Je důležité si ujasnit logické premisy: Kdyby komunisté Horákovou nepopravili, svět by se o ní nikdy nic nedozvěděl. Zůstala by naprosto neznámou podivínskou feministkou. Ničím nevynikala. Její život byl navíc často protikladný a neprůhledný. Je nutné si bez předsudků přiznat: Horáková byla politickou nulou a zcela nešikovnou, amaterskou vyzvědačkou...
Pro nedostatek skutečných hrdinů, mají malé národy někdy sklony k tomu si své „hrdiny“ vyrábět mystifikacemi osobností, které při bližším zkoumání ve skutečnosti mravně ani morálně neobstojí. O Miladě Horákové bylo napsáno mnoho polopravdivých legend. Je velmi těžké dopátrat se toho, co je pravda a co ona sama o sobě úmyslně rozšiřovala, aby zahladila stopy...
Po zveřejnění mé reportáže “Komunistka Semelová kontra Milada Horáková“ (Aktuálně.cz, 04.03. 2014) se opět rozpoutala kontroverzní diskuse. To by nebylo sice nic neobvyklého, ale vyslovená argumentace ve většině případů jednoznačně dokazuje neznalost celé problematiky. Dovolte mi tedy, abych v kauze “Milada Horáková“ začal ad hoc úplně od začátku.
Poslankyně za KSČM, Marta Semelová, před nedávnem prohlásila: „Milada Horáková se přiznala ke své činnosti.“ To vyvolalo v široké veřejnosti lavinu nevole a někteří dotčení jí dokonce vyhrožují žalobou. Jde o davovou psychózu hraničící s trapností. Nemám v žádném případě v úmyslu obhajovat nějakého komunistického demagoga, ale autorka výroku má bezesporu pravdu.