Nepokojů na Balkáně nyní ČEZ využívá jako pohodlnou zástěrku pro svá klopýtnutí blíže k domovu. Pokud chceme pochopit příčiny úpadku impéria ČEZu, není třeba zaostřovat zrak dále než na podhůří Krušných hor.


V uplynulých dvou týdnech se na nás ze všech médií valily obrázky desetitisíců rozhořčených bulharských demonstrantů protestujících proti cenám elektřiny, které na ně ‚uvalili‘ tři zahraniční distribuční společnosti včetně našeho ČEZu.

Cizí energetické firmy jsou pro korupcí prolezlé politické elity v Tiraně a Sofii snadným terčem; a nejen tam. Je to sice dojemný příběh, leč nic nového pod sluncem. Před pěti lety vzaly mlátičky pracující pro vymahače útokem kanceláře E.ONu ve Varně. E.ONu se pak v roce 2012 podařilo prodat své bulharské zastoupení české Energo-Pro. ČEZ bude ale mít nejspíš velký problém najít kupce, který by byl ochoten zaplatit přiměřenou cenu. Spíš dojde k tomu, že svá bulharská aktiva střelí hluboko pod cenou ve výprodeji místním firmám, které mají v Sofii podobné politické krytí, jako má ČEZ v Praze (leč v Sofii nikoli).


Tenkrát létaly úsměvy na všechny strany. Bulharská vicepremiérka v roce 2004 připíjí Milanu Urbanovi a Martinu Romanovi u příležitosti převzetí místních distributorů elektřiny.

Aktuální balkánské dobrodružství ČEZu poněkud odvádí pozornost od jeho klíčového handicapu, kterým je jeho vlastní vedení. Samotné protesty v sofijských ulicích nám na otázku, proč jeho ambice na vůdčí postavení na trhu s energiemi ve střední a východní Evropě nyní leží v troskách, příliš uspokojivou odpověď nedají.

Nepokojů na Balkáně nyní ČEZ využívá jako pohodlnou zástěrku pro svá klopýtnutí blíže k domovu. Pokud chceme pochopit příčiny úpadku impéria ČEZu, není třeba zaostřovat zrak dále než na podhůří Krušných hor.

Přede dvěma týdny jsem čtenáře upozorňoval na kauzu nedodaného francouzského kotle pro ledvickou elektrárnu. Jen pro připomenutí: Koncem roku 2007 podepsala Škoda Praha Invest, patřící ČEZu, smlouvu s francouzskou firmou Alstom na dodávku převysokého ‚věžového kotle‘ do elektrárny Ledvice, patřící rovněž ČEZu. Elektrárna měla být po repasi spuštěna v roce 2012, nicméně kvůli problémům s kotlem, který měl být osazen už v r. 2011, stojí nečinně dodnes.

Rekonstrukce Ledvic přijde ČEZ na bratru 30 mld. korun, z nichž zhruba jedna třetina připadá Alstomu. Odhaduje se, že každý rok zpoždění v Ledvicích stojí ČEZ na jednu miliardu korun na ušlých ziscích.

V říjnu 2012 ČEZ oznámil, že na Alstomu vymáhá náhrady (viz zde). Uvážíme-li ony obrovské sumy peněz, které jsou zmařeny kvůli prodlení, zdá se to jen správné. Tak jednoduché to ale není. Celý příběh má tři pozoruhodné aspekty.

První a nejpozoruhodnější (alespoň pro kotelníky) je skutečnost, že nová podpůrná věž pro ledvický kotel je pravděpodobně nejvyšší stavbou v České republice. A pokud vás tento primát neohromí, následující relevantní fakta by mohla.

Smlouva mezi Škodou Praha Invest, patřící ČEZu, Alstom Power (Stuttgart) a Alstom Brno byla podepsána v říjnu 2007. To je důležité, protože Radek Benčík, který byl v době podpisu jednatelem Škody Praha Invest, pak v březnu 2008 odešel ze Škody Praha Invest do vedení teplárenské divize Alstomu – tedy té divize, se kterou předtím Škoda Praha Invest v zastoupení ČEZu jednala.

Benčíkova pracovní smlouva ve Škodě Praha Invest musela být úžasně flexibilní, jestliže mu umožnila takovou pozoruhodnou kariérní akrobacii.

Další pozoruhodnou skutečností je to, že ČEZ se dnes tváří, jako by se nechumelilo a tvrdí, že kotel pro Alstom bude dodán včas, v roce 2014, a přesně podle podmínek dojednaných ve smlouvě.

Tiskové oddělení ČEZu s námi zachází, jako kdybychom byli nadáni pamětí sladkovodní ryby. U anglických soudů přísaháme na Písmo svaté, že budeme vypovídat „pravdu, celou pravdu a nic než pravdu“. V případě ČEZu se můžeme spolehnout na to, že nám jeho mluvčí Ladislav Kříž poví „nic než pravdu“, ovšem už méně na to, že nám poví „celou pravdu“.

Může to klidně být tak, že mezi Škodou Praha Invest a Alstomem existuje smlouva, která stanoví jako datum dodání kotle rok 2014. To by ovšem znamenalo, že původní podepsaná smlouva byla buď změněna, nebo vypovězena, a termín dodání posunut o tři roky.

A tím se dostáváme zpátky k penězům. Vzpomeňte si, co nám ČEZ tvrdil v říjnu loňského roku – že ČEZ bude od Alstomu požadovat kompenzaci. Musíme se domnívat, že na to má nárok na základě smlouvy podepsané v roce 2007. V takovém případě by bylo jen pochopitelné, že ČEZ (úspěšný ve svém nároku na kompenzaci) následně požadoval ke smlouvě dodatek, nebo ji vypověděl.

Nabízí se bohužel ještě jedno, a dlužno říci, že mnohem méně uspokojivé vysvětlení, které by se pan Kříž z pochopitelných důvodů asi zdráhal poskytnout: totiž že ČEZ jednoduše prohnal smlouvu skartovačkou, protože byla bezzubá. Pokud tomu tak bylo, hrozně rádi bychom věděli konkrétně, v čem spočíval její problém.

Existují důkazy pro domněnku (i když zatím ne pro rigorózní tvrzení), že vedení ČEZu v době ředitelování Martina Romana státem vlastněnou firmu tunelovalo. Případ Ledvice je jen dalším příkladem mizerného řízení, ne-li přímo trestného činu. Zprávy o tom, že Škoda Praha Invest je vyšetřována policií, mohou naznačovat, že se policie zabývá právě smlouvou na kotel.

Může samozřejmě existovat i legitimní vysvětlení pro opožděnou dodávku inkriminovaného kotle a Benčíkův pozoruhodně načasovaný přestup do Alstomu. Stejně by mě ale zajímalo, byla-li podepsaná smlouva dostatečně ‚silná‘ ve smyslu ochrany bona fide obchodních zájmů ČEZu; a pokud nebyla, jestli do ní byla některá z jejích slabých míst vpašována záměrně.

Budoucí ziskovost ČEZu závisí na efektivní realizaci jeho českého plánu CAPEX. Zdlouhavé a neúměrně drahé rozšiřování jaderných kapacit firmy a modernizace jejích hnědouhelných zařízení mohou zatížit volné cash flow, které je zčásti již nyní vázáno ve financování zahraničních akvizic s pochybnou hodnotou pro akcionáře.

Vzhledem k lehkovážnému přístupu vlády k prověřování jí jmenovaného managementu firmy investoři nadále čelí vysokému riziku, že management bude v pokušení sledovat při realizaci investičního plánu vlastní zisky. Některá nedávná rozhodnutí ČEZu, například výběr dodavatele kotle pro Ledvice, budí pochybnosti o odhodlání managementu zvyšovat hodnotu firmy pro akcionáře.

Navrhuji, abychom o vysvětlení požádali především pana Kříže. Na následující jednoduché otázky nám postačí prosté odpovědí ano/ne:

1. Umožňuje dnes ČEZ svým vrcholovým manažerům, aby po svém odchodu zamířili rovnou do vrcholových pozic ve vedení významných dodavatelů skupiny, zejména pokud je mezi dotyčným dodavatelem a ČEZem aktivní a účinná smlouva, kterou dojednával zmíněný vrcholový manažer?

2. Bylo něco takového možné v roce 2008?

3. Podařilo se ČEZu získat od Alstomu na základě smlouvy z roku 2007 finanční kompenzaci?

4. V případě, že odpověď na otázku 3 je kladná, byla smlouva z roku 2007 nahrazena smlouvou novou?