Národ je nejednotný: Patří Václav Klaus do kriminálu, nebo do blázince?
Toť hamletovská otázka! Obě varianty je třeba náležitě zvážit a nic neunáhlovat. Důležitý je zdravý a odpovědný přístup národa k této ožehavé problematice. Deset milionů Čechů je si za jedno: Tato existence neměla nikdy usednout na prezidentské křeslo.
Oblíbená právnička JUDr. Klára Samková se přiklání k první variantě a hodlá Klause zažalovat kvůli naplnění skutkové podstaty trestného činu Rozvracení republiky (§ 310 TrZ). Já bych se, coby politolog, spíše přikláněl k variantě psychiatrická léčebna (nesvéprávnost ). Pokusme se však nejdříve o juristickou analýzu celého případu.
Kdyby Klára dovolila (známe se a tykáme si), já bych připojil k tomu § 310 TrZ (Rozvracení republiky) ještě § 314 TrZ (Sabotáž). Jde o paralelní trestní normy, které se vzájemně doplňují.
Předpokladem pro stíhání Václava Klause v obou případech je dokázat, že dotyčná osoba splnění skutkových podstata přivodila úmyslem. To bude pro Klárku ten největší problém.
Dopustit se rozvracení státu a sabotáže z “nedbalosti“ české trestní normy (na rozdíl od britských) nepřipouští. Jistě, samozřejmě, že Klaus chtěl tzv. “amnestií“ potrestat český národ a hrubě poškodit tento stát, ale dokazujte mu to! Dokažte mu úmysl! Co když mu, lidově řečeno, jenom “ruplo v kouli“ a v tom momentě „zešílel“? Potom nelze §§ 310 a 314 TrZ použít.
Já bych spíš sázel na momentální pomatení smyslů a neschopnost zastávat úřad prezidenta republiky, kvůli ohrožování svého okolí, ztrátou reálného myšlení. Takováto osoba prostě není schopna za své činy nést plnou zodpovědnost. Tu údajnou „amnestii“ nelze již momentálně stáhnout zpět, ale nasazením svěrací kazajky by bylo možné mu alespoň zabránit v tom, aby nezačal ještě podepisovat nějaké hromadné “milosti“, na což má podle ústavy (čl. 62, písmeno “g“) nárok a právo.
Dalším kamenem úrazu je článek 65, odst. 3 Ústavy ČR. Za spáchané trestné činy po dobu výkonu funkce prezidenta republiky nemůže být Klaus odsouzen. Výjimku umožňuje odst. 2 citovaného článku, pakliže se jedná o vlastizradu (§ 91, TrZ). Normativní obsah při vlastizradě (velezrada) předpokládá opět úmyslnou spolupráci se zahraničním nepřítelem. Nedbalost zákon nepřipouští.
Jinými slovy, k „amnestii“ by ho musel ponoukat Severokorejský diktátor, komunistická strana Číny nebo Fidel Castro na Kubě. To je dost nepravděpodobné - alespoň zpravodajské služby v ČR i u našich spojenců nic takového nezaznamenaly. Pakliže by tedy Klárka Samková chtěla uspět, musela by Vlastizradu (§ 91, TrZ) naroubovat (juristicky = inserere lex) na Rozvracení republiky (§ 310, TrZ). Tuto odchylku (legitimo deviationis) sice § 91 TrZ teoreticky připouští, ale musí tam být spojení s tzv. “cizím činitelem“. Petr Nečas sice amnestii podepsal, jinak by nebyla platná (spolupachatel), ale zdali by ho Ústavní soud definoval jako “cizího činitele“ si nejsem tak úplně jist...
