Ke schůzce ústavních činitelů k otázkám zahraniční politiky a jmenování nového velvyslance v Rusku (7. 12. 2023).

Po standardizaci vzájemných vztahů se Slovenskem, které, jak oznámil Robert Fico, premiér slovenské vlády, se bude po skončení války na Ukrajině připravovat na standardizaci vzájemných vztahů s Ruskem, nezůstává v pozadu ani Česká republika. Kandidátem na obsazení postu v Rusku má být Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministerstva obrany, kam přešel z ministerstva zahraničních věcí. Dnes působí jako bezpečnostní expert
v organizaci CEVRO Institut.

Noty k této otázce měli sladit na schůzce ústavní činitelé prezident Petr Pavel, předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová, premiér Petr Fiala a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Ten v podstatě v dojemné shodě s pozdějšími slovy Roberta Fica již dříve potvrdil, cituji: „Trvám na tom, že v rámci diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Ruskem se nemá měnit nastavení zastoupení na úrovni velvyslanců. Dívejme se na to prakticky - z hlediska schopnosti Česka prosazovat své zájmy v Rusku. A to i v budoucím Rusku, které se může velmi dynamicky proměnit, nebo v Rusku, které, a já v to věřím, bude muset jednoho dne jednat o tom, jak nastane mír na Ukrajině.“

Schůzka se však nakonec nekonala pro nemoc premiéra Petra Fialy a proběhla před několika dny. Petr Pavel obratně připustil, že zásadní neshoda o tom, zda obsadit post, nebyla. Řešilo se ale v jakém časovém sledu. A ten rozhodně není na pořadu dne ani teď, ani případně v blízké budoucnosti. Prezidentova slova: „Je normální mít v dalších zemích, se kterými chceme mít nějaké vztahy, velvyslance. Naopak ale není normální, když nějaká země vede agresivní válku proti jiné zemi. To je faktor, který musíme brát v úvahu,“ Pavlova slova jsou jasná.

Neméně zásadní je i postoj Otakara Foltýna, ředitele vojenské kanceláře prezidenta republiky, který na okraj Putinovy války na Ukrajině řekl: „K jednacímu stolu se za války zasedá, když k tomu druhou stranu donutíte. Autoritářský stát to nikdy neudělá ze své dobré vůle. Rusové svému carovi, v tomto případě odpustí cokoli, včetně vraždění, lhaní a zlodějen, ale nikdy ne slabost. Rusové tedy dobrovolně ke stolu nezasednou, protože by tím Putin ohrozil svou moc.“ (Deník.cz, 8. 12. 2023)

Pavel Fischer, senátor a předseda zahraničního výboru Senátu Parlamentu naopak předpokládá, že Putinova válka může trvat i 10 let a proto je třeba i vedle ostatních ambasád
v Moskvě chránit své národní zájmy. Připadá mi to pokrytecké vůči Ukrajině a jejímu statečnému boji za svobodu a nezávislost. Je vidět, že pan senátor se ještě zcela nezbavil diplomatické zátěže z velvyslancování v zahraničí a práce v Černínu, které se nesou stále v duchu, že diplomat je pařez, na kterém se dá štípat dříví. A již vůbec si nejsem jistý, že jeho slova o tom, že si nejdříve musíme zodpovědět otázku, zdali si opravdu přejeme, aby Ukrajina vyhrála válku s Putinem, jsou upřímně míněná za situace, kdy Putinova válka pokračuje.
A my, místo abychom diplomatické vztahy, kdy velvyslanec Pivoňka byl odvolán do České republiky, ponechali na stávající úrovni vedoucího úřadu, se budeme snažit tyto vztahy normalizovat.

I zde nemohu necitovat slova Otakara Foltýna, ředitele vojenské kanceláře prezidenta republiky: „Nemluvme o pohodlnosti a lenosti Západu, začněme u sebe. Děláme dost pro to, abychom byli v Alianci dobrým partnerem? Nebyli jsme náhodou černým pasažérem a pomáháme Ukrajině dost? S historickou zkušeností nacistické a sovětské okupace bychom měli být na čele pomoci. Češi byli první, kteří poslali tanky a bitevní vrtulníky. Symbolicky to bylo silné, jenže v číslech to je málo“.

Nezbývá než dodat: Symbolicky jsme sice první, ale reálně nechceme být poslední v Moskvě. Ať to stojí Ukrajinu, co to stojí.



Až přijde konec světa, nebesa se rozevřou a spustí se ohnivý déšť,
celý svět zahyne! Zachrání se jen РОССИЯ!
Zachraň se i Ty! Buď s námi!
PŘIPOJ SE K RUSKU!