Porodní báby byly vždy vážené osoby. Byly to ony, ke kterým chodili lidi ze širokého dalekého okolí pro pomoc, ale taky i pro rady. Ano, mnohdy používaly i byliny a koření a pomáhaly nejen při porodu, ale i v jiných situacích. Svoje vědomosti a dovednosti získávaly v kurzech a od svých starších kolegyň. Postupně se spojovaly ne spolky a právě před 100 lety byla v Praze ustavena Zemská jednota porodních babiček pro království České jako stavovská organizace. Na ustavující schůzi bylo mimo jiné řečeno: „V rukou porodních babiček spočívá za porodu život matky i dítěte, ony jsou důvěrnými rádkyněmi matek v nejrůznějších otázkách zdraví, ošetřování a výživy novorozence, připadá jim tudíž velký, sociálně-zdravotnický úkol. Je proto povinností nové Jednoty, aby pečovala o povznesení stavu nejen po stránce hmotné, ale především o po stránce odborné. .. Zemská jednota musí pracovati k tomu, aby jen nejschopnější ženy byly do stavu tohoto připouštěny, aby delší průpravou, zejména dlouhým praktickým výcvikem byly k povolání svému důkladně uzpůsobeny…“