Evropští antimonopolní úředníci naznačují, že by jim stačilo, kdyby se ČEZ zbavil jedné jediné černouhelné elektrárny, postavené za časů soudruha Gustáva Husáka.



Tři roky Evropská komise vyšetřovala, zda a jak mohl ČEZ zneužívat své dominantní postavení na českém energetickém trhu. Podle našeho názoru EK správně definovala relevantní trh ČEZu jako území ČR a rozhodla, že ČEZ byl dominantní tržní silou, která zneužívala své postavení.

Možnost, že by EK nakonec nevyžadovala adekvátní nápravu tohoto porušení pravidel hospodářské soutěže, nyní přichází jako studená sprcha.

Evropští antimonopolní úředníci trousí náznaky, že by jim možná stačilo, kdyby ČEZ odprodal svou černouhelnou elektrárnu v Dětmarovicích, postavenou na počátku 70. let minulého století.

Pokud má toto být výsledek na lokty dlouhého zkoumání Evropské komise, pak by se proti tomuto směšnému verdiktu neměl odvolávat pouze Czech Coal, ale jeden každý koncový odběratel elektřiny v České republice.

Jen samotné odstavení Dětmarovic neoslabí dominantní postavení ČEZu na trhu ani v nejmenším, a jejich předání EPH může celý problém ještě prohloubit.

Jak čtenáři dobře vědí, dlouhodobá strategie ČEZu se zaměřuje na využití vysokoúčinných nízkouhlíkových technologií. ČEZ se tedy hodlá zbavit zastaralých elektráren, jako jsou Dětmarovice. Odprodej takových elektráren je v souladu se závazkem vedení ČEZu vůči akcionářům; sotva však je to dostatečná odpověď na požadavek EK na snížení jeho tržní dominance.

Evropská komise si je bezesporu vědoma velké různorodosti uvnitř flotily uhelných elektráren, kterou vládne ČEZ. Musí jí být jasné, že Dětmarovice jsou jednou z nejméně významných elektráren v zemi. Kvůli svým vysokým provozním nákladům jsou po většinu roku na samém konci tzv. ‚merit order‘ křivky, což vysvětluje jejich nízký stupeň zatížení.

Mezní elektrárna (tedy taková, jejíž výkon se zapojuje jako poslední možnost k uspokojení zvýšené okamžité poptávky po energii) je v ČR taková, která spaluje hnědé, nikoli černé uhlí. To znamená, že odprodej černouhelné elektrárny typu Dětmarovic obavy konkurence nerozptýlí. Drtivá většina hnědouhelných elektráren zůstává vlastnictvím ČEZu.

Obávám se, že spojení armády právníků – specialistů na konkurenční právo (ČEZ si najala americkou advokátní kancelář Cleary Gottlieb, která přímo v Bruselu zaměstnává 80 advokátů) a nedostatku nezpochybnitelných důkazů (možná si vzpomenete, že ČEZ byl předem informován o razii EK ve svém sídle v listopadu 2009) odhodlání Komise k rázné akci poněkud ochlazuje. Možná se také nyní soustřeďuje na zásek větší ryby, třeba Gazpromu. To by byl gól, kdyby ČEZ vyvázl díky Gazpromu! Prezident Klaus by byl v sedmém nebi.

Ať už z onoho či jiného důvodu, nikdo v ČR neuvěří tomu, že odprodej jedné jediné černouhelné elektrárny postavené v r. 1971, kdy Alexandr Dubček trávil ‚diplomatický exil‘ v Ankaře a Gustáv Husák byl prvním tajemníkem ÚV KSČ, je v roce 2012 možno považovat za dostatečnou nápravu monopolního postavení jedné společnosti na českém trhu s elektrickou energií. Abychom byli přesní: nikdo kromě tiskového oddělení ČEZu a většiny místních poradců a politiků, z nichž mnozí jedí chléb ČEZu.

A chce snad EK tomu všemu nasadit korunu tím, že dovolí EPH, tedy firmě, které před několika měsíci sama uštědřila pokutu 2,5 mil. eur za falšování e-mailů během razie, kterou Komise provedla za účelem získání důkazů kartelových dohod, aby získala Dětmarovice?

Pokud se tak stane, bude to znamenat jediné: EK hodila české spotřebitele elektrické energie přes palubu.