Předseda představenstva ČEZu Daniel Beneš se v odhadech skutečných nákladů na dostavbu Temelína, které ponesou české domácnosti, mýlí. Můj kolega Jan Ondřich o tom více píše v dnešních Hospodářských novinách.



"We need to borrow some money, lots of money actually."





Veřejná sbírka na Temelín

Z naší analýzy, kterou jsme publikovali v lednu 2012, vyplývá, že Temelín nebude možné financovat bez toho, aby stát buď úvěr přímo garantoval, nebo zavedl formu podpory podobnou tolik kritizovaným dotacím na fotovoltaiku.

Nejdříve nám dalo za pravdu ministersvo průmyslu a obchodu, které v posledním návrhu energetické koncepce počítá se zavedením podpory formou tzv. contracts for difference (tedy podpora podobná té pro fotovoltaiku), jež se bude počítat jako rozdíl mezi předem nastaveným tarifem a tržní cenou elektřiny. MPO uvažuje, že tento tarif nastaví na 60 eur/MWh.

Dnes již náš argument, že ČEZ bude potřebovat financování od spotřebitelů, aby Temelín postavil, akceptuje i generální ředitel společnosti ČEZ pan Beneš, který odhaduje výši podpory na 5 miliard Kč ročně, což dle něj zvýší spotřebitelské ceny elektřiny o pouhé 1 % (viz LN z 6. 10. 2012).

Domníváme se, že odhady ministerstva i ČEZ jsou značně podhodnocené. Pravděpodobně proto, aby si nejdříve veřejnost zvykla na to, že na zbytečnou stavbu budou všichni přispívat. Navýšení tarifu na skutečnou hodnotu bude následovat v druhém kroku. Dle našich propočtů bude muset být tarif nastaven na 90 eur/MWh, aby se nový Temelín zaplatil.

Pro srovnání, EDF žádá podle The Times z 8. 10. britskou vládu o tarif mezi 100 a 140 librami za MWh pro svůj projekt Hinkley Point, tedy téměř čtyřnásobek velkoobchodní ceny elektřiny. A to konzervativně počítáme s tím, že zatím publikovaná výše investice 200 miliard Kč bude skutečně dodržena. Zkušenost z investičních staveb v Česku však velí, že odhadovanou výši bychom měli vynásobit alespoň 3x, abychom se dobrali skutečné ceny investice.

I pokud se budeme držet našeho konzervativního odhadu 90 eur/MWh a průměrné velkoobchodní ceny 51 eur/MWh, vychází nám, že všichni čeští spotřebitelé by na takové podpoře zaplatili téměř 17 miliard Kč za rok, tedy více než 3x tolik, než v LN zmínil pan Beneš. To by pak znamenalo, že rodině s průměrnou roční spotřebu 4500 kWh se účet zvýší o 1434 Kč. Systém výkupních cen z jádra tak, jak ho navrhuje MPO a ČEZ, tedy nejspíše domácnostem prodraží elektřinu alespoň o 10 %, ne o 1 %, jak tvrdí pan Beneš.

Jan Ondřich