Jsem sice pouze polovičním juristou (vedlejší studium práv - Rakousko a SRN), ale jako politolog bych sázel na pomatenost a vyšinutí mysli. Pročítáme-li evropský tisk našich spojenců (včetně Rakouska a Švýcarska) nikde se dopisovatelé denního tisku nezmiňují o tom, že by končící prezident ČR porušil nějaký zákon. Všude však můžete mezi řádky číst: Autor “amnestie“ patrně nemá “všech pět pohromadě“... Proto vyhlášením nesvéprávnosti Václava Klause bychom získali zcela určitě zahraniční podporu členských států EU a ještě navíc by se český národ zbavil nebezpečného psychopata - a tak by se vůbec nic nepokazilo.
Otázkou pouze zůstává: Jak na to? Kdo má právo a současně povinnost vyhlásit duševní nezpůsobilost prezidenta republiky? To žádná právní norma neurčuje. V roce 356 př.n.l. podpálil Hérostrates nádherný Artemidin chrám v Efezu, aby se jeho jméno dostalo do dějin. Klausův vyhraněný narcismus mu brání v positivním kontaktu k českému národu. Chceme opravdu čekat tak dlouho až nám onen narcistický démon zapálí Pražský Hrad a nechá zbourat Hradčany? Pozor, tato otázka není v žádném případě pouze rétorická!
Aby mohl zvolený prezident nastoupit svůj úřad, musí složit slib (čl. 59, odst. 2, Ústavy ČR). Obsahem právní normy slibu je příslib zachovávání Ústavy a zákonů (kdo je kleptoman, krade plnicí pera, propisovací tužky atd. bezesporu zákony porušuje), dále zastávání úřadu v zájmu všeho lidu (kdo vypustí tisíce vězeňských zločinců na svůj vlastní lid, zákonitě odsouzených soudy právního státu, nejen, že nejednal v zájmu všeho lidu, nýbrž se dokonce zachoval protiústavně a současně naplnil skutkové podstaty trestních činu § 310 TrZ, Rozvracení republiky, tak jako § 314 TrZ, Sabotáž).
Když není možné prezidenta za tyto delikty stíhat právně, musí být prohlášen za duševně chorého a v co nejkratší době dopraven sanitkou do psychiatrické léčebny, kde se odborně posoudí jeho nebezpečnost vůči svému okolí, než spáchá „nevědomky“ další trestné činy dokonce formátu legendárního Hérostrata - podpálení Pražského hradu!
Oblíbená právnička JUDr. Klára Samková se přiklání k první variantě a hodlá Klause zažalovat kvůli naplnění skutkové podstaty trestného činu Rozvracení republiky (§ 310 TrZ). Já bych se, coby politolog, spíše přikláněl k variantě psychiatrická léčebna (nesvéprávnost ). Pokusme se však nejdříve o juristickou analýzu celého případu.
Kdyby Klára dovolila (známe se a tykáme si), já bych připojil k tomu § 310 TrZ (Rozvracení republiky) ještě § 314 TrZ (Sabotáž). Jde o paralelní trestní normy, které se vzájemně doplňují.
Předpokladem pro stíhání Václava Klause v obou případech je dokázat, že dotyčná osoba splnění skutkových podstata přivodila úmyslem. To bude pro Klárku ten největší problém.
Dopustit se rozvracení státu a sabotáže z “nedbalosti“ české trestní normy (na rozdíl od britských) nepřipouští. Jistě, samozřejmě, že Klaus chtěl tzv. “amnestií“ potrestat český národ a hrubě poškodit tento stát, ale dokazujte mu to! Dokažte mu úmysl! Co když mu, lidově řečeno, jenom “ruplo v kouli“ a v tom momentě „zešílel“? Potom nelze §§ 310 a 314 TrZ použít.
Já bych spíš sázel na momentální pomatení smyslů a neschopnost zastávat úřad prezidenta republiky, kvůli ohrožování svého okolí, ztrátou reálného myšlení. Takováto osoba prostě není schopna za své činy nést plnou zodpovědnost. Tu údajnou „amnestii“ nelze již momentálně stáhnout zpět, ale nasazením svěrací kazajky by bylo možné mu alespoň zabránit v tom, aby nezačal ještě podepisovat nějaké hromadné “milosti“, na což má podle ústavy (čl. 62, písmeno “g“) nárok a právo.
