Hrátky prezidenta Zemana
Právě skončil na ČT24 (29. 11. 2021) rozhovor s Ivan Bartošem, který byl jako první z ministrů Fialovy vlády České republiky dnes u prezidenta Zemana. Bartoš v něm mimo jiné řekl pro mne neuvěřitelnou skutečnost.
Prezident Miloš Zeman odešel z Ústřední vojenské nemocnice na revers. To znamená využil práva, které má, které ale lékařské konsilium zbavuje odpovědnosti za tento krok a případné zdravotní následky.
A jak se ukazuje, prezident Zeman, který trpí vážnou chronickou nemocí, není ani tím disciplinovaným pacientem, jak o něm v souvislosti s jeho zdravotním stavem, uvedl rektor Zima, člen lékařského konsilia. Proč jinak, jak to v takových případech bývá u běžných pacientů, kteří nerespektují doporučení ošetřujícího lékaře, by se prezident Zeman pro tento krok rozhodl.
Mnozí voliči Zemana to budou považovat za oběť, přestože na druhé straně je v tom nejen pohrdání názorem konsilia, ale i Zemanova umanutost, s jakou se snaží jmenování nové vlády natahovat. A samozřejmě slabost a neprozíravost premiéra Fialy, který nevidí, že těmito hrátkami podporuje prezident Zeman úklid a zametání stop po činnosti Babišovy vlády, s nimiž se nová vláda bude potýkat.
Tato slabost Petra Fialy, ať chce nebo nechce, v natahovaném čase plném dalších přibývajících nezodpovězených otázek a špatných kroků Babišovy vlády, snižuje důvěru veřejnosti k nové vládě. Ta sice ještě nenastoupila, ale nedůvěra k ní už zapustila své první kořínky.
Posunuli jsme se jak v čase, tak ve smlčování skutečnosti, že prezident trpí stále vážnou chronickou nemocí, a že ji bere na vědomí tím, že ji řeší reversem, aby mohl pokračovat ve své politice, o které dobře víme, kam míří. Nerespektuje nepsanou tradici ústavy. Zatěžuje ji ve složité situaci svými osobními náladami, pokračujícími bonmoty, mimochodem i na to nepřímo upozornil Ivan Bartoš v rozhovoru, že Zeman si ani tohle neodpustil v rozhovoru s ním. A už vůbec nemluvě o tom, že by abdikoval. To také jedna z ústavních možností nehodná prezidenta Zemana vedle aplikace článku 66 Ústavy. Ta je na stole vedle jeho vážného zdravotního stavu právě z důvodu onoho Zemanova odchodu z nemocnice na revers.
Díky za to, že Ivan Bartoš v rozhovoru na ČT s moderátorkou Witovskou na tuto skutečnst jednou větou upozornil. Paní Witovská na to nereagovala. Škoda. Ale co já vím, co se děje za kulisami. Připouštím, že nevím, a možná je nás víc, kteří nevíme, co bychom vědět měli.
Psáno pro facebook.
Příloha: Názory některých ústavních právníků
„Průkaznější materiál o nezpůsobilosti prezidenta již získat nelze“
Část senátorů se přiklání k aktivaci článku 66 Ústavy. Podle Ústavního právníka Jana Kysely z Právnické fakulty UK takový čas nastal, validnější argumenty už být prý nemohou. „Myslím, že žádný průkaznější podklad není možné získat, než je právě ten, který byl získán dnes,“ uvedl s tím, že i kdyby byla zpřístupněna lékařská dokumentace, tak se v ní laik nevyzná. Navíc by mohla být zpřístupněna jen se souhlasem prezidenta republiky.
„Pakliže prezident republiky není způsobilý vykonávat žádnou pracovní aktivitu, tak tím pádem není způsobilý vykonávat svůj úřad,“ doplňuje Kysela. Podle něj ÚVN necítila potřebu, aby ona byla tou, která se vciťuje do kompetenčního katalogu prezidenta republiky a vykládala co prezident může nebo nemůže dělat, protože jeho stav zjevně vyhodnotila tak, že neumožňuje jinou aktivitu, než je „prosté bytí“.
Prezidentovi podle něj průběžně naskakují důležité úkoly krom přijetí demise vlády, například jmenování soudců, také zmínil zprávu o tom, že se hromadí velvyslanci, kteří nemohou prezidentovi předat pověřovací listiny. Senát také čeká schůze, na které vyprodukuje nějaké zákony, které by měl prezident podepsat nebo teoreticky vetovat, připomněl Kysela.
„Nesmíme zapomenout, že prezident republiky nemá povinnost jen jmenovat předsedu vlády, ale spoustu dalších povinností, jako je jmenování soudců a další úkony, byť je pravda, že mnoho z nich lze po nějakou dobu odložit a možná se ukazuje, že role prezidenta je v tom našem systému nějakým způsobem nahraditelná,“ prohlásil Preuss.
Hlava státu může případnou aktivaci článku 66 napadnout u Ústavního soudu, ten musí rozhodnout do patnácti dnů. Emeritní ústavní soudce Stanislav Balík vysvětlil, že podle zákona o Ústavním soudu do pěti dnů od okamžiku, kdy je návrh napaden, je o tom potřeba konat ústní jednání. „Myslím si, že to je nejlepší důkaz. Pokud by tedy pan prezident byl schopen účastnit se toho jednání, tak by tím dal jasně najevo, že může vykonávat své funkce. Pokud by poslal pouze právního zástupce, tak by o tom byly pochybnosti,“ řekl.
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3387826-clanek-66-ustavy-ceske-republiky-rozdeluje-prezidentske-pravomoci
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3387884-neuveritelne-drze-i-nepochybne-milujici-hodnoti-etici-pocinani-prezidentova-okoli
Co říká článek 66 Ústavy ČR
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády.
Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.
Co je potřeba k jeho aktivaci
K aktivaci článku 66
je potřeba nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů. Prezidentské pravomoci by pak přecházely na další ústavní činitele – premiéra, předsedu Senátu
a předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.