Poznámka o krutosti našeho světa





Izraelsko-palestinský konflikt, vyvolaný teroristickým, vládním palestinským Hnutím Hamás zuří a stravuje obě strany. Mlčící civilní oběti se hromadí za námi a další před námi. Masakr? Dokonce podléháme dojmům, spekulacím, nevylučující mocenské a obchodní zájmy na podpoře těchto teroristických skupin, jakým je zrůdné vládní hnutí Hamás, či teroristy, jakým byl kdysi i Jásir Arafat, ověnčený nakonec Nobelovou cenou za mír.


To vše stojí za zvěrským útokem Hamásu proti civilistům a krvavou odpovědí státu Izrael, který na sebe bere smrt civilního obyvatelstva. Již léta žijeme v prostředí a v tomto konfliktu se zejména potvrzuje zvrácená logika při “pacifikaci terorismu“. Vinni nejsou ti, kteří teroristický útok vyvolali a zahájili, ale ti, kteří se proti němu postavili a brání se.


Tragédie spočívá v tom, že mezi muslimskými státy a státem Izraelem po jeho vzniku docházelo a dochází na obou stranách k nevinným obětem na civilním obyvatelstvu. To je těžko smazatelná a bohužel, neodmyslitelná stránka této “pacifikace“ teroru a terorismu, který v tomto konfliktu přetrvává nejen od vzniku státu Izrael. Terorismu, za který Paul Johnson, autor Dějin židovského národa, označil brutální historii židovských pogromů, trvající nejméně 1500 let.


Ne vše v historii posledních dvou tisíciletí, zejména pak ve dvacátém století hovořía jednoznačně obhajuje politiku státu Izrael. O tom zase více než zasvěceně píše Tom Segev v několika set stránkové knize „Sedm miliónů“, který jako první ukázal zásadní vliv holocaustu na identitu, ideologii a politiku státu Izraele po jeho vzniku v srpnu 1948. Řečeno výstižně slovy jedné čtenářky, které Tom Segev otevřel oči: „Sionismus je něco jiného než judaismus a Izraelec není to samé, co Žid.“


Terorismus se stal rozbuškou v mezinárodní politice, za jejímiž civilními oběťmi se skrývá, a také leckdy obhajuje, podpora diktátorů a autoritářských režimů jak na Východě, tak na Západě. Násilí plodí násilí, a jak vidíme, i neuvěřitelná zvěrstva a barbarství, které dosud ve dvacátém prvním století provázejí historii lidstva. Je kruté, že v tomto případě po desetiletí trvajícím boji izraelského státu Izrael s arabským světem a radikalizovaným islámem těžko může Izrael reagovat jinak, než co je v jeho samotných základech judaismu, aby přežil.


Oko za oko, zub za zub v boji s nelítostnou politikou poznamenanou stále středověkým tmářstvím a předsudky radikalizovaného islámu, který na jedné straně muslimskou komunitu, představující asi jednu čtvrtinu světové populace (1,6 mld. lidí), postupně rozkládá nezadržitelná sekularizace a globalizace světa a jeho myšlení. A z druhé strany je přitom ovládaná propagandisticky zpolitizovanými a do krajnosti radikalizovanými skupinami a hnutími mezinárodního terorismu.


Z otázky přežití Izraele se pak vynořuje otázka přežití této planety. A na to bychom asi neměli zapomínat. Ani na jedné, ani na druhé straně stále rozděleného a rozdělovaného světa, který přesto považuji za dynamický a neuvěřitelně rychle se rozvíjející.

Foto: Petr Kahovec