V Americe prý probíhá revoluce

06. 07. 2020 | 10:15
Přečteno 3127 krát
Ale jaká? Přehledně o tom, co se děje v zemi, kde zítra znamená už včera.

Po své konfrontaci s americkými demonstranty v Praze, která zaujala celkově asi 30 tisíc čtenářů, jsem samozřejmě chtěl zjistit o amerických protestech něco víc. Média tomu říkají „protesty proti rasismu“, nebo též „#peacefulprotests“. Realita je ale značně jiná. Sami protestující o sobě tvrdí, že dělají revoluci a možná mají pravdu. I když mým cílem je podat vám přehledné informace, chci začít s jedním videem, které mě šokovalo.

„Omluv se, že jsi běloška“
Běžný výjev na ulici jednoho amerického města. Bělošská žena vychází z domu a jde po chodníku. Náhle k ní z protější strany ulice přeběhne chlápek s kamerou – nevidíme, kdo to je – řekne jí, že dělá pro Black Lives Matter a vyzve ji, aby si klekla a omluvila se do kamery za to, že je běloška. „Could you please just apologize for your white privilege?“ Skutečně skvělá směsice formalizované „slušnosti“ a neslušného šikanování. Podává k tomu rafinované zdůvodnění „My ceo has told me to come out today and bring you on your knees because you have white privilege.“ Což o to, existují různí blázni, kteří zkoušejí různé věci, ale šokující je její reakce. Místo aby šla dál, si totiž opravdu kleká a opravdu se omlouvá do kamery za to, že je běloška. Pak pokračuje v cestě.
Ponižování policistů a bělochů při takových rituálech bylo součástí této divné kulturní revoluce. Nejčastěji nutili klekat policisty a policistky, ale jsou k vidění i videa, kde před černochy kleká skupina bělošských civilistů a prosí je za odpuštění. Revolucionáři tomu ovšem neříkali „ponižování“, nebylo to shaming ani bashing, říkali tomu projev solidarity. To zní přeci velmi pozitivně! Kdo se bránil, napsalo se o něm, že „odmítl projevit solidaritu“. Stejně mluví i chlápek k ženě na videu – „ukažte solidaritu, klekněte si“. Podle mě to je něco jiného, je to rasismus. Představy o zločinnosti bílé rasy a vrozené dobrotě „nebílých ras“ hrají roli i v poklidném bourání institucí státu, které probíhá v Americe. Kdo by potřeboval policii, když zmizí zloba, zášť i zločinnost?

