100 let Titaniku - mezi úředními bájemi a skutečností
Legendární zaoceánské plavidlo nikdy na žádný ledovec nenarazilo. Loď byla poslána na dno explozí ve střední části parníku. Spiklenci by sabotáž nemohli provést, kdyby nebyli ve spojení s velením Titaniku. Šlo o největší cynický pojišťovací podvod v dějinách lidstva, při kterém bohužel tragicky zahynulo 1517 cestujících.
Takto asi vypadal Titanic po“ kolizi“ s neexistujícím ledovcem. Parník se zastavil, svítil jako vánoční stromeček a nic se nedělo…
Tímto způsobem by viděli ztroskotanci v záchranném člunu potápět se Titanic, kdyby opravdu narazil na ledovec. Parník by klouzavým pohybem zaplul pod hladinu. Záď ani příď by se nevzpříčily…
Záchranný člun po spuštění na hladinu. Široko daleko žádný ledovec nelze zaregistrovat.
Záchranné čluny na opačné straně Titanicu. Na levé i na pravé straně je možno spatřit pouze nepatrnou ledovou tříšť (kry), které by nikdy nemohly zámořského giganta poslat ke dnu.
Takto by vypadal Titanic po kolizi s opravdovým ledovcem.
Kdyby Titanic bokem narazil na skutečný ledovec (viz obrázek 11.45 hod.), zůstal by tam takto viset. Titanic však zůstává stát na volném moři (kouř stoupá kolmo vzhůru), jakoby se nic nestalo (viz obrázek 12.05 hod.). Obrázek 1.50 hod. (vpravo nahoře) zcela jasně ukazuje, že zámořský parník náhle na hladině uprostřed praská a obě části se potápějí odděleně od sebe. To demonstrují i zbývající kresby.
K TAKOVÉMU DRUHU POTOPENÍ MŮŽE DOJÍT POUZE SILNOU EXPLOZÍ VE STŘEDNÍ ČÁSTI PLAVIDLA, KDY TLAKOVÁ VLNA VÝBUCHU ZVEDNE OBĚ ČÁSTI NAD HLADINU.
Příklad: Tlaková vlna exploze uprostřed plavidla zvedá příď nad hladinu, přičemž oddělená záď se potápí nezávisle na přídi. To samé se přihodilo na Titaniku.
Příď vraku na dně Atlantického oceánu zcela jasně ukazuje, že zaoceánský parník se zlomil explozí ve středu – boční pláty plavidla jsou vyraženy tlakovou vlnou výbuchu zevnitř ven.
Díry na odvrácené straně (zevnitř ven) jednoznačně demonstrují sílu exploze.
Jak by mohl údajný „ledovec“ na ODVRÁCENÉ (!!!) straně Titanicu způsobit takovou nehoráznou spoušť, když se této strany ani nedotkl !?
Vnitřní vybavení Titanicu vymrštěné výbuchem zevnitř plavidla, nalézající se na dně několik desítek metrů od potopeného vraku.
PAKLIŽE TYTO VEŠKERÉ HRŮZNÉ TROSKY ZPŮSOBIL LEDOVEC, TAK V NĚM MUSELA BÝT ZAMONTOVÁNA LETECKÁ PUMA!
Ani zde není žádná stopa po ledovci. Na vlajkovém člunu vpředu se nalézá vedení Titaniku. Postava v tmavé uniformě na přídi je patrně „utopený“ kapitán Edward Smith. Jak se tento člun mohl posléze převrhnout, zůstává záhadou.
Převrácený člun namalovaný jedním ze ztroskotanců na záchraném člunu za ním (viz předchozí obrázek). Kapitán Edward Smith (podle oficiální úřední legendy se měl utopit na palubě Titaniku) zachraňuje jakéhosi chlapečka. Asistuje mu u toho rovněž úředně „utopený“ kapitánův zástupce H.T. Wilde. Úředně „utopeného“ 1. důstojníka (dvě zlaté pásky na rukávě) W.M. Murdocha vidíme mávat vstříc záchranému parníku „Carpathia“. Další v řadě, úředně „utopený“ 3. Důstojník H.J. Pitman klečí s vyhrnutými kalhotami a tupě civí do vody. Patrně též oficiálně „utopený“ 6. důstojník J.P. Moody stojí za 1. důstojníkem Murdochem. Kam zmizeli tito „utopenci“ po přistání „Carpathie“ v New Yorku? Proč se rozprchli, aby nemuseli vypovídat před vyšetřující komisí? Jaký podíl měli na pojišťovacím podvodu v řádu desítek milionů liber?
