Proč by nás měla nádherná Gabriela Kratochvílová zajímat víc než Kirill Komarov z Rosatomu či Danny Roderick z Westinghouse.


Kirill Komarov z Rosatomu měl pravdu! Temelínský tendr není pouhá divadelní hra – je to soutěž krásy!

Než se ale dostaneme k ‚temelínskému nesmyslu‘, jak tomu nyní říká Miroslav Kalousek, rád bych touto cestou poblahopřál Gabriele Kratochvílové k jejímu sobotnímu úspěchu. Vždyť se stala první Češkou s krátkým sestřihem, která získala titul české Miss! A první, která dává přednost mytí nádobí v ruce! To jsou skvělé zprávy pro obdivovatele Audrey Hepburnové a výrobce gumových rukavic jakbysmet!

Zdá se to jen mně, nebo vám také včerejší ‚novinka‘, že Westinghouse je nyní favoritem v boji o dostavbu Temelína, připadá absurdní, zejména ve světle včerejšího vyjádření ministra financí, který řekl, že celý projekt nedává žádný ekonomický smysl?

Je lhostejno, že česká vláda „neví, kolik bude stavba stát, a neví ani, jak ji bude financovat“, řečeno slovy téhož muže, který bude muset účet vyrovnat. V oné soutěžní horečce, která kolem tendru panuje, je jen přirozené, že se média takovými podružnostmi nezabývají. Podstatné je, že Westinghouse získal 80 bodů ze 100 možných, oproti Rosatomu s pouhými 66,5 body. (Vysoké skóre pro Westinghouse naznačuje, že vláda má eminentní zájem na tom, aby Američany udržela o něco déle ve hře. Poslední věc, kterou by si Nečas přál, by byl jejich předčasný odchod, podobně jako tomu bylo v případě stíhaček před deseti lety.)

Osobně si myslím, že bychom se měli spíš zajímat o Gabrielu než o Kirila nebo Danyho. Ona totiž alespoň nemrhá časem a nevyhazuje oknem peníze jiných lidí.

Jak mohou, u všech všudy, pánové Komarov and Roderick pořád dál vyhazovat peníze svých společností a honit se za zakázkou, o které se ví, že ji česká vláda nemá z čeho zaplatit?

Odpověď je prostá: Temelínský tendr je skutečně soutěž krásy, ovšem s tím rozdílem, že se do ní přihlásili představitelé technologie, která má za sebou sedmdesátku, a ne modelky, kterým je dvacet a něco. Jaderný průmysl tu předvádí technologii třetí generace, čili něco podobného, jako je v případě modelky sestřih podle poslední módy.

Vzhledem ke svému věku pánové Roderick a Komarov připomínají Tonyho Curtise v úchvatném filmu z roku 1970 „Suppose They Gave a War and Nobody Came?“ (A co když vyhlásí válku a nikdo nepřijde; v českých kinech pod názvem „Vojna není kojná“).

Dejme tedy tomu, že někdo vyhlásí tendr na dvě nové jaderné elektrárny – a nikdo se nepřihlásí. Jinými slovy, pokud chce být odvětví jaderné energetiky bráno vážně, musí brát samo vážně českou vládu. Nás ostatní tohle ale zajímat nemusí, rozhodně ne tolik, jako by nás měla zajímat Gabriela a její historické krátkovlasé vítězství.


Film, který se u nás promítal jako „Vojna není kojná“, se v originále jmenoval „Suppose They Gave a War and Nobody Came?“(A co když vyhlásí válku a nikdo nepřijde?) Tak tedy: A co když vyhlásí tendr a nikdo nepřijde?

P.S. Rekonstrukce státu