„Komunita“ Minneapolis
Starší protesty v Americe, naposledy v Baltimoru v roce 2015, se paradoxně vyznačovaly tím, že si při nich černoši ničili vlastní čtvrť. Ničili černošské obchody, někdy i zabíjeli jiné černochy a Asiaty. Nebyly to útoky na bělošská obydlí. Takže mě přirozeně nejvíc zajímaly mapy. Kde se protesty odehrávají?
Protesty začaly na severu, v Minneapolis, Minnesota. Zde byl 25. května zabit policisty při zatýkání George Floyd, protesty nabraly násilný charakter a trvaly až do 3. června. Utišila je národní garda. Z toho důvodu mě toto město zajímalo jako první.
Lze najít interaktivní mapu, která ukazuje místa protestů i vypálené obchody. Z ní je vidět, že se rabování soustředilo na jihu města, kolem dlouhé ulice Lake Street. Videa rozhodně dokazují, že tu docházelo k vypalování obchodů a hromadným krádežím. Dav smíšené etnicity jednoduše vešel do obchodu a každý si odnesl, co pobral. Komunismus v praxi. Majitelé obchodů jsou často „neběloši“, imigranti. Rabovalo se bez rozdílu pleti. Mírumilovné protesty to určitě nebyly. Jsou i záběry, kde je vidět, že se na ulicích střílelo a byli zabiti dva lidé. Bude někdo z nich tak slavný jako George Floyd? Ne, marketingově se nehodí. Prvním byl černoch zastřelený během prvních dnů majitelem jednoho obchodu se šperky, který se údajně snažil vyrabovat. To bylo ovšem během prvních divokých dnů pálení a loupení. (viz zde.) Druhá oběť byl studentský asistent (?) Larry Borteh zastřelený nedávno, ve čtvrtek 2. 7. v průmyslové oblasti severní části Minneapolis. (viz zde.)
Starosta Jakob Frey reagoval na rabování sentimentálním výstupem a brečením na veřejnosti. Nelitoval ovšem oběti protestů, omlouval se vandalům / looterům – v češtině pro to ani nemáme vhodné slovo –– a začal slibovat „reformu policie“. To znamená její zrušení. Místní noviny Star Tribune psaly zvláštní články, kde ze všeho obviňovaly policii. Napsaly třeba „policie zabila George Floyda a neochránila ani krámky drobných živnostníků“. Jako kdyby za rabování nemohli rabující, ale policisté! Ukázalo se, že policii zrušit zatím nelze, protože City Charter zavazuje radnici udržovat 0,017 policisty na obyvatele. Noviny Star Tribune ovšem ujistily čtenáře, že už se zkoumá, zda City Charter půjde změnit. Už se na tom pracuje…
Protestující ovšem ukázali, že v novém řádu policii potřebovat nebudou, protože pořádek zařídí jinak, svépomocí, v komunitě. Založili web Uprising Minnesota, kde je možno si vzájemně pomáhat, psát adresy, kam je třeba dovést plínky, nebo vodu, nebo uklidit odpadky… Jen žádné státní instituce, ani policii, prosím! Touto akcí ukážeme, že jich není potřeba! Přesto žádá Minneapolis od státu dotace. Podobné svépomocné akce jim dodají mravní krásu, ale očividně nestačí ani na odklizení odpadků po bordelu, který nadělali. Web protestujících je ale úžasný i z toho důvodu, že kromě praktické pomoci nabízí i pomoc duchovní. Různí povídálkové a samozvaní odborníci na budování nové společnosti tady nabízejí své knížky a přednášky o tom, co to je white privilege, jak „bojovat“ s white privilege, co je to whiteness, že policie je rasistická apod. Tento druh sebevýchovné literatury pro bělochy se teď nabízí všude i na univerzitách. Povídálkové ve spojení s pouličními vandaly představují hlavní hnací síly této „kulturní revoluce“. Obě mají ekonomické zájmy: povídálkové se chtějí živit povídáním (aniž by dělali skutečně původní vědecký výzkum) a vandalové chtějí beztrestně vykrádat obchody.

Zóna CHOP v Seattlu
Když je řeč o „komunitě“, napadne každého asi Seattle, ve Washingtonu, na severozápadě USA. V tomto městě se situace zhoršovala už dřív. Ve městě vládnou levičáci, kteří tady uskutečňovali experimenty, při kterých prosazovali měkkou politiku vůči drobné kriminalitě a bezdomovcům, takže dle živnostníků tady prakticky přestalo platit právo. Zvlášť od té doby, co je starostkou Jenny Durkan, která za Obamy zastávala vysoké místo v justici. Zloději v obchodech si ze zatčení nic nedělají, protože jsou hned propuštěni. Bezdomovci, kterých je v ulicích už hodně, mohou vykonávat potřebu a zapalovat ohně kdekoliv. Žijí ve stanových městečkách, která jsem viděl i ve Washingtonu DC., a jiných městech na východě. Vrcholem se stal případ černocha jménem Louis Arbee II., který se v červenci 2017 vloupal do domova důchodců, kde zbil a znásilnil 71letou stařenku. Policie v Seattlu neměla ani před protesty prakticky žádné možnosti účinně zasahovat. Pana Louise Arbeeho II. sice zatkli, ale hned ho museli propustit.
Po protestech přišla progresivní část města s nápadem, že policii nepotřebují vůbec a vytvoří experimentální „komunitu“. Po opakovaných útocích policie 8. 6. 2020 vyklidila stanici v okrsku poblíž pobřeží a následně v území převzali vládu revolucionáři. Vytvořili CHOP (Capitol Hill organized protest zone), zvanou ze začátku CHAZ (Capitol Hill autonomous zone). Do ulic na hranicích postavil betonové zátarasy s nasprejovanými nápisy Cop free zone (zóna bez policajtů), na opuštěnou policejní stanici nasprejovali „Seattle People Department East Precinct“ a „Prevention not detention“.
Obsazená část města byla prý taková umělecká hippíkovská čtvrť, takže její obyvatelé asi s revolucí sympatizovali. Během vlády revoluce se jejich sympatie změnily. Během vlády CHOP, která trvala až do 30. 6., tady vznikla hlavně strašná spousta špíny. V ulicích se hromadily odpadky, vandalové i zde rabovali obchody, včetně uměleckých obchodů, nepořádek pak rozhazovali po ulici. Starostka Durkan je samozřejmě podporovala, slíbila „reformu policie“ a k zásahu se neměla. Vadil jí jen protest, který zorganizovala jedna opoziční politička u jejího domu. Teprve 30. 6. vydala executive order, že shromáždění v zóně CHOP jsou nezákonná a budou rozehnána. Od 1. 7. začala policie zónu čistit, ale hotová ještě není.

