Tu otázku si kladou vědci čím dál častěji.

Na kongrese v Americe přednesl biolog výsledky svého pozorování: sledoval volavku, která měla v zobáčku malé pírko a pozorovala hladinu potoka. Pak pustila pírko do vody. Když se objevila rybka, chytila ji volavka do zobáku. Použila stejného postupu jako rybář.
Jiný vědec zjistil, že někteří ptáci uchovávají potravu na stovce různých míst, která si přesně pamatují.
Další účastník kongresu oznámil kolegům, že mravenci používají gest, kterými dávají najevo svým spolupracovníkům co mají dělat.
Bioložka přednesla výsledky svých pokusů s šedým papouškem. Jmenuje se Alex, umí čtyřicet slov a dokáže rozeznat padesát různých předmětů. Umí spočítat kolik je předmětů ve skupině a označit jejich barvu a tvar.
Vědci z Princetonu nedaly spát včely. Provedl tedy pokus, při kterém posouval včelí potravu stále dál od úlu o jednu celou a jednu čtvrtinu předešlé vzdálenosti. Když chtěl umístit potravu o jeden kilometr od úlu, zjistil, že včely ho na tom místě už očekávají.
Shodou okolností jsem se to dočetl zrovna v ten den, kdy jsme nemohli najít na parkovišti naše auta.
Zmíněný vědec však také trpěl následky svého pokusu. Když si uvědomil, že včela má jen jeden miligram mozkové hmoty, opustil univerzitu a začal pěstovat nutrie.
Na jiném kongresu byly předneseny i tyto poznatky:
supi hází z výšky kameny na pštrosí vejce, aby je mohli rozbít.
Kulík předstírá zranění - aby odlákal pozornost od svých mláďat.
Sloni spolu komunikují.
Jeden vědec polozil kolegům tuto otázku:
"Delfíni se domluví, ale kdyby žili v lidském prostředí byli by ztraceni. Jak by se asi dařilo lidem v prostředí delfínů?"
Na tuto otázku nebyl nikdo z účřastníků kongresu prý schopen dát rozumnou odpověď. Vědci se rozesšli do svých domovů dost rozmrzelí.
Není divu. Pravda je, že se nám nevede moc dobře ani na souši.
Soused nepozná kdy zvoní budík a kdy telefon.
Žena hledá klíče nebo doklady.
Já si pletu data schůzek a nedávno jsem omylem zíral do loňského diáře.
Myslím si, že pokud jde o otázku, zda jsou zvířata schopna myslet, nalezl jsem uspokojivou odpověď. Netroufám si ji však publikovat.
Vím dobře, jak jsou lidi schopni reagovat, když se dozvědí nepříjemnou pravdu, která je připraví o zbytek toho, čemu jsme až do včerejška říkali rozum.