Pokud budeme mapovat vzdálenost, která leží mezi slovenskou antikorupční aktivistkou a zkorumpovanými českými politiky, jimiž tolik pohrdá, měli bychom vzít v úvahu její vlastní, navýsost pokrytecký, postoj k billboardové kauze.





Přede dvěma týdny jsem se položil pražské lídryni ANO 2011 Adrianě Krnáčové otázku, jaký postoj zaujímá její ‚hnutí‘ a ona osobně k Hudečkovu zákazu velkoformátových billboardů.

Ptal jsem se, zda bude v případě zvolení podporovat vyhlášku z dílny Tomáše Hudečka, limitující rozměry těchto billboardů v pražských ulicích.

Paní Krnáčová se neobtěžovala odpovědět. Včera zato odpověděla Klára Dostálová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj. Dostálová, kterou na post náměstkyně nominoval Andrej Babiš a Věra Jourová z ANO, oznámila, že pokud pražská radnice ve věci vyhlášky nebude konzultovat Evropskou komisi (tzv. dotazovací povinnost), ministerstvo vyhlášku zruší.

Pokud budeme mapovat vzdálenost, která leží mezi slovenskou antikorupční aktivistkou a zkorumpovanými českými politiky, jimiž tolik pohrdá, měli bychom vzít v úvahu její vlastní, navýsost pokrytecký, postoj k billboardové kauze.

Její photoshopem opálená tvář na nás shlíží z každého druhého roku ve městě, připlácnutá na billboardy agentury J&T; přitom uplynul pouhý rok od doby, kdy volala po zákazu používání billboardů v politických kampaních.

Nejsem příznivcem stavu, kdy lidé berou spravedlnost do vlastních rukou a ničí cizí majetek, ale nemohu se jaksi ubránit sympatiím k maskovaným vandalům, vystupujícím pod označením POSSE 268, kteří procházejí městem a ničí billboardy politických stran.

Realizují to, co by mnozí z nás rádi udělali, ale netroufají si: odstraňují z veřejného prostoru pokrytecké tváře lidí, jako je Adriana Krnáčová.