Negativní kampaň vyvolává silný optický klam zápasu o vítěze volebního klání. Co ale ve volbách skutečně uděláme, je výběr politiků pro celé příští čtyři roky. Během tohoto období poneseme jako voliči plnou odpovědnost za skutky těch konkrétních, jimž dáme hlas.

Nejde tedy o to, jak kdo vypadá nebo mluví dnes, ale jak bude vypadat, mluvit a jednat v roce 2011, 2012, 2013 a 2014. Nikoli tedy vražedná a zastrašující kampaň za stovky milionů korun, ale výkonnost, kondice a předvídatelnost a morální integrita v reálném čase a k horizontu, v kterém budeme procházet komplikovaným vývojem, rozhodovat o nových a moderních možnostech, budeme vybírat nového prezidenta a šetřit tuto zemi před dalšími vnitropolitickými otřesy a extrémy.

Jak jsou naši kandidáti předvídatelní, spolehliví a kondičně vytrvalí či perspektivní? Dokážete jejich jednání předvídat i za 2, 3 a 4 roky? Jak je vlastně znáte jinak než v době, kdy se řídí tím, že „slibem neurazíš“ a „pokud mne nezvolíš, přijdeš o všechno!“. Minulé období ukázalo jak zběhy a odpadlíky jako největší problém stability poměrů.

Dlouhé měsíce kampaně, vlastně téměř rok, zvládly zakrýt mnohé praktické otázky a zejména naši odpovědnost za to, koho do parlamentu na příští volební období pošleme. Určitá únava a namnoze i znechucení z politiků, kteří se dosud na politické scéně pohybují, má tendenci k absolutizaci toho, co se tvrdí a slibuje ve volební kampani, bez ohledu na zkušenosti, znalost a důvěryhodnost kandidátů a udržitelnost jejich výkonnosti, kvality a morálky.

Velmi zvláštní a hodně hazardní je z tohoto hlediska snaha vyměňovat politiky za neznámé, nepředvídatelné a v tomto smyslu „nové“ tváře, ať již z „nových“ stran nebo kroužkováním z konce kandidátek. Jsme ochotní při takové volbě nést za tyto lidi odpovědnost. Umíme si jasně říci, ano, tento politik nebo politička vydrží tvrdě pracovat celé čtyři roky, udrží svůj standard, morálku a neselže.

Podíváme-li se na to, jak obtížně se čistí tzv. „tradiční“ strany od kompromitovaných politiků a jak rychle se „staří“ lidé nasávají do tzv. „nových“ stran, jakou máme statistickou pravděpodobnost, že volbou do neznáma, podle kampaně, nebo mechanickým kroužkováním nevytáhneme někoho, kdo volební období „nepřežije“ bez úhony a bez selhání?

Nikdo jiný než voliči nenesou za zvolené politiky odpovědnost, a oni se jim tito politici rozhodně vyjeví a odmění, v dobrém i špatném, ale ani dobré ani špatné nás odpovědnosti nezbaví. V rovině svědomí i v rovině hospodaření s našimi daňovými prostředky a zejména s dalšími čtyřmi roky našich životů, budou tito politici naše životy ovlivňovat.

A tak si říkám, kolik že mi to bude v roce 2014 a kolik bude mým dcerám? V jakých podmínkách a v jaké zemi budeme společně žít, a jak? Na končící volební kampaň je třeba v den voleb zapomenout. Budeme vybírat živé lidi, nikoli billboardy nebo televizní spoty.