Dalším kamenem úrazu je článek 65, odst. 3 Ústavy ČR. Za spáchané trestné činy po dobu výkonu funkce prezidenta republiky nemůže být Klaus odsouzen. Výjimku umožňuje odst. 2 citovaného článku, pakliže se jedná o vlastizradu (§ 91, TrZ). Normativní obsah při vlastizradě (velezrada) předpokládá opět úmyslnou spolupráci se zahraničním nepřítelem. Nedbalost zákon nepřipouští.
Jinými slovy, k „amnestii“ by ho musel ponoukat Severokorejský diktátor, komunistická strana Číny nebo Fidel Castro na Kubě. To je dost nepravděpodobné - alespoň zpravodajské služby v ČR i u našich spojenců nic takového nezaznamenaly. Pakliže by tedy Klárka Samková chtěla uspět, musela by Vlastizradu (§ 91, TrZ) naroubovat (juristicky = inserere lex) na Rozvracení republiky (§ 310, TrZ). Tuto odchylku (legitimo deviationis) sice § 91 TrZ teoreticky připouští, ale musí tam být spojení s tzv. “cizím činitelem“. Petr Nečas sice amnestii podepsal, jinak by nebyla platná (spolupachatel), ale zdali by ho Ústavní soud definoval jako “cizího činitele“ si nejsem tak úplně jist...
Jsem sice pouze polovičním juristou (vedlejší studium práv - Rakousko a SRN), ale jako politolog bych sázel na pomatenost a vyšinutí mysli. Pročítáme-li evropský tisk našich spojenců (včetně Rakouska a Švýcarska) nikde se dopisovatelé denního tisku nezmiňují o tom, že by končící prezident ČR porušil nějaký zákon. Všude však můžete mezi řádky číst: Autor “amnestie“ patrně nemá “všech pět pohromadě“... Proto vyhlášením nesvéprávnosti Václava Klause bychom získali zcela určitě zahraniční podporu členských států EU a ještě navíc by se český národ zbavil nebezpečného psychopata - a tak by se vůbec nic nepokazilo.
Otázkou pouze zůstává: Jak na to? Kdo má právo a současně povinnost vyhlásit duševní nezpůsobilost prezidenta republiky? To žádná právní norma neurčuje. V roce 356 př.n.l. podpálil Hérostrates nádherný Artemidin chrám v Efezu, aby se jeho jméno dostalo do dějin. Klausův vyhraněný narcismus mu brání v positivním kontaktu k českému národu. Chceme opravdu čekat tak dlouho až nám onen narcistický démon zapálí Pražský Hrad a nechá zbourat Hradčany? Pozor, tato otázka není v žádném případě pouze rétorická!
Aby mohl zvolený prezident nastoupit svůj úřad, musí složit slib (čl. 59, odst. 2, Ústavy ČR). Obsahem právní normy slibu je příslib zachovávání Ústavy a zákonů (kdo je kleptoman, krade plnicí pera, propisovací tužky atd. bezesporu zákony porušuje), dále zastávání úřadu v zájmu všeho lidu (kdo vypustí tisíce vězeňských zločinců na svůj vlastní lid, zákonitě odsouzených soudy právního státu, nejen, že nejednal v zájmu všeho lidu, nýbrž se dokonce zachoval protiústavně a současně naplnil skutkové podstaty trestních činu § 310 TrZ, Rozvracení republiky, tak jako § 314 TrZ, Sabotáž).
Když není možné prezidenta za tyto delikty stíhat právně, musí být prohlášen za duševně chorého a v co nejkratší době dopraven sanitkou do psychiatrické léčebny, kde se odborně posoudí jeho nebezpečnost vůči svému okolí, než spáchá „nevědomky“ další trestné činy dokonce formátu legendárního Hérostrata - podpálení Pražského hradu!