Protesty v Los Angeles
I když protesty probíhaly v řadě měst, třeba v New Yorku, zaměřím se nakonec jen na Los Angeles. V celkové situaci mi připadá důležité, že politici demokratické strany všude bránili nasazení národní gardy, větších policejních sil, nebo dokonce armády. Protesty a rabování vyřešili jednoduše tím, že je přejmenovali na „peaceful protests“ (mírumilovné protesty). Někde třeba takové byly, ale jinde docházelo k násilí a krádežím. Logika marketingu je pravdivá asi do té míry, že protesty byly mírumilovné, dokud při nich nedošlo k násilí. I mírumilovní protestující ale nosili symbol zaťaté pěsti a heslo „No justice, no peace“, agresivní hesla proti policii a znaky antify a anarchismu. Celkově bylo při protestech zabito - dle wikipedie – 26 lidí. Při protestech docházelo k útokům i na soukromé domy a po vykradení zpravidla následovalo vypálení objektu. V Clevelandu jeden živnostník bránil sv pekařství se samopalem, v St Louis se postarší manželé McCloskeyovi bránili samopalem proti davu asi 300 lidí, kteří vtrhli na jejich zahradu. (Zbraň jen drželi v ruce, nestříleli.) Teď jsou obviněni a CNN z nich dělá útočníky. Vyskytly se případy, kdy dav demonstrujících napadl kolemjedoucí auto. O takových pak CNN a média tvrdí, že šlo o „množící se útoky aut na demonstranty“. Jednou přitom šlo o matku, která vezla v autě děti. Když volala na policii, řekli jí, že rozumějí její frustraci, ale se svými psychickými potížemi se má obrátit na někoho jiného… Používal se zvláštní slovník: bránit se znamenalo „polarizovat“, a volat policii „eskalovat“.
Los Angeles je výjimečné tím, že bylo dějištěm řady velkých protestů z poslední doby. Krátce po pádu komunismu tady vypukly velké protesty v roce 1992. Ty nevypukly kvůli policejnímu násilí, ale protože asijský majitel jednoho obchodu zastřelil černocha, který přepadl jeho obchod. Tehdejší protesty politicky obhajovala kongresmanka Maxine Waters z demokratické strany, která dnes stojí v čele boje proti Trumpovi. Tehdy bylo v LA asi 2000 raněných, 56 mrtvých a jižní část LA byla zdemolovaná.
Nynější protesty se prý jižní části LA vyhnuly. Organizátoři protestů prý dav úmyslně zavedli do bělošských čtvrtí, aby zasáhli elity. Za organizátory mluvila jakási Melina Abdullah z Black Lives Matter, povoláním „profesorka“ Pan-African Studies na California State University v LA. Podle ní tedy jí vedený dav úmyslně napadal luxusní čtvrti Beverly Hills, Santa Monica, Hollywood a Fairfax District. Tady všude přeci žijou herci a filmoví umělci, kteří revolucionáře a boj za klima podporují…. Dokonce za BLM sami demonstrovali v Hollywoodu! Zajímavé na tom je, že tyto protesty tedy skutečně někdo řídil, někdo diktoval, které obchody mají ničit. Zatímco majitelům obchodů, kteří se bránili, hrozí žaloby, těmto vůdcům vandalů nehrozí nic.

Jakou společnost nám tedy v USA vytvářejí? Já dávám v poslední době důraz na urbanismus a krajinu, na to, jak vypadá společnost na zemi, ne v abstraktních modelech. Pak bych zdůraznil, že to bude společnost bez obchodů, bez možnosti občanského života ve městech. Zloba a zášť možná zmizí silou mysli, ale odpadky ne. Zbytek je na delší povídání…

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy