Jak by asi viděli současnou migrační situaci Kachyňovi filmoví hrdinové ideologicky poplatného dramatu z roku 1959 nebo spíš jejich reálné předlohy, skuteční lidí se skutečnými osudy převáděných, ale i převaděčů...?

Otázka, na kterou je složité najít odpověď. Jiná doba, jiné důvody, jiné metody, jiné cesty, jiná rizika atd. Migranti, migrační krize, uprchlíci... to ale nejsou žádné nové výrazy rozšiřující slovník člověka 20. a 21. století. Aktuálně jsou to staronoví nafukovací strašáci a ožehavé téma, pod kterým neustále přitápí současná dezinformační scéna. Proč? Protože se jí to právě hodí, protože sociální a morální sobectví a věčná životní nespokojenost potřebují pro motor své nesnášenlivosti/nenávisti stále dostatek (nového) paliva. Migrace není žádný nový jev, to ví každý průměrně vzdělaný člověk, a stručně a výstižně to shrnuje věta Svým způsobem je celá historie lidstva příběhem migrace (Zdroj: projekt Shared journeys, tzn. Sdílené cesty; viz net). Člověk vždy migroval, měnil svůj životní prostor podle životních událostí, kterým momentálně musel čelit – nedostatek potravy, či surovin, války, přírodní katastrofy... V životě obecně platí, že všechno zlé
je pro něco dobré a stejně tak je to i s migrací. Nemusí být a priori jevem „zlým“, často s sebou přináší nové poznatky, nové lidské zdroje, nové aktivity, nebo představuje začátek nějaké nové epochy. Takhle je migraci potřeba vidět, avšak za předpokladu dobře analyzovat a správně rozlišovat. Lidem vlastně vadí jen ta část migrace, která je tzv. nelegální. Migrace mezi lidmi způsobuje strach a obavy, a je potřeba ji mít pod kontrolou. Národní i koordinovanou nadnárodní, kdy jde ruku v ruce s individuálními aktivitami a řešeními vzájemná pomoc, spolupráce a harmonizovaná legislativa. Ve jménu ochrany místního obyvatelstva, ale ve své podstatě
i ochrany těch „na cestě“, aby nikým nemohlo být zneužito jejich křehkého postavení migranta/uprchlíka.

Dochází zde ale k něčemu mnohem nebezpečnějšímu, než je migrace sama... Ačkoli z mnoha objektivních důvodů dnes nelze hovořit o uprchlické krizi, jsou někdy
a někým záměrně míchány pojmy a statistická data tak, aby v lidech rostla nejistota z vlastní budoucnosti. Legální migrace vs. nelegální migrace. Není nezajímavé, že první zmíněná např. v prvním čtvrtletí roku 2023 oproti poslednímu čtvrtletí roku 2022 o 9 % poklesla (legálně registrovaných osob cizí státní příslušnosti). A druhá uváděná např. z celoevropského pohledu představuje lehce nad 35 tisíc nelegálně přicestovaných osob přes oblast Středomoří (za 01–03/2023). Problémem tedy zatím není ani tak počet migrantů – i přesto, že roste a další nárůst lze očekávat–, jako metody pašeráků. Na změny migrační politiky a aplikované nástroje sjednocené Evropy pružně reagují změnami tras, prudce stouply „ceníky“ za převody/převozy apod. Jednotlivé středomořské migrační trasy (západní přes Španělsko, centrální přes Itálii, východní přes Řecko), které patří k nejvyužívanějším, si průběžně střídají prvenství co do počtu nelegálních migrantů. Tím také dochází ke změnám na pozicích zemí nejvíce zasažených těmito „vstupy na území Evropy“. Vlivem válečného konfliktu na Ukrajině patřila k nejvytíženějším tzv. východní migrační trasa. Z tohoto směru pak také k nejdotčenějším patří Polsko, Slovensko, ČR, Maďarsko a Rumunsko. Otázka cílových států je samozřejmě z jiného soudku... Po roce stálého trvání ruské agrese ale poklesl počet tzv. dočasných ochran (v ČR k 1. 4. 2023 evidujeme 325 742 aktivních registrací dočasné ochrany).
A k zajímavým patří i další čísla. Ode dne, kdy Rusko agresivně napadlo Ukrajinu, přešlo z Ukrajiny do EU přes přechody v Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku téměř 18 mil. osob, z toho podle statistik bylo zhruba 15,5 mil. občanů Ukrajiny. S koncem března letošního roku pak v odpovídajících statistikách také najdeme necelých 13 mil. návratů zpět na Ukrajinu a v evidencích zhruba 4 mil. aktivních registrací o dočasnou ochranu v zemích EU+.

Za první dva měsíce letošního roku, v porovnání se stejným obdobím roku loňského, sice zaznamenáváme nárůst celkového počtů migrantů směřujících do EU, ale... V potaz je také nutné brát, že v průběhu dotčené doby byla ve světě zrušena pandemická omezení, stejně jako došlo na projevy dopadů ekonomických sankcí ruské agrese na Ukrajině, které se odrážejí i na ekonomikách nemálo rozvojových zemí. O návratu radikálního hnutí Tálibán v Afghánistánu nemluvě... A vliv pak měly
i přírodní živly. Svůj podíl na migraci měly loňské devastující záplavy v Pákistánu, které miliony lidí vyhnaly z domova a ničily vše od infrastruktury po úrodnou půdu. Ekonomickou migraci pak podpořilo i letošní zemětřesení v Turecku a Sýrii.

Západoevropské státy z těchto i mnoha dalších důvodů nadále posilují svou protimigrační a azylovou politiku. Zintenzivňují aktivity na obranu vnějších hranic Schengenského prostoru. Shodují se na nutnosti a účinnosti aktivní pomoci v místě konfliktů, aby místní obyvatelé neměli důvod opouštět svoje teritorium
a s mezinárodní podporou zvládli svou obtížnou situaci. Pracují na posílení sdílených sofistikovaných a efektivních informačních systémů apod.... V pořádku, ale! Vrátíme-li se k prvotní myšlence textu, že migrace neskončila, migrace trvá, ne zcela nezajímavá je pak i teze italského ministra obrany Guido Crosetta, který nedávno prohlásil, že rostoucí počet migrantů nyní překračujících Středozemní moře není náhodou a jde podle něj o součást hybridní války, kterou proti zemím podporujícím Ukrajinu vede Rusko, zejména pak žoldnéři z tzv. Vagnerovy skupiny... V takovém případě by se jednalo především o migraci z Afriky... A dodal,
že stejně jako si EU, NATO a Západ uvědomily, že kybernetické útoky byly součástí globální konfrontace, kterou otevřela válka na Ukrajině, měly by si nyní uvědomit, že i jihoevropská fronta je každým dnem nebezpečnější. Aktuálně tedy sice není důvod dělat z migračního komára velblouda, ale zároveň absolutně nesmíme
v protimigračních opatřeních proti její nelegální formě ani o píď polevit. Je na ní potřeba neustále pracovat tak, aby správně fungovala azylová politika, včetně politiky návratové, a byli jsme vždy a všude nejlépe krok napřed před pašeráky!