Den matek v době postdemokratické, aneb má míň práv nesezdaný homosexuál anebo ženatý tatínek? Do kolika let věku dítěte je potrat ještě legální?

Tati, teď bys měl dát mamince dárek ty,“ řekla mi vyčítavě dcera. „Já už jsem mamince dárek dala.“ Právě mamince dala dva kusy bábovky, kterou si její maminka den předtím sama upekla.

„Tak za prvý, tvoje maminka není moje maminka, je to moje manželka,“ říkám. „Zadruhý se už maminka neříká, je to politicky nekorektní, dneska jsme všichni nebinární menstruující osoby.“ A je to pravda, protože OSN i američtí intelektuálové se za naše právo na menstruaci tvrdě bijí. Je to skvělé a dává mi to úžasný pocit do budoucna. Na jednu stranu v důsledku klimatické politiky zdražování života budeme žít čím dál bídněji, na druhou stranu budeme mít právo na důstojnost, jež chrání Deklarace práv OSN i německý GG a která nahradí zastaralé právo na soukromé vlastnictví. Bude to stejně účinné jako mezinárodně zaručené právo na mír, které mají i Ukrajinci, jež právě ruská armáda bez překážek masakruje. Brání jim v tom jen ukrajinská armáda, ale vojenství, policie i stát již také vyšly z módy a američtí intelektuálové je už do budoucna v tomto světě nechtějí. Svět budoucnosti bude světem skutečné svobody. „Já jsem v podstatě taky tvoje maminka“, uzavřel jsem.
„Ty a menstruace, tati?“ nedala se dcera. „A kolikrát za život jsi asi menstruoval, ha?“
„Nemenstruoval jsem ani jednou, ale mám na to právo, a to je důležité,“ nedal jsem se ani já. V dnešním světě totiž zřejmě musíme dělat, že mít právo něco dělat znamená, že už to dělat umíte, smíte a dovedete. Kdybych třeba dnes dostal živnosťák na učení nizozemštiny, automaticky bych ten jazyk už uměl. Udělení práva na menstruaci všem znamená, že všichni budou skutečně menstruovat.

Vtip nebo realita?
Původně jsem tuto skutečnost slyšel jen od konzervativních komiků na youtube, ale asi to bude pravda. Udělal jsem si test na internetu a zjistil jsem, že o možnosti všech pohlaví menstruovat informují třeba časopisy sheknows.com, health.com, televize ABC a další. Kolektivní tým tohoto pseudovědeckého článku v prrrestižním časopisu Culture, Health and Sexuality dokonce bojuje za rovnoprávnost v menstruaci! Existují i Critical Menstruation Studies.

Kdokoli bude moci porodit dítě, prostě silou vůle a svobody. Na to jsem si vzpomněl, když jsem sledoval show pana Šípa, v níž si herec a tanečník Jan Cina stěžoval, že homosexuálním párům je dovoleno pouze registrované partnerství a ne manželství s pořádnou svatbou. „V manželství máte i víc práv,“ říkal. Tak to nevím, o kterém manželství mluvil. Já jako manžel zas tolik práv nemám. Mám právo starat se o děti, mám právo mlčet, když jim chce Flégr, Hořejší, Kubek další covidoví tyrani zavřít navěky školy. Mám právo mlčet na stále častější útoky krajní levice na „nukleární rodinu“. Jejich útoky na instituci rodiny jsou sprosté, lživé a nesmí se na to nic říct. Média k tomu prostě nedají slovo. Např. spolupracovnice veřejnoprávního rozhlasu Čro Marie Sýkorová zveřejnila během covidu na novinky.cz článek o tom, že ve Francii prý uzavření rodin během lockdownů automaticky znamenalo rozsáhlou vlnu incestního zneužívání dětí. Převzala tím nekriticky oblíbené téma francouzské levice, která líčí rodinu jako institucionalizovaný incest. Jediná obrana dětí je pak rozbití rodiny a jejich izolace od rodičů. Americká Black Lives Matter označuje rodinu ve svém školním programu za výplod Západu, který musí být odstraněn. Ideálem krajní levice je izolovaný člověk žijící ve městě, jenž se o nikoho nestará a žije sám.

No, říct na to nelze nic. Není totiž kde, média to neumožní. Můžeme jen pasivně s hrůzu sledovat, co s námi tito malí tyrani udělají. Hlavně, že máme spoustu nových práv!