Veškeré pokusy levicových kruhů vyrobit z českého občana nesvéprávného hlupáčka zatím selhávají. Komunisté a jím podobní se ovšem urputně snaží i nadále. Co kdyby to opět jednou znovu vyšlo? Průjezd US Army naší republikou proběhl nejen bez incidentů, nýbrž dokonce i s mohutnými oslavami. To rudí a narudlí takto nemohou potřebovat: „I kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje...“ (Antonín Zápotocký: „Vstanou noví bojovníci“).

Rudí a narudlí jsou zvláštním druhem homo sapiens, který se již od nepaměti sápe na majetek těch druhých. A když už nemá tu možnost majitele okrást, tak mu alespoň spílá, vyhrožuje a trpí nevyléčitelnou závistí. Když se tato individua oblbováním a podvody konečně vyintrikují k moci, nedělá jim žádný problém nastolit totalitu, masové věznění a justiční vraždy. To vše je dohromady na denním pořádku...

Rudí (např. Gottwald) a narudlí (např. Beneš) trpěli a trpí jakousi sadomasochistickou touhou o nastolení světové chudovlády. Zásadně vůbec nerozumí ekonomice. Kdyby jí rozuměli, nebyli by levičáci. Tak např. Karel Marx napsal tři tlusté svazky o kapitálu a vůbec žádný nikdy neměl. Ovšem za tuto jemu originální neschopnost neobviňuje vlastní tupost, nýbrž hospodářský systém Velké Británie.

Dnes už není cílem mezinárodních levicových selhávačů Spojené království, nýbrž především USA, tedy nejbohatší zem na světě.

To by se to kradlo, kdyby to šlo, co?

Ovšem těmto „osvoboditelům dělnické třídy“ alias notorickým zastáncům „zestátňování“ či „znárodňování“ (rozuměj: lupičům ve velkém a budoucím masovým justičním vrahům), stojí v cestě vojenská síla Spojených států. Daná skutečnost vyvolává v rudých a narudlých extrémní nelibost. Oni to považují za vrchol nespravedlnosti!

Zde naráží rudí a narudlí na nepřekonatelnou betonovou zeď americké odhodlanosti a neústupnosti. Nezbývá jim tedy nic jiného než americkému blahobytu i armádě USA náležitě spílat a pokud možno neustále nadávat. Zde jsou ony nejčastější duchaprázdné fráze: „americký imperialismus“, „světový agresor“, „američtí okupanti“, „vykořisťovatelé“ etc.

Je přesto podivné, že zastánci „socializace společnosti“ (rozuměj: rozkradení soukromého majetku a zavedení plíživého ožebračování národa) nijak zvlášť sami skromně nežijí a aktivně parazitují na blahobytu „kapitalismu s lidskou tváří“, což lze pozorovat na jejich očividné nadváze a permanentním tloustnutí...

Typickým reprezentantem v tomto ohledu je Jiří Paroubek, který se neotálel ztrapnit protiamerickou reportáží „Co vojáci snídají, obědvají, večeří... Nejde o nic jiného než o základnu USA“ (Parlamentní listy, 31.03. 2015).

Jeho názory jsou poněkud včerejší...

Onen narudlý socialista si neuvědomuje, že se mohl stát předsedou vlády, protože zde USA, Václav Havel a ostatní antikomunisté nastolili režim „kapitalismu s lidskou tváří“. V reálně existujícím totalitním socialismu by seděl patrně v kriminále nebo by byl dokonce popraven, podobně jako jeho socialistická souputnice JUDr. Milada Horáková, která - ačkoli věrná spolupracovnice s KSČ, se přesto stala obětí komunistické justiční vraždy.

Levičákům, