Německo v době klimatické krize ztratilo svéprávnost.

Poslední návštěvy Německa a sledování německých médií od června doteď mě přivedly k jedinému možnému závěru: ta země se dokonale zbláznila.
Mediálním tématem číslo jedna tam už není migrační krize, ale klimatická krize. Nejnovějším heslem už není „Willkommenskultur“, ale výraz „klimaneutral“. Města i spolkové země přijímají údernické závazky o šíleně krátkých lhůtách, dokdy se stanou „klimaneutral“. Začátkem července 2019 přijal Mnichov závazek, že se stane prvním milionovým městem, které bude „klimaneutral“, koncem července už bavorský ministerský předseda Markus Söder (CSU) přijal závazek, že „klimaneutral“ bude celé Bavorsko a zároveň navrhl, aby se Klimaschutz zakotvil do bavorské ústavy i federálního německého Grundgesetzu.
To se odehrává na pozadí povinných pátečních demonstrací středoškolské mládeže, které mají nejasným způsobem ovlivnit klima. Koncem července přijali úderníci v Dortmundu závazek, že se budou scházet na ulicích i ve středu. Je nemožné, aby klimatická krize ještě vydržela odolávat takovému nasazení.

Přestanu jíst maso

Ovšem nejkomičtější jsou osobní závazky, které přijímají jednotliví Němci a o kterých informuje veřejnoprávní televize. Na TV Phoenix jsem viděl neuvěřitelně absurdní hudební šou pro důchodce, kde moderátorka vyzývala osoby z publika, aby řekly, co udělají pro klima. Co jí lidé odpovídali? Přestanu jezdit autem, přestanu létat letadlem, budu žít skromně, a hlavně: přestanu jíst maso. Jistě, když bude každý žít poustevnicky a nebude pracovat, budou to splnitelná předsevzetí. Po jistou dobu. Ale jak pomůže klimatu, když někdo v Německu přestane jíst maso? To mi v danou chvíli nebylo jasné… Ještě se k tomu vrátíme.
Šílené byly ale představy veřejnoprávní moderátorky, která měla na všechno jediný recept: zakázat. To je skutečně hrozivá perspektiva německých Green Supermacistů, kteří neznají mírnější postup než zákaz. Zakážou se vnitrostátní lety, zakáže se chov krav, zakážou se auta na spalovací motor… Jelikož jsou to extrémisté, potřebují nepřítele, proti kterému budou vyvolávat nenávist. Momentálně mi připadá, že jejich cílem je vyvolat nenávist k lidem, kteří cestují letadly, zejména vnitrostáními lety.

Co všechno se zakáže

Vzhledem k propagandistické úloze středoškolské mládeže, jíž se zároveň vymývá mozek, je zřejmé, že mezi plánované zákazy se neřadí rozšířené užívání elektrických zařízení, nutných pro život na sociálních sítích, esemeskování, mobilování atd. Je také komické, že se nenávistná kampaň zaměřuje pouze na masovou leteckou dopravu a ne na soukromé lety, i když je zřejmé, že skromný cestovatel masové dopravy, který se mačká v narvaném letadle, šetří přírodu mnohem více, než pasažér soukromého letu, který se ve svém stroji roztahuje sám.
Všeobecně je zřejmé, že v představách Green Supermacistů by měla být jediným zdrojem energie elektřina, vše ostatní by chtěli zakázat, zároveň však nepřipouštějí jiný způsob výroby elektřiny, než větrné a solární elektrárny. Ty samozřejmě nemohou pokrýt stoupající spotřebu elektřiny, kterou Německo doplňuje z dosluhujících sedmi jaderných elektráren a nákupem proudu z jaderných elektráren ve Francii a z České republiky. Nicméně jaderné elektrárny, které jediné mohou nahradit výpadek způsobený vyřazením tepelných elektráren, jsou v Německu tabuizované téma. Nikdo si nedovolí říct o nich jediné pozitivní slovo veřejně. Už po havárii ve Fukušimě v roce 2011 se tam rozvinula demagogická kampaň za co nejrychlejší zákaz jaderných elektráren. Co když se zeleným podaří prosadit zákaz jaderné energie v celé EU?
Rozsáhlé zákazy, které plánuje demagogická levice, by měly katastrofální finanční a hospodářské důsledky. Zdražila by se energie, což by vedlo k zdražení dalšího zboží a služeb. Leccos by z našeho života zmizelo úplně. Samozřejmě by to mělo dopad na lidi chudé a na lidi, kteří v důsledku těchto inovací zchudnou. I když Německá veřejnoprávní média teď přinesla zprávu o tom, že „nůžky mezi bohatými a chudými v Německu se nadále rozevírají“, nenapadne je, připojovat k plánovaným ekologickým zlepšovákům informace o jejich hospodářských dopadech.
Zato veřejnoprávní televize připojuje takové informace k plánu Donalda Trumpa o zdanění importu z Mexika. Tuto zprávu doplnili začátkem června hrozivým vylíčením finančních dopadů na obyčejné lidi. Vzápětí přinesli zprávu o plánovaném mnohem rozsáhlejším zdaněním všeho zboží, co souvisí s uhlíkem („uhlíková daň“), kterou chtějí zelení aktivisté zavádět po celém světě, ale zde už o finančních dopadech pomlčeli. Místo toho mohli diváci sledovat optimistickou reportáž ze Švédska, kde uhlíkovou daň už mají, rybářům to vůbec nevadí, navíc k tomu v pozadí hraje optimistická hudba a lidé se v reportáži usmívají! Kdo by tak skvělé zdanění odmítal?


