Problém této knihy není v tom, že obsahuje Hitlerovy projevy, ale v tom, že schvaluje to, co Hitler dělal. Jistá část údajných stoupenců svobody projevu teď zajisté nesouhlasně šermuje rukama, klepe si na čelo a připomíná, že kniha Hitlerovy projevy přece nepřináší žádné interpretace. Naopak, autor Lukáš Beer v ní nechává promluvit samotného autentického Hitlera, přináší „autentický a nefalšovaný náhled“, jak sděluje čtenářům v úvodní studii. Není prý úkolem této knihy jakkoli analyzovat Hitlerovy projevy, nebo s nimi dokonce věcně polemizovat. Stejně prý upustili autoři od jakéhokoli hodnocení správnosti projevů.

Slibují nefalšovaná fakta...

Jen na okraj teď podotýkám, že to vůbec není pravda, protože editor ve svém úvodu a shrnujících komentářích i vydavatel v prezentaci knihy projevy hodnotí, a to pozitivně. Marně byste v knize hledali jasné sdělení, které by odsuzovalo národní socialismus. Marně byste tu hledali jasné pojmenování zla. Ale nepředbíhejme, dejme slovo autorům, kteří svůj přístup považují za jakýsi projev ctnosti. Zdání autenticity budí tím, že čtenářům namlouvají, že projevy, v nichž se zjevoval skutečný Vůdce, jim nějakým způsobem tajili blíže neurčení historici, kteří místo „pravdy“ předkládali veřejnosti vlastní názory.

Vydavatel tvrdí, že jde o knižní událost roku, protože teď se teprve můžeme dovědět, co bylo obsahem Hitlerových projevů. Kdo nám v tom do teď bránil? Editor i vydavatel pečlivě odlišují svůj přístup od „bezpočtu knih, ve kterých autoři ze svého pohledu pojednávají o ideologických, politických a vojenských postojích nacionálněsocialistického Vůdce a jeho činech.“ Poctivec Beer zase slibuje: „Dnes se tedy může i český čtenář a zájemce o moderní dějiny seznámit s nefalšovanou „živou historií“, a to bez záměrných i náhodných pokřivení v interpretacích Hitlerových výroků či postojů, jichž býváme tak často svědky“. Ano, ano, bezpočet nepoctivých historiků dosud bránilo veřejnosti poznat Vůdce takového, jaký byl, zřejmě, aby si ho lid nezamiloval. Na konci úvodu Beer sděluje, že tato kniha dokonce otevírá jakási dvířka, zřejmě k PRAVDĚ. Prezentuje totiž fakta, ve „své autentické a nepokřivené podobě“.

..ale každý historik hodnotí

Začnu tím, že nikdo, kdo píše o historii, se nevyhne hodnotícím soudům. Někteří lidé se sice pokouší zastírat vlastní hodnocení třeba tím, že „nechám mluvit prameny“, ale to je jen zoufalá snaha svalit vinu na historické aktéry, vymanit se ze zodpovědnosti a říci: „ To ne já, to oni“. Ale ono to nefunguje. Hodnotícím soudům neuniknete. Každá kniha o historii – i edice pramenů – je sdělení, ve kterém nemluví historie sama za sebe, ale ve kterém mluví autor k publiku.

...a místo „fakt“, předkládají propagandistické projevy

Už výběrem projevů vyjadřuje Beer své hodnocení a sděluje tím něco publiku. Proč má být autentický Hitler poznatelný právě přes své veřejné projevy? A právě z let 1939 až 1942? Nebylo by dobré přidat k obrazu autentického Hitlera taky jeho dopisy, nařízení, vzpomínky blízkých osob? Jistě by bylo možno namítat, že to by byl příliš rozsáhlý záměr... To uznávám, ale kdyby cílem Beerova počinu skutečně bylo ukázat „autentického Hitlera“, musel by touto cestou jít, a to on nejde. Beer a jeho nakladatel čtenáři nabízejí prostě jen výběr 18 veřejných projevů z let 1939 až 1942, ale říkají tomu ukázat „nefalšovaná fakta“. Už tím čtenáře manipulují a - proč to neříct – lžou o obsahu a usnadňují si tím lhaní i o ostatních věcech. Uvažujme o deklarovaných osvětových cílech. Autor a nakladatel tvrdí, že kniha nám má pomoci nalézt poučení a pochopení, ale zároveň v jakési dvoukolejnosti pořád tvrdí, že v edici projevů nevydávají projevy, ale „nefalšovaná fakta“.

Nuže, vzhledem k obsahu knihy, by ale bylo na místě vysvětlit, v čem pomůže obyčejnému čtenáři či školákovi v poučení, když dostane do rukou vydání propagandistických projevů, doprovázených souhlasným komentářem editora. Má mu to pomoci pochopit, že ten Hitler měl vlastně pravdu? Oni to vlastně autor i editor říkají, protože projevy nám prý mají pomoci vnímat je jako Hitlerovi současníci a my máme pochopit, proč ho obdivovali. Máme se tedy nechat přesvědčit, stejně jako oni?

Máme tady co do činění s dílem, které nedává čtenáři poznat ryzí a nefalšovanou pravdu, jak slibují autor a nakladatel, ale které čtenářům lže. Jejich manipulace začíná u výše zmíněného nezdaru pojmenovat to, co vlastně čtenáři předkládají, a pokračuje drobnými nedopatřeními při ediční práci. U projevů není uvedeno, odkud je ten který převzat. Čtenář tak nemá možnost zkontrolovat, do jaké míry byl text změněn. Beer taky neodlišuje svoje zásahy od textu originálu a neobjasňuje zásady, podle kterých text měnil. Ve znepokojujících komentářích dokonce vysvětluje, že něco takového nemusí vysvětlovat, neboť dokáže text upravit „z pohledu řečníka“. Vcítil se do něj tak dokonale, že do textu dává mezinadpisy „ve smyslu autora projevu“.

