupce. A předvolební kampaň jistí odstoupení nejvyššího státního zástupce. Proti auditu evropské komise povolává právníky, aby jeho firmy v holdingu Agrofert, které jsou ve svěřenských fondech, žalovaly Evropskou komisi. A když se opakovaně vyjevuje, že jeho chameleonská komunikace s veřejností, se mění ze dne na den, a stává se nedůvěryhodnou a směšnou, zasahuje jako hlas shůry, respektive Zemanův hlas z hradu. Ten si osvojuje mimo rámec a za hranou Ústavy oznamovat personální obměny ve vládě, které následně plní premiér. Jako naposledy v případě odvolání ministra zdravotnictví
a zahraničních věcí pět měsíců před volbami.

Silně poškozená pověst České republiky

Poslouchal jsem plenární zasedání Evropského parlamentu a se studem konstatuji, že pověst České republiky ve světle premiéra Babiše, který nás zde zastupuje
a v uvozovkách hájí neoprávněné čerpání peněz evropských poplatníků, je silně poškozená. A to nejenom proto, že kritika padá částečně na nedostatečnou činnost a pravidla Evropské komise. Ta nemá totiž dostatečné kontrolní mechanismy, které by přinutily národní orgány, aby zneužívání evropských peněz holdingem Agrofertu bylo zastaveno.
Drtivá většina vystupujících europoslankyň a europoslanců označila Andreje Babiše slovy zločinec, mafián. V Evropském parlamentu Babišův střet zájmů hájili jen dva čeští zástupci kteří byli zvoleni za Hnutí Ano. Příjemně mě však překvapili evropští poslanci, kteří kvitovali principiální kritiku, která na adresu Andreje Babiše zazněla od českých zástupců v EP za Piráty, KDU ČSL a TOP 09. To, že v EP mlčeli europoslanci SPD a europoslankyně za KSČM nepřekvapuje, ale udivilo mne, že se k nim svým mlčením přiřadili europoslanci za ODS.

Skandály bez konce a politické odpovědnosti

A další poslední skandály doprovázejí českou politiku: Hamáčkova na poslední chvíli odvolaná cesta do Moskvy, která měla být kamufláží před odvoláním 18 důstojníků GRU
z ruské ambasády v Praze, Faltýnkův poslanecký diář jak se orientovat v kšeftech a v neposlední řadě tlak Volebního výboru na dovolbu členů Rady České televize Volebního výboru Poslanecké sněmovny. Volební výbor v něm uplatňuje svou většinu způsobem, jenž je v rozporu s elementární pravidly politické kultury a normativně vyžadovanými předpisy na kandidáty. Dokonce evropská komisařka Věra Jourová upozornila na skutečnost, že mezi kandidáty do Rady ČT, kteří jsou nominováni, se nachází kandidát, který jí vyhrožoval veřejnou popravou za její postoj k nošení zbraní ,,Takový typ lidí nemá co dělat v podobné instituci" dodala ke svému zjištění. Přesto byl Volebním výborem tento kandidát nominován většinou poslanců vládní koalice.

Ne koho nevolit, ale komu dát svůj hlas

To všechno by mělo stavět každého voliče v letošních říjnových volbách do Poslanecké sněmovny před otázku ne koho nevolit, ale komu dát svůj hlas ve volbách. Přesto však proti dvěma volebním koalicím demokratické opozice Spolu a Pirátů se Starosty stojí premiérova politika státu řízeného jako jeho firma, respektive firmy holdingu Agrofert. Čerpají neoprávněně dotace z peněz eurounijních a českých daňových poplatníků. A premiér Babiš dál rozdává předvolební dárečky, které měřeno deficity českého rozpočtu, ho řadí mezi čtyři nejhorší deficity v Evropské unii spolu s Maltou, Litvou a Rumunskem.

Dluhová služba, před kterou jsme však všichni postaveni, ne však rovným dílem, postihne v budoucnosti vedle nastupující generace především početný dvoumilionový elektorát z řad důchodců. Jejich hlasy mají zachránit klesající preference hnutí ANO, přestože bude výrazně poznamenaná životní a sociální úroveň většiny obyvatelstva. Zejména v regionech, kde vykazovaná průměrná hrubá měsíční mzda, která vzrostla ve IV. čtvrtletí v roce 2020 na 38. 525,- korun, je podstatně přibližně o 20 % nižší.

Co by měli voliči nejen slyšet

Vedle otázek, kde se případná povolební spolupráce dvou předvolebních demokratických koalic bude v lecčems rozcházet, se musí již dnes tyto demokratické předvolební koalice jasně programově vymezit. Proč voliči mají volit je a ne dosavadní loutkovou vládu Andreje Babiše a prezidenta Zemana, za jejichž politické lavírování, nekompetentnost a protiústavní činnost nese svůj nesmazatelný díl politické neodpovědnosti ČSSD v čele s jejím předsedou panem Hamáčkem. Není ani vyloučeno, že se těsně před termínem pro odevzdání kandidátních listin, kterým je 3. 8. 2021, dozvíme o případné koalici ANO a ČSSD.

