Co s jaderným Íránem?
Írán směřuje k výrobě jaderné zbraně. S touto informací přichází Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Tato agentura vydává své zprávy o stavu íránského jaderného programu pravidelně již mnoho let. Ale zatímco po vedením egyptského Al Baradeje byly tyto zprávy velmi obecné, nový šéf MAAE, japonský diplomat Jukiya Amano, zaujal jiný postoj. Na základě zpráv z mnohých tajných služeb a práce vlastních inspektorů sestavil obrázek, který ukazuje jaké nutné kroky již Írán splnil pro získání jaderné zbraně. MAAE tak překvapivě vyvrací odhady amerických tajných služeb, které dospěly v roce 2007 k závěru, že Írán se nepokouší o vývoj jaderné hlavice s cílem umístit ji do balistické střely. Pravdou je, že tato zpráva byla vydána pod vlivem špatného odhadu situace v Iráku z roku 2003 a i možná proto byl cíl íránské jaderného programu Američany podhodnocen.
Zpráva MAAE může znamenat bod zlomu ve vztahu Západu k Íránu. Ten si totiž musí nyní upřímně zodpovědět na otázku, jestli připustí, aby se Írán stal jadernou mocností a jakou cenu je případně připraven zaplatit, aby mu v tom zabránil. Možností, jak Teherán zastavit, ubývá. Počítačový virus Stuxnet, pravděpodobně společná práce Israele a USA, a cílená likvidace íránských jaderných vědců, působí Teheránu problémy, od pokračování ve vývoji směrem k jaderným zbraním ho to ale neodradilo. Existující sankce samotnou podstatu íránského režimu také neohrožují. V reakci na zprávu MAAE jsou slyšet výzvy k tomu, aby OSN přistoupilo k tvrdším sankcím. Je ovšem otázkou, na základě jakých sankcí by byl Teherán přinucen své jednání přehodnotit. Nabízí se sankce proti bankovnímu sektoru a především proti vývozu íránské ropy a plynu. To by ale znamenalo bezprostřední nárůst cen těchto surovin, což je situace, které se v době ekonomické krize hodlá mezinárodní společenství vyhnout. Navíc bez podpory Ruska a Číny, které jsou stále velmi zdrženlivé, je uvalení takových sankcí nereálné.
V neposlední řadě je stále na stole vojenský útok. O této možnosti se nyní hlasitě mluví v Izraeli, jehož samotnou existenci Írán opakovaně zpochybňuje. Ovšem i pro moderně vyzbrojené izraelské letectvo se zdá útok na íránská jaderná zařízení, která jsou rozmístěná na mnoha místech a často hluboko pod zemí, příliš velké sousto. Poslední varování ze strany Izraele, že vojenský útok je reálnou možností, ovšem možná není jen dalším kolem psychologického nátlaku na Írán.
Britský Guardian napsal, že britské ozbrojené složky se chystají na možnou podporu amerického vojenského zásahu proti Íránu. Důvodů pro americkou intervenci právě nyní není málo. USA se stahují z nestabilního Iráku, což sníží americkou přítomnost v oblasti a budoucí intervenci by nebylo snadné politicky prosadit. Nestability v Iráku může pro posílení svého vlivu využít právě ambiciózní Írán. Tento scénář děsí především Saúdskou Arábii, spojence USA, která se obává, aby Teherán neměl zálusk i na její ropná pole. Šíitský Írán i bez jaderných zbraní je nejvyzbrojenější stát v oblasti a ropné sunnitské země se jeho narůstajícího vlivu právem obávají. Pokud by měl být americký zásah proti Íránu efektivní, bude třeba zničit nejen jaderná zařízení, ale také jeho námořní síly. Jinak hrozí, že odvetou Teheránu bude útok na Hormuzský průliv, který je klíčovou tepnou pro vývoz ropy z Perského zálivu. Oslabení i konvenčních sil Íránu je tak lákavou možností nejen pro USA, ale především pro arabské země v regionu.
Přesto je zatím předčasné vyvozovat, že Západ se chystá na vojenské řešení. V USA začíná předvolební kampaň a hlavní téma bude ekonomika a útok na Írán by k ekonomické stabilitě nepřispěl. Jasné je ale to, že zpráva MAAE ukázala na tikající problém. A je na světovém společenství, jak se s tím vypořádá.
Psáno pro HN