Takto asi vypadal Titanic po“ kolizi“ s neexistujícím ledovcem. Parník se zastavil, svítil jako vánoční stromeček a nic se nedělo…
Tímto způsobem by viděli ztroskotanci v záchranném člunu potápět se Titanic, kdyby opravdu narazil na ledovec. Parník by klouzavým pohybem zaplul pod hladinu. Záď ani příď by se nevzpříčily…
Záchranný člun po spuštění na hladinu. Široko daleko žádný ledovec nelze zaregistrovat.
Záchranné čluny na opačné straně Titanicu. Na levé i na pravé straně je možno spatřit pouze nepatrnou ledovou tříšť (kry), které by nikdy nemohly zámořského giganta poslat ke dnu.
Takto by vypadal Titanic po kolizi s opravdovým ledovcem.
Kdyby Titanic bokem narazil na skutečný ledovec (viz obrázek 11.45 hod.), zůstal by tam takto viset. Titanic však zůstává stát na volném moři (kouř stoupá kolmo vzhůru), jakoby se nic nestalo (viz obrázek 12.05 hod.). Obrázek 1.50 hod. (vpravo nahoře) zcela jasně ukazuje, že zámořský parník náhle na hladině uprostřed praská a obě části se potápějí odděleně od sebe. To demonstrují i zbývající kresby.
K TAKOVÉMU DRUHU POTOPENÍ MŮŽE DOJÍT POUZE SILNOU EXPLOZÍ VE STŘEDNÍ ČÁSTI PLAVIDLA, KDY TLAKOVÁ VLNA VÝBUCHU ZVEDNE OBĚ ČÁSTI NAD HLADINU.
Příklad: Tlaková vlna exploze uprostřed plavidla zvedá příď nad hladinu, přičemž oddělená záď se potápí nezávisle na přídi. To samé se přihodilo na Titaniku.
Příď vraku na dně Atlantického oceánu zcela jasně ukazuje, že zaoceánský parník se zlomil explozí ve středu – boční pláty plavidla jsou vyraženy tlakovou vlnou výbuchu zevnitř ven.
Díry na odvrácené straně (zevnitř ven) jednoznačně demonstrují sílu exploze.
Jak by mohl údajný „ledovec“ na ODVRÁCENÉ (!!!) straně Titanicu způsobit takovou nehoráznou spoušť, když se této strany ani nedotkl !?
Vnitřní vybavení Titanicu vymrštěné výbuchem zevnitř plavidla, nalézající se na dně několik desítek metrů od potopeného vraku.
PAKLIŽE TYTO VEŠKERÉ HRŮZNÉ TROSKY ZPŮSOBIL LEDOVEC, TAK V NĚM MUSELA BÝT ZAMONTOVÁNA LETECKÁ PUMA!
Ani zde není žádná stopa po ledovci. Na vlajkovém člunu vpředu se nalézá vedení Titaniku. Postava v tmavé uniformě na přídi je patrně „utopený“ kapitán Edward Smith. Jak se tento člun mohl posléze převrhnout, zůstává záhadou.
Převrácený člun namalovaný jedním ze ztroskotanců na záchraném člunu za ním (viz předchozí obrázek). Kapitán Edward Smith (podle oficiální úřední legendy se měl utopit na palubě Titaniku) zachraňuje jakéhosi chlapečka. Asistuje mu u toho rovněž úředně „utopený“ kapitánův zástupce H.T. Wilde. Úředně „utopeného“ 1. důstojníka (dvě zlaté pásky na rukávě) W.M. Murdocha vidíme mávat vstříc záchranému parníku „Carpathia“. Další v řadě, úředně „utopený“ 3. Důstojník H.J. Pitman klečí s vyhrnutými kalhotami a tupě civí do vody. Patrně též oficiálně „utopený“ 6. důstojník J.P. Moody stojí za 1. důstojníkem Murdochem. Kam zmizeli tito „utopenci“ po přistání „Carpathie“ v New Yorku? Proč se rozprchli, aby nemuseli vypovídat před vyšetřující komisí? Jaký podíl měli na pojišťovacím podvodu v řádu desítek milionů liber?