Při letošním výročí Listopadu jsem se ptal: copak si nikdo nevšiml, že naše demokracie už dávno padla? Zavrhli ji všichni, nejen Babiš. Dal jsem dohromady edici programových prohlášení alternativních hnutí, které pád české demokracie dokumentují. Poučné čtení.

Když se mnou v létě dělaly Parlamentní listy rozhovor, došlo k malému nedorozumění. Redaktor nemohl uvěřit tomu, že o české demokracii mluvím v minulém čase. Vyslovil jsem tenkrát názor, že při demonstracích Milionu chvilek pro demokracii už nejde o návrat k parlamentní demokracii, ale o návaznost na mravní hnutí, které tu zuřilo v době protestů proti „Nečasově pravicové vládě“ v letech 2010-2013. Tenkrát se s přispěním veřejnoprávní televize vytvořil konsenzus – tak jsem to tenkrát viděl - , že stranická parlamentní demokracie je něco nenapravitelně špatného a že už ji nechceme. Ať už to někdo tenkrát řekl otevřeně a jiný zase ne, shodla se společnost na tom, že budeme budovat něco nového, lepšího, mravnějšího.

Po poslechu nedělních projevů našich politiků, veřejných osobností, moralistů, bývalých chartistů a historiků 20. století to ale stále vypadalo, jako by si toho nikdo nevšiml. Znovu ty stejné řeči, znovu stejná ujištění o tom, že jen mravní postoj jednoho každého z nás zaštítí demokracii. Copak vážně nikdo jiný neposlouchal tyto stále stejné morální úsudky posledních 10 let? Nikomu se to nepřejedlo? Nikdo z těch, kteří demonstrují proti Babišovi si nepamatuje, kdo kdy za kým stál? Vždyť tady rozdělování sil neprobíhalo tak jasně a přímočaře, jak to teď může vypadat na Letné. Zrovna tak ani žádné z hesel proti Babišovi není nové. Vždyť to jsou pořád stejné fráze, které tu zaznívají stále stejně pořád dokola. Rád bych se pletl ve svém úsudku, že parlamentní demokracie je v Čechách definitivně zavržený model, ale po dokončení této sbírky dokumentů vidím ještě zřetelněji, že to tak opravdu je.

Schválně si to milí přátelé přečtěte. Myslím, že při pohledu na většinu těchto programových vizí budete mít pocit, jako by pocházely z jiné planety. Přesto je to všechno naše velmi nedávná minulost. Dávám to pod článek jako dokument googlu volně ke stažení. Zadal jsem, aby t bylo volně přístupné, tak doufám, že s tím nebude nějaký zádrhel.

Nejspíš budete stejně jako já u některých dokumentů žasnout. Třeba nad tím, kdo kdy podporoval Babišovo hnutí, ale doufám, že i nad silným přídechem esoterična a náboženské mlhoviny, které byly silnou charakteristikou našeho duchovního tažení proti demokracii. V době, kdy byly tyto události aktuální se totiž média soustředila na příběh premiéra Nečase a jeho partnerky a to, co se dělo veřejně zůstávalo bez komentáře. Nedal jsem sice do dokumentů vše, třeba některé duchovní výtvory Antonína Mareše z hnutí Skutečná demokracie, nebo představy Ilony Švihlíkové o čtvrté Kondratěvově vlně, ale i tak doufám, že zde tento duchovní aspekt bude vidět. V médiích to tenkrát opravdu nezaznělo. Ale taky se asi stejně jako já podivíte nad tím, jak urputné a vytrvalé byly útoky proti politickým stranám, jak dlouho to trvalo, a jak se různé síly a směry křížily. Rozhodně to nebyl jen Babiš kontra demokracie. Snad vám taky jako mně začnou připadat nápadné stále se opakující rétorické vzorce, stále stejné falešné nadšení pro nové síly, nové politiky, nové řády a systémy, za kterými se vždy skrývá vždy jen nějaký upocený stále stejný osobní zájem. Podle mně to je poučné tčení pro každého. Řada dokumentů z internetu mezitím zmizela, jde totiž o dokumenty, které jsem průběžně sbíral a archivoval. Proto jsem to mohl teď tak rychle sestavit. Je to jen pracovní verze, žádná vědecká edice, ale je to myslím uděláno přehledně. Rozdělil jsem to na sedm oddílů: I) Boj proti korupci, II) Esoterická nutí, III) Levicoví intelektuálové proti demokracii, IV) Čas Holešovské výzvy, V) Nástup milionářů, VI) Vzájemný boj postdemokratických hnutí.

https://drive.google.com/file/d/1S4jbBoJzmuKsNGf6NGbBlCwEX1Q805gW/view (aktualizováno až po vznik 3000 statečných 23.12.2019)