K vystoupení lékařů v Praze na Letné 17. 11. 2021.



Udělal jsem si čas na vystoupení lékařů, byť z nejrůznějších medicínských oborů v Praze na Letné 17. 11. 2021. Jsem rád, že mnoho z nich zde nevystupovalo proti očkování jako zapřisáhlí antivaxeři, ale proti jeho dobrovolně nedobrovolnému vnucování. Jednoznačně zde zazněl závěr, že nejohroženější skupinou jsou senioři, kteří by měli být očkováni spolu s kritikou, proč tomu tak není. Uvědomil jsem si, že mnohá vystoupení řečníků byla a jsou vedena z pozic občanů druhé kategorie, přestože tato kategorizace je osobně nepostihuje, ale hájí ty občany, kteří jsou přesvědčeni - a přišli i sem na Letnou, že jsou ostrakizováni.

Zvýšený tlak na očkování v Česku reaguje na poslední covidovou vlnu a prokazatelný nárůst infikovaných, po němž následoval zvýšený počet onemocnění, a v této skupině také nárůst počtu těch nejvážnějších případů onemocnění covidem. A na konci této smutné spirály opět to nejsmutnější číslo každé takové vlny, tedy i té poslední - rostoucí počet úmrtí. Jen za necelé tři týdny od 2. 11. do 19. 11. 2021 zemřelo na covid-19 - 1165 lidí (zdroj: mzcr.cz).

Nejvíce mě na Letné zaujala myšlenka, respektive závěr jednoho z lékařů, že pozitivní test ještě neznamená onemocnění. Nevede prvotně ke zjišťování protilátek zejména
u mladších věkových skupin. Automaticky ale míří k očkování jako jedinému způsobu ochrany proti onemocnění covidem. Což jak se ukazuje, místo aby vylučovalo skupinu lidí s dostatečnou výši protilátek z očkování, respektovalo ji a osobní rozhodnutí, zdali se budou očkovat či ne, staví jejich život ve společnosti před různá omezení. A to
i přes zkušenost nabytou po dvou letech epidemie, že ani očkovaní nechrání lidi před infekcí. Že účinnost dávek u jednotlivých vakcín je různá a liší se v řádu týdnů a měsíců. Že očkování je ale chrání a dává při případné infekci vyšší procento na lehčí průběh onemocnění než u neočkovaných, a šanci že nezemřou.


Z vystoupení na Letné, ale z dalších reakcí na sociální síti, v médiích a dalších formách virtuálního světa, jsem nabyl dojem, že se velice podcenily a podceňují mentální, psychologické a psychiatrické dopady této epidemie na veřejnost. Nejen laická ale také část lékařské veřejnosti povinné očkování chápe a přijímá v různě odstupňované míře jako ohrožení svobody jedince a jako rostoucí nebezpečí totality.


K tomuto závěru přispěla v Česku chaotičnost vládních rozhodnutí a egocentrismus premiéra Babiše spolu s nepřehlédnutelnou dezinformační a hybridní válkou. Pro tu se epidemie koronaviru stala jedním z nejdůležitějších prostředků jak společnost rozdělovat ideologicky a zároveň jak z ní profitovat a parazitovat na ní politicky a ekonomicky.


Proto bych si dovolil apelovat na řečníky, kteří svá vystoupení a argumenty staví podle mne na této ideologizované propagandistické stránce pandemie viru, aby se této slepé uličce ve svých vystoupeních vyhnuli. Neumocňovali obavy a strach veřejnosti z epidemie. To nikomu nepomůže. Stejně jako srovnávat epidemii a opatření proti ní, ať už jsou více či méně účinná či neúčinná, s totalitou. Ta zde za vlády takzvané ,,vedoucí role komunistické strany" panovala více než 40 let. Paralela s ní znamená roztáčet mlýnská kola komunismu a de facto relativizovat jeho oběti a nesvobodu, ve které lidé spíše přežívali, než žili. Pro většinu společnosti to byl život žitý v diktatuře, izolaci, nesvobodě, strachu a ponížení.


Mrzí mě to o to více, přirovnává-li se pandemie ke komunistické totalitě z úst disidentů, kteří v ní žili většinu svého života. Jakoby se zapomínalo, že komunistický režim posílal lidi do vězení a odepisoval je z života za sebemenší projev nesouhlasu s komunismem, ať byl odhalen kdekoli - v soukromém či pracovním životě, natož odvážil-li se jej kritizovat veřejně.


Občas, když je slyším, se ptám, kamarádi, přátelé, kde jste to žili. V komunistickém normalizačním Československu, že jste tak rychle zapomněli, jak drakonicky likvidovali
a doživotně izolovali komunisté lidi, kteří s nimi, byť často jen utajeně, nesouhlasili.


I přesto tento můj názor vystoupení řečníků na Letné byla legitimní a kultivovaná. Reakce lidí byly slušné a citlivě reagující. Což zvláště vyniklo kousek od sparťanského kotle a jeho mnohdy vulgárních a antisemitistických projevů českých rowdies, které jsou odtamtud nezřídka slyšet. Většina vystoupení z lékařské obce, která zazněla na Letné, či "U lomu" nebo " Ve frontě na maso", jak se tomuto místu se Stalinovým sousoším lidově říkalo v padesátkách, zaujala svou klidnou otevřeností. A snad potěšila každého kdo přišel, nebo kdo je jako já sledoval ze záznamu na youtube.

Psáno pro facebook.