I toto úpadkové ezoterické náboženství má své verozvěsty, a to jsou slavná švédská podvodnice Greta Thunberg , „vědecký novinář“ Harald Lesch a politikové Strany zelených. Všichni mají z šíření paniky slušný byznys.
Musíme si předem uvědomit, že cílem tohoto hnutí není pomoci řešení reálného problému. Stejně jako v případě „migrační krize“ jde i nyní o to vzbudit dojem, že jsme v tak krajní krizové situaci, v takovém stavu nouze, že musíme odstavit běžné demokratické metody rozhodování, musíme odstavit i kritické myšlení a odevzdat rozhodování o zásadních věcech do rukou morálních odborníků. V době migrační krize jsem viděl v pořadu Wiener Vorlesungen vystoupení „odborníka na migraci“, který sděloval publiku „diese Frage dürfen wir uns jetzt nicht stellen“ a „diese auch nicht“. Ale kdo bude rozhodovat o tom, která otázka smí být položena a která ne, to neřekl. A to je skvělá ilustrace postupu těchto lidí.
Vypadá snad nepřirozeně infantilní 16letá Greta Thunberg jako někdo, komu byste svěřili řešení opravdu krizové situace? Její heslo je „Ich will, dass ihr in Panik geratet“ – „Chci, abyste propadli panice.“ (Citát z projevu v Davosu 25. 1. 2019) Tak zní také titul knihy jejích projevů, která se teď prodává, či spíš vnucuje, zákazníkům v německých knihkupectvích jako bestseller. Je na ní fotografie Grety s culíčky velký nápis „chci, abyste propadli panice“. Vezměme tu situaci doslova.
Jednak v panice nejste schopní racionálního uvažování, to je stav, kterého chtějí dosáhnout. A dále, kdybyste měli doma havárii, zavoláte si k jejímu řešení instalatéra, který jen hysterčí a vyvolává paniku? Kdybyste čelili skutečně vážné celospolečenské krizi, svěřili byste její řešení extrémistickým politikům, kteří mají z krize prospěch? Lidem, kteří mají moc a kontrolu společnosti jen tehdy, pokud problém trvá, ale ztratí ji, pokud se vyřeší? Asi ne.
K panikářům patří i u nás ne příliš známý Harald Lesch. To je člověk, který je původně fyzikem, ale teď už dokáže odvozovat klimatická opatření dokonce i z Všeobecné deklarace lidských práv. Takže „klimakrizi“ povýšil na nejvyšší vědu, nejvyšší imperativ, z něhož lze hravě odvozovat příkazy a zákazy k čemukoliv.


Ale pořád mi vrtalo hlavou, proč bychom kvůli klimatu neměli jíst maso. Probíral jsem to i v Německu s několika lidmi, kteří většinou jen hádali. Je to kvůli té dopravě a další mašinérii v pozadí? Nebo je to kvůli zdraví? Až po návratu do Čech mi jeden člověk, který v Německu žil, nabídl jiné vysvětlení: jde o kraví prdění.
Teď jste se asi pohoršili, ale ukázalo se, že měl pravdu. Šlo skutečně o kraví prdy. Dle Němců způsobily globální oteplování a vzniklo kolem toho tolik seriózně se tvářích výzkumů, že by tomu člověk nevěřil. Trochu jsem si tuto novou problematiku nastudoval, ale je to tak absurdní, tak šílené, že bych tomu měl rád věnoval nějaký další blog. Každopádně německé krávy to mají spočítané.