"Pakliže chceš poznat charakter člověka,
dej mu moc." Abraham Lincoln

Pravda je buď všechno, anebo pravda jako taková neexistuje. Každý z nás má totiž tu svou, zakládající se na životních zkušenostech, které nebyly vždy ty nejkrásnější. Skutečnost je v naších myslíchvždy odrazem toho, jak jí chápeme a nikoli taková jaká opravdu je. Nejukrutnější války a revoluce v našem světě nevznikají tím, že jedna strana “lže“ a druhá nikoli. Obě strany mají svou „pravdu“. Tu se snaží prosadit na úkor „pravdy“ toho druhého a to nekompromisně. Právě v tom vězí onen kámen úrazu. Jediné řešení nabízející se v takovém případě je válka nebo revoluce. Následkem toho je, že ta či ona „pravda“, vede k bestiálním zločinům.

Náš presidentský prapor nese nápis: „Pravda vítězí!“. Chybí tam však dovětek: čí „pravda“ vítězí? Vynikající český publicista Jan Procházka kdysi napsal: „Bláhově vyžadujeme pravdu, jakoby přicházela jakýmsi udělením. Ve skutečnosti můžeme získat pravdu pouze tím, když učiníme přítrž našemu přirozenému sklonu ke lži.“ Já osobně si nemyslím, že většina lidí na této planetě jsou lháři. Prostě, pouze vidí svět ze své vlastní prožité skutečnosti - a to jim nelze vyčítat.

Abychom se hnuli kupředu, je tím pádem nutné nacházet jiné hodnoty než je „pravda“. Jediným měřítkem správnosti, či nesprávnosti jednání v našem životě není tedy skutečnost, jak jí subjektivně vidíme, nýbrž náš charakter, vůle a tolerance k těm ostatním. Nic na světě nenahradí tyto osobní hodnoty. Důvěryhodný charakter je základním kamenem úspěchu. Možná můžeme mít pochybnosti, když vidíme jak Rath „proměnil“ víno v peníze (patrně jde pouze „vrchol ledovce“), Nečas „bezdůvodně“ propouští ministry, kteří asi „vědí více než je přípustno“, president krade tužky atd., crescit scepticismo - skepse narůstá. Tím hodnotu charakteru většina lidí podceňuje. Ovšem zde je nutno položit si otázku: Jaký mohli mít tito pokřivené páteře „úspěch“, když o nich všichni lidé vědí, že jako “elita“ naprosto selhali a stali se z nich morální trosky?

Upřímnost a tolerance jsou nezbytným základem solidního charakteru. Pozdější president USA, Abraham Lincoln, coby mladý advokát s nesnadnými začátky, se nikdy nedal svést k tomu, aby hájil nespravedlnost a zlodějnu: „Nejsem toho schopen. Po celou dobu, co bych mluvil k porotě, myslil bych si 'Lincolne, ty jsi lhář, ty jsi podvodník!' a myslím, že bych se zapomněl a řekl bych to nahlas.“ Vžitá přezdívka „Poctivý Abraham“, patrně přispěla značnou měrou k tomu, že byl zvolen presidentem USA. Upřímnost a tolerance jsou přirozeným výrazem poctivého charakteru. Je to hlas samotného Boha!

Největší kletbou dnešních časů je, že velké bohatství nemusí být vždy v dobrých rukou. Jedná se o majetek a peníze lidí bez charakteru, bez mravní opory. Teď nemám pouze na mysli lidi typu Viktor Kožený nebo Radovan Krejčíř, kde je to na první pohled patrné. Velkým nedostatkem těchto osob je chudoba jejich charakteru. Ať se v jejich životě zajímají masmédia o jejich osudy sebevíce, po jejich smrti budou docela zapomenuti. Jejich stopy nevzbuzují ani úctu ani nadšení v nikom. Pro tento svět a lidstvo neučinili zhola nic. Obdiv a důvěru si získáváme charakterem a nikoli ilegálním bohatstvím. To, co svět nutně potřebuje, jsou dobré skutky a nikoli „dobrá slova“ či pochybné „pravdy“. Lidé, kteří jsou uznávaní a něčím vynikají, mají pevný charakter a silnou positivní individualitu. Tu lze získat pouze vytrvalým bojem za spravedlnost a osvětu. Průměrnost sama o sobě křiví páteř. Je proto k jejímu překonání nezbytné dělat více než je bezpodmínečně třeba. Není ani nutné dodávat, že právě průměrnost lidského charakteru je hlavním nosným sloupem korupce. To se samozřejmě netýká pouze naší republiky, nýbrž všech států světa. Já osobně neznám žádnou oblast na této planetě, která by nebyla více či méně postižena korupcí. Tuto neřest nevytvářejí politické systémy, nýbrž lidé.

Na závěr mi dovolte, abych vám vyprávěl zajímavou anekdotu: Jakýsi multimilionář v nejmenované zemi zešílel a rozhodl se, že bude hromadně likvidovat malé děti. Několik milionů bankovek napustil prudkým jedem, který pouhým dotykem způsobuje smrt. Tyto otrávené peníze adresoval vybraným školkám. Peníze tam nikdy nedošly. Otrávil se místopředseda vlády, tři ministři a dva starostové...

Určitě mi dáte za pravdu, že u nás by se něco takového v žádném případě stát nemohlo!