Ta by jistě našla podporu u prezidenta Zemana. Těžko by totiž pro pokračování Zemanova neústavního poloprezidentského systému, který prosazuje v zahraniční politice,
při jmenování profesorů, prosazování jím navržených ministrů do Babišovy vlády, našel vhodnější stranu, než kterými jsou ANO a ČSSD a její předseda Jan Hamáček a ministr vnitra. Jako vždy nezklamal a za svého náměstka jmenoval Zemanova hráče, Michala Haška, pověstného lháře z takzvaného lánského puče po vítězství ČSSD a jejího tehdejšího předsedy a následně premiéra Bohumila Sobotky v roce 2014. Snad se pan Hamáček chtěl vykoupit v očích prezidenta za nezdařenou kamufláž s cestou do Moskvy, za kterou se mu však prezident Zeman nepokrytě vysmál.

Proto bude tak důležité, cituji z pregnantního vyjádření sociologa Ivana Gabala, ,,aby obrana vůči Rusku nebyla krátkodobá, ale naopak dlouhodobá záležitost. Aby se proto objevila i v programových dokumentech kandidujících koalic. A to nikoli jako obecné fráze a floskule o NATO, ale v konkrétních krocích a záměrech postupu pro příští volební období. Je důležité, aby si voliči uvědomili, o čem všem budou v říjnu tohoto roku rozhodovat a kdo je schopen pojistit naši suverenitu a kdo ji naopak je ochoten zaprodat.
Jasně formulovat, že jakékoli oslabování obrany nebo zastrašování těch, kdo se snaží naši bezpečnost zajistit, ať jsou to novináři nebo občanští aktivisté, či úředníci, je trestná činnost, kterou by mělo státní zastupitelství sledovat a konat podle svých zjištění.

Nehazardujme tím, že vládu zprostíme odpovědnosti a předáme moc do nedůvěryhodných rukou – pro nás, i pro západní spojence. Cesta je opačná: krok za krokem postupovat v posilování své suverenity a bezpečnosti."

Rusko s hradní politikou prezidenta Zemana rozrušují parlamentní demokracii

A ve vzduchu jsem zaznamenal další napětí spojené s odchodem 123 pracovníků Ruské ambasády a žádostí, s níž se na českého ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka obrátili dopisem 29. 4. 2021 bývalí studenti, absolventi a rodiče studentů Střední Ruské školy při velvyslanectví Ruské Federace. Žádají v něm o její zachování s tím, že česká strana umožní přesun pedagogů a technického personálu nad rámec dohodnutého počtu diplomatů a administrativně technického personálu ruské ambasády.

Po měsíci je následující odpověď MZV ČR z 28. května 2021* jasná: ,,Svou školu otevřelo velvyslanectví i pro žáky mimo okruh rodin členů ruské diplomatické mise. Za této situace není možné, aby učitelé byli akreditovaným personálem podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Je třeba, aby si jednotliví učitelé a další personál školy zažádali o pobytové tituly a řádně pracovali na území České republiky, jako je tomu v případě všech mezinárodních škol na území České republiky.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR nabídlo velvyslanectví Ruské federace součinnost při vyřizování pobytových titulů pro zaměstnance školy."

Ministerstvo zahraničních věcí tak reagovalo (podle mne opožděně) na zcela bezprecedentní schůzku vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře
na Pražském hradě s mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ruské federace v České republice Alexandrem Zmejevským, která se uskutečnila na žádost ruské strany
25. května 2021. Ruský velvyslanec při ní požádal o pomoc při řešení budoucnosti Střední školy při Velvyslanectví Ruské federace v Praze.

Hrad tak flagrantním způsobem znovu vynechal, soudě podle nečitelné reakce bývalého ministra MZV Zaorálka v televizních otázkách Václava Moravce MZV ČR (30. 5. 23021)
k této záležitosti, a o žádosti ruského velvyslanectví jej neinformoval. Nic na to nemění skutečnost, že velvyslance Zmejevského přijal jen Vratislav Mynář, vedoucí kanceláře prezidenta republiky.

Prezident Zeman znovu prokázal kolaboraci s Putinovým režimem bezprostředně v situaci, kdy Česká republika byla putinovskou zahraniční politikou ostentativně zařazena se Spojenými státy na seznam nepřátel Ruské Federace. A politika Ruské federace touto bezprecedentní diplomatickou ignorací České republiky potvrdilo svou dosavadní rozbíječskou politiku v Česku. Jak vidíme, nezastaví se před ničím, aby posílila postavení proruských sil v Poslanecké sněmovně a ve vládě, jejíž mlčení je ostudné
a potvrzuje vazbu premiéra Babiše na hradní protiústavní politiku prezidenta Zemana.

Mluvčí ministerstva zahraničí ČR Eva Davidová s odkazem na informace ministerského konzulárního odboru informovala, že z Česka zatím odletěla méně než polovina
z diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z Česka kvůli kauze Vrbětice. Výjezdní příkaz obdrželo 123 ruských občanů, kteří mají do půlnoci z ponděl
na úterý opustit ČR (31. 5. 202). Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební.

Osud české parlamentní demokracie se opakovaně ocitá protiústavně v rukou prezidenta Zemana, který slouží zájmům cizí mocnosti v rozporu s našimi spojeneckými závazky.

Napsáno pro facebook.

https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/prohlaseni_a_stanoviska/x2021_05_28_prohlaseni_mzv_k_situaci_ohledne_stredni.html
https://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/aktualni-tiskove-zpravy/vedouci-kpr-prijal-ruskeho-velvyslance-15982
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3319458-cesko-zatim-opustila-mene-nez-polovina-vyhostenych-ruskych-diplomatu-cas-maji-do