Čechům jejich Hitlera

Ale není třeba dešifrovat hodnotící postoj autora a vydavatele takto nepřímo. Myslím, že jasné hodnocení vyjadřuje způsob prezentace knihy, založený na výběru témat projevů. Výběr česky psaných a řečnicky zjednodušených projevů nám představuje Hitlera upraveného tak, aby oslovil současného českého občana, občana nadávajícího na nešvary demokracie a hledajícího jednoduchá řešení.

Projevy zachycují období od okupace Čech a Moravy až do prvních let války proti SSSR. Jsou psány česky a vůdce v nich vystupuje jako shovívavý ochránce českého národa, velkorysý zastánce míru, kterého k válce donutily západní imperialistické mocnosti, tedy Anglie a USA. Tyto země ovládá mezinárodní Židovstvo a Německo se jen brání. Hitler je vůdcem, který má pochopení pro sociální otázku, drží sliby a dal lidem práci. Na rozdíl od prolhaných bolševiků jemu o lid skutečně jde a dokázal to nepopiratelnými úspěchy. Hitler je tu vůdcem, který je nemilosrdným kritikem nešvarů židovsko-kapitalistické demokracie a neohroženým bojovníkem proti bolševismu.

K projevům přidal Beer ne příliš stručná shrnutí, která mají být zřejmě nestranným shrnutím obsahu. Jenže v celkovém kontextu, o kterém jsem se zmínil, vyznívají jeho komentáře spíš jako souhlas. Pro skutečně nestranná shrnutí by stačilo jen věcně, bodově shrnout témata projevu. Beer však projevy převypravuje a vlastními slovy zde vyjadřuje řadu detailů, které sám považuje za důležité. Proč? Dočtu-li se v Beerově komentáři, že národní socialismus zajistil lidem práci, odnesu si z toho ponaučení, že národní socialismus zajistil lidem práci. Totéž se opakuje s tím, že nacisté bojovali za svobodu, nebo že Hitler chtěl mír. Zvlášť je-li publikace určena laické veřejnosti, bylo by na místě připojit k těmto údajům aspoň stručný komentář o tom, co v národovecké ideologii byla svoboda, nebo kriticky zhodnotit zda a čím nacismus „zajistil“ práci. Není k tomu „bezpočet“ literatury, ale nějaká k tomu všemu je. Neznat ji a nepoužít ji, není žádná zásluha.

Také vydavatel ve své prezentaci knihy vyzdvihuje celou řadu Hitlerových ctností, kromě boje proti bolševismu. Formou slibů a řečnických otázek říká, že Hitler ctil český národ, věřil v Boha a chtěl mír. Více se prý dozvíte v knize.

Žádné tajemství, aneb vyhozené peníze

A já dodávám, že ne jen v knize. Ačkoliv nakladatel postavil reklamu na představě, že zveřejňuje tajemství a nabourává strašlivé tabu, jde o projevy, které jsou veřejně přístupné na internetu. Na youtube můžete shlédnout řadu z nich ve filmovém záznamu a dobové propagandistické brožury si můžete taky stáhnout zadarmo a bez problémů. Veškerý ediční počin Lukáše Beera spočívá pouze v tom, že z těchto brožur vybral 18 kousků pro českého čtenáře. Ty potom vydal, aniž k tomu přidal jakékoli další dokumenty, nebo vysvětlil souvislosti. Tento přístup pak vydává za objevný počin, za zveřejnění pravdy.

Pro srovnání s jeho počinem nabízím podívat se na starou edici Maxe Domaruse Hitler. Reden und Proklamationen, 4 sv., která vycházela v 60. letech. Ač jde o poněkud zmatený počin, kde jsou komentáře těžko oddělitelné od editovaného textu, jde o edici, která projevy doplňuje množstvím dalších dopisů, dokumentů a zpráv současníků z Hitlerovy blízkosti. Edice pokrývá dobu od r. 1932 do konce války. Ve srovnání s tím vypadá Beerova převratná kniha jen jako narychlo splácaný pamflet vytvořený za účelem propagandy a zisku. To lze vidět i z toho, když srovnáme způsob Kamasovy prezentace knihy s tím, jak prezentuje podobně zaměřenou edici mnichovský Institut für Zeitgeschichte. I oni pracují už léta na edici Hitlerových projevů, ale na rozdíl od Kamase a Beera, ji prezentují jako edici propagandistických projevů, která čtenáři umožní studovat propagandu. Ne poznat nefalšovaného Hitlera a vžít se do kůže jeho posluchačů, jak falešně slibují Kamas a Beer.

Upřímně řečeno nechápu, za co platit pánům vydavatelům tak nehorázné peníze za tento počin. Doporučuju si spíše přečíst dobové brožury v jejich autentické podobě a dle vlastního výběru. Samozřejmě pak riskujete, že objevíte jiného autentického Hitlera, než jakého pro vás vyrobili pánové Beer a Kamas. Někteří z vás asi namítnou, že zmíněné brožury i edice jsou v němčině. Jenže tak to bylo milí čtenáři. Autentický a nefalšovaný Hitler mluvil německy.



Des Führers Kampf um Weltfrieden 1936
Der Grossdeutsche Freiheitskampf I 1940
Der Grossdeutsche Freiheitskampf II 1941
Der Grossdeutsche Freiheitskampf III 1943
Eine Sammlung von Hitlers Reden (1941)