Za čadící kotle by se mělo platit. Je to fér
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrh nového zákona o ovzduší. Zatímco průmyslové emise řeší (a docela úspěšně) už dnes platný zákon, nový návrh se poprvé účinně dostává i k lokálním topeništím.
Ministerský návrh obsahuje i bod, podle kterého budou muset všechny domovní kotle splňovat emisní limity (tak jako je musí splňovat už dnes všechny kotle elektráren či kotelen centrálního vytápění). Majitel kotle, který se do limitů nevejde, v něm sice může topit dál (a vypouštět do ovzduší další mračna znečišťujících látek), ovšem bude za to muset zaplatit.
Přestože MŽP návrh zveřejnilo již loni v září, mezi politickými stranami bylo zatím ticho po pěšině. Až do víkendu, kdy se téměř všechny relevantní partaje vyjádřily pro Aktuálně.cz. Na předvolební scéně reagovaly všechny vcelku očekávatelně – poplatek za znečišťování odmítly. S výjimkou zelených, kteří zůstávají konzistentní – novela začala vznikat za ministrování zeleného Martina Bursíka a dokončovali ji úředníci za ministra Ladislava Mika, nominovaného právě zelenými.
Návrh MŽP je přitom nejen logický, ale také férový a bude podle mého názoru také funkční. Vytápění domácností se na emisích prachových částic (do 10 mikrometrů) podílí z celých 38 %. Energetika má vedle toho „zásluhu“ na zhruba polovině (22 %) podílu domácností, doprava přispívá 20 % a průmysl může ani ne za třetinu podílu domácností (12 %). V Moravskoslezském kraji, kde je situace nejhorší, se kumulují i vlivy automobilové dopravy a především nebývalé koncentrace těžkého průmyslu na obou stranách česko-polské hranice. Ve městech jako je Praha nebo Brno či v obcích kolem zásadních dopravních tepen mají zase klíčový vliv automobilové emise. Vliv domovních kotlů je zásadní především na venkově.
Podle expertních odhadů zemřelo v roce 2000 na následky prachového znečištění ovzduší v Evropě až 370 000 lidí. U nás způsobilo znečištění ovzduší PM2,5 (částicemi menšími, než 2,5 mikrometru) v roce 2000 snížení očekávané délky života o téměř 12 měsíců.
Jsou ta čísla stěží uvěřitelná? Prachové znečištění tvoří maličké částice do 10 mikrometrů velikosti (PM10 a PM2,5). Vždy jde o směs látek s různými účinky. Současně působí i jako nosiče pro další škodliviny. Velikost částic je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí. Část jich po vdechnutí vykašleme, část ale vdechneme nebo spolykáme. Částice PM10 se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice PM2,5 se dostanou až do plicních sklípků.
Ty jsou nejnebezpečnější. Vznikají spalováním fosilních paliv, obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky a kondenzované organické či kovové páry, některé z nich jsou mutagenní a rakovinotvorné. Prach, který dýcháme, znamená zvýšení nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích u astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnost na choroby srdce a cév a zřejmě i na rakovinu plic, atd.). Prachové znečištění má velmi pravděpodobně vliv i na to, že zhruba 15 % českých dětí trpí respiračními alergiemi.
Že nejde o malichernost, je tedy snad zřejmé. Konstrukce, kterou ministerstvo navrhuje, je následující:
1. Do konce roku 2012 mají lidé šanci si vyměnit nevyhovující kotel za nový s dotací z programu Zelená úsporám (až 90 000 Kč na kotel). Jde o peníze, které Česká republika získala prodejem emisních jednotek od jiných států, tedy nikoli peníze z těžce zkoušeného státního rozpočtu. Navíc tyto peníze ani na nic jiného, než snižování emisí, použít nelze (v takovém případě bychom je museli zase chtě nechtě vrátit).
2. Majitel kotle bude platit, pokud jeho kotel nevyhoví limitům, což bude dokládat protokolem od revizního technika. Nikdo z nás tedy nebude do baráku muset pouštět žádného (státního nebo obecního) úředníka. Revizi si každý bude muset nechat udělat jednou za tři roky (výrobci kotlů doporučují revizi každoroční). Stojí to řádově kolem 200 Kč, ovšem ministerstvo první revize, které musí proběhnout do konce roku 2013, zaplatí.
3. Poplatek za ty kotle, které limity nesplní, se začne platit v roce 2015. Majitel bude moci v takovém kotli dál topit, ale zaplatí poplatek (chcete-li pokutu) 500 Kč (tedy cca 40 Kč měsíčně). Poplatek se bude postupně zvyšovat až na maximum 3000 Kč (tedy cca 250 Kč měsíčně) v roce 2020.
4. Poplatek bude příjmem obce. Ta si s ním bude moct udělat, co bude chtít. Tedy také třeba vysázet novou zeleň, která negativní dopady emisí může zmírnit; nebo vytvořit vlastní fond pro podporu náhrad starých kotlů či pro sociální kompenzace těm, kdo si opravdu výměnu kotle nemohli dovolit, apod.
Průmysl a energetika poplatky za znečištění platí již řadu let a nikdo proti tomu neprotestuje – lidem to přijde asi vesměs v pořádku. Byznys to taky motivuje k investicím do čistších technologií. Většina českých domácností má auto. Každé dva roky musí každé auto na STK a měření emisí. Nevyhoví? Žádný pardon, nesmí na silnici. Opět nikdo neprotestuje, všichni to bereme jako samozřejmost. Cigarety či alkohol jsou zatíženy obrovskou spotřební daní. Kromě zisku pro státní rozpočet je cílem i obrana proti negativním dopadům kouření a alkoholismu (a sanace škod v rozpočtech zdravotního pojištění). Opět valná většina z nás souhlasí.
Tak proč s poplatkem za zamořování vzduchu souhlasí jen pětiprocentní zelení?
Za ČSSD Petr Petržílek: „Poplatek nemá šanci, že by u nás prošel.“ S prolomením domovní svobody a úřední kontrolou, čím lidé topí, přitom ČSSD problém nemá. „Teď, v době hospodářské krize, bych poplatkem nikoho nestrašil,“ dodává stínový ministr životního prostředí konzervativní ODS David Vodrážka. V době hospodářské krize nebo dva měsíce před volbami?
Zklamáním je postoj TOP 09, která dosud stavěla svoji image i kampaň na tom, že bude voliče stavět před potřebná řešení, i když jsou nepopulární. Ovšem senátor a český doyen ochrany životního prostředí Bedřich Moldan soudí, že návrh není „úplně nejvtipnější“ a je spíš pro pozitivní motivace formou dotace. Jenže dotace z mimorozpočtové Zelené úsporám s koncem roku 2012 končí. Znamená to, že konzervativci z TOP 09 chtějí poté kotle dotovat ze státního rozpočtu? Možná. Je to jistě legitimní, ale je to i správné a funkční?
Pozitivní motivace evidentně pro řadu lidí nestačí. Jak navíc přijdou ti, kdo investovali (ať už s dotací nebo čistě ze svého) do čistšího vytápění k tomu, že se z jejich daní bude platit nový kotel těm, kdo nevyužili ani Zelenou úsporám a další léta jim trávili vzduch mourem z hnědého uhlí a nezaplatí ani těch 40 Kč měsíčně sankce? Znečištěné ovzduší dýcháme my všichni (a také sami znečišťovatelé a jejich rodiny). A princip "znečišťovatel platí" aspoň v teoretické rovině respektují ve svých materiálech snad všechny české politické strany. Jenže praxe bývá barevnější...
Reakce stran pro Aktuálně.cz jsou populistické. Ano, není zrovna populární, říct znečišťovateli, který je zároveň voličem, že za znečištění musí platit. Ale je to fér a strana, která to s ochranou čistého vzduchu myslí opravdu vážně a nemá ho jen jako heslo na billboardy, by se to neměla bát udělat. Lhostejno zda je konzervativní nebo liberální, pravicová nebo levicová. Je smutné, že tu odvahu mají jenom zelení.
Ministerský návrh obsahuje i bod, podle kterého budou muset všechny domovní kotle splňovat emisní limity (tak jako je musí splňovat už dnes všechny kotle elektráren či kotelen centrálního vytápění). Majitel kotle, který se do limitů nevejde, v něm sice může topit dál (a vypouštět do ovzduší další mračna znečišťujících látek), ovšem bude za to muset zaplatit.
Přestože MŽP návrh zveřejnilo již loni v září, mezi politickými stranami bylo zatím ticho po pěšině. Až do víkendu, kdy se téměř všechny relevantní partaje vyjádřily pro Aktuálně.cz. Na předvolební scéně reagovaly všechny vcelku očekávatelně – poplatek za znečišťování odmítly. S výjimkou zelených, kteří zůstávají konzistentní – novela začala vznikat za ministrování zeleného Martina Bursíka a dokončovali ji úředníci za ministra Ladislava Mika, nominovaného právě zelenými.
Návrh MŽP je přitom nejen logický, ale také férový a bude podle mého názoru také funkční. Vytápění domácností se na emisích prachových částic (do 10 mikrometrů) podílí z celých 38 %. Energetika má vedle toho „zásluhu“ na zhruba polovině (22 %) podílu domácností, doprava přispívá 20 % a průmysl může ani ne za třetinu podílu domácností (12 %). V Moravskoslezském kraji, kde je situace nejhorší, se kumulují i vlivy automobilové dopravy a především nebývalé koncentrace těžkého průmyslu na obou stranách česko-polské hranice. Ve městech jako je Praha nebo Brno či v obcích kolem zásadních dopravních tepen mají zase klíčový vliv automobilové emise. Vliv domovních kotlů je zásadní především na venkově.
Podle expertních odhadů zemřelo v roce 2000 na následky prachového znečištění ovzduší v Evropě až 370 000 lidí. U nás způsobilo znečištění ovzduší PM2,5 (částicemi menšími, než 2,5 mikrometru) v roce 2000 snížení očekávané délky života o téměř 12 měsíců.
Jsou ta čísla stěží uvěřitelná? Prachové znečištění tvoří maličké částice do 10 mikrometrů velikosti (PM10 a PM2,5). Vždy jde o směs látek s různými účinky. Současně působí i jako nosiče pro další škodliviny. Velikost částic je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí. Část jich po vdechnutí vykašleme, část ale vdechneme nebo spolykáme. Částice PM10 se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice PM2,5 se dostanou až do plicních sklípků.
Ty jsou nejnebezpečnější. Vznikají spalováním fosilních paliv, obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky a kondenzované organické či kovové páry, některé z nich jsou mutagenní a rakovinotvorné. Prach, který dýcháme, znamená zvýšení nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích u astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnost na choroby srdce a cév a zřejmě i na rakovinu plic, atd.). Prachové znečištění má velmi pravděpodobně vliv i na to, že zhruba 15 % českých dětí trpí respiračními alergiemi.
Že nejde o malichernost, je tedy snad zřejmé. Konstrukce, kterou ministerstvo navrhuje, je následující:
1. Do konce roku 2012 mají lidé šanci si vyměnit nevyhovující kotel za nový s dotací z programu Zelená úsporám (až 90 000 Kč na kotel). Jde o peníze, které Česká republika získala prodejem emisních jednotek od jiných států, tedy nikoli peníze z těžce zkoušeného státního rozpočtu. Navíc tyto peníze ani na nic jiného, než snižování emisí, použít nelze (v takovém případě bychom je museli zase chtě nechtě vrátit).
2. Majitel kotle bude platit, pokud jeho kotel nevyhoví limitům, což bude dokládat protokolem od revizního technika. Nikdo z nás tedy nebude do baráku muset pouštět žádného (státního nebo obecního) úředníka. Revizi si každý bude muset nechat udělat jednou za tři roky (výrobci kotlů doporučují revizi každoroční). Stojí to řádově kolem 200 Kč, ovšem ministerstvo první revize, které musí proběhnout do konce roku 2013, zaplatí.
3. Poplatek za ty kotle, které limity nesplní, se začne platit v roce 2015. Majitel bude moci v takovém kotli dál topit, ale zaplatí poplatek (chcete-li pokutu) 500 Kč (tedy cca 40 Kč měsíčně). Poplatek se bude postupně zvyšovat až na maximum 3000 Kč (tedy cca 250 Kč měsíčně) v roce 2020.
4. Poplatek bude příjmem obce. Ta si s ním bude moct udělat, co bude chtít. Tedy také třeba vysázet novou zeleň, která negativní dopady emisí může zmírnit; nebo vytvořit vlastní fond pro podporu náhrad starých kotlů či pro sociální kompenzace těm, kdo si opravdu výměnu kotle nemohli dovolit, apod.
Průmysl a energetika poplatky za znečištění platí již řadu let a nikdo proti tomu neprotestuje – lidem to přijde asi vesměs v pořádku. Byznys to taky motivuje k investicím do čistších technologií. Většina českých domácností má auto. Každé dva roky musí každé auto na STK a měření emisí. Nevyhoví? Žádný pardon, nesmí na silnici. Opět nikdo neprotestuje, všichni to bereme jako samozřejmost. Cigarety či alkohol jsou zatíženy obrovskou spotřební daní. Kromě zisku pro státní rozpočet je cílem i obrana proti negativním dopadům kouření a alkoholismu (a sanace škod v rozpočtech zdravotního pojištění). Opět valná většina z nás souhlasí.
Tak proč s poplatkem za zamořování vzduchu souhlasí jen pětiprocentní zelení?
Za ČSSD Petr Petržílek: „Poplatek nemá šanci, že by u nás prošel.“ S prolomením domovní svobody a úřední kontrolou, čím lidé topí, přitom ČSSD problém nemá. „Teď, v době hospodářské krize, bych poplatkem nikoho nestrašil,“ dodává stínový ministr životního prostředí konzervativní ODS David Vodrážka. V době hospodářské krize nebo dva měsíce před volbami?
Zklamáním je postoj TOP 09, která dosud stavěla svoji image i kampaň na tom, že bude voliče stavět před potřebná řešení, i když jsou nepopulární. Ovšem senátor a český doyen ochrany životního prostředí Bedřich Moldan soudí, že návrh není „úplně nejvtipnější“ a je spíš pro pozitivní motivace formou dotace. Jenže dotace z mimorozpočtové Zelené úsporám s koncem roku 2012 končí. Znamená to, že konzervativci z TOP 09 chtějí poté kotle dotovat ze státního rozpočtu? Možná. Je to jistě legitimní, ale je to i správné a funkční?
Pozitivní motivace evidentně pro řadu lidí nestačí. Jak navíc přijdou ti, kdo investovali (ať už s dotací nebo čistě ze svého) do čistšího vytápění k tomu, že se z jejich daní bude platit nový kotel těm, kdo nevyužili ani Zelenou úsporám a další léta jim trávili vzduch mourem z hnědého uhlí a nezaplatí ani těch 40 Kč měsíčně sankce? Znečištěné ovzduší dýcháme my všichni (a také sami znečišťovatelé a jejich rodiny). A princip "znečišťovatel platí" aspoň v teoretické rovině respektují ve svých materiálech snad všechny české politické strany. Jenže praxe bývá barevnější...
Reakce stran pro Aktuálně.cz jsou populistické. Ano, není zrovna populární, říct znečišťovateli, který je zároveň voličem, že za znečištění musí platit. Ale je to fér a strana, která to s ochranou čistého vzduchu myslí opravdu vážně a nemá ho jen jako heslo na billboardy, by se to neměla bát udělat. Lhostejno zda je konzervativní nebo liberální, pravicová nebo levicová. Je smutné, že tu odvahu mají jenom zelení.