Aspoň v tomto duchu hovoří předvolební průzkumy ve věci amerických prezidentských voleb. Podle nich lze totiž ve finálové rovince čekat souboj dvou prezidentských matadorů Joea Bidena a Donalda Trumpa.

Věk v případě mužů není tabu, přesto diplomaticky řečeno – byť jde téměř o vrstevníky –, tu budeme mít dva ambiciózní souputníky s průměrným věkem 80 let…
Americké prezidentské volby jsou tématem číslo jedna nejen celý rok, v jehož závěru probíhají, povětšinou ale dokonce déle. A to jak v období před, tak i po jejich skončení. (Příkladem je Trumpovo opakované zpochybňování výsledků voleb z roku 2020…) Navíc nejen v Americe, ale po celém světě. Americký prezident patří k nejmocnějším lidem světa. Oprávněně. Je hlavou třetí největší a nejlidnatější země světa, stojí v čele její vlády, velí její exekutivě i ozbrojeným silám. Má zásadní význam na světových obchodních vztazích, stejně jako zásadní roli v oblasti vojenských a bezpečnostních otázek.
Aktuálně Amerika žije primárkami, ze kterých vzejdou nominanté obou největších a nejvýznamnějších politických stran země – Demokratů a Republikánů. Kandidátů mají každá hned několik, proto se to v médiích momentálně hemží vícero jmény. Některá sice postupně odpadají, jiná o to zarputileji postupují vpřed a ukusují si z pomyslného koláče voličských preferencí. Stále ještě do volební hry přispívají i nezávislí, ale i jejich řady řídnou a k dnešnímu dni to vypadá, že výdrž má jen jeden, zato nositel politicky známého jména. Robert F. Kennedy, synovec amerického prezidenta J. F. Kennedyho. Odborníci mu přílišné šance na vítězství nedávají, ale jazýčkem výsledkových vah zahýbat může, tedy pokud favorizované kandidáty „obere“ o důležité hlasy…
Zajímavé je soustředit se na dva favorizované kandidáty, tzn. nástřely Bidenovského a Trumpovského pojetí dalšího amerického směřování. Protože to pak pocítíme i my tady v Evropě, potažmo celý svět.
Joe Biden je pro Evropu z dosavadních zkušeností větší jistotou v pokračování politického státu quo… Co patří mezi jeho hlavní témata, a která další mají jeho podporu, je také veřejně dohledatelné. Můžeme mít ale zkreslený pohled, jak to opravdu vidí americký národ. Přijde mi, že obecně na nás Evropany Biden působí jako lepší volba pro Ameriku i dění mino ni. Možná proto, že je čitelnější. Možná proto, že nezpochybňuje pozici USA v NATO a nevyhrožuje americkým exitem z této pro Evropu tak důležitého vojensko-obranného uskupení. Takových MOŽNÁ určitě najdeme celou řadu a jen výsledky prezidentských voleb a následující kroky prezidenta (staronového v obou případech) ukáží pravdu. Co může Amerika a vlastně celý svět čekat od nové hlavy země, která se ujme kormidla na další čtyři roky?!
Souhlasím s názory odborníků, že Evropa musí zapracovat na zajištění vlastní bezpečnosti a obrany. Více se na tomto poli „osamostatnit“, tzn. zvýšit obranné výdaje, a to rozhodně nad 2 % HDP jednotlivých členských států, vytvořit případně navrhovaný masivní obranný fond s cílem posílení naši obranyschopnosti.
Vše s jediným cílem – dostat Evropskou unii do relevantní obranné schopnosti. Bez jakéhokoli úmyslného strašení je nutné si v souvislosti s celosvětovým vývojem posledních let přiznat, že nadále nelze spoléhat na stávající bezpečností architekturu v Evropě. Chceme-li být do budoucna skutečně zodpovědní k vlastní bezpečnosti, měli bychom počítat se všemi variantami změny příslušného scénáře a co nejdříve zahájit přípravy na ně.
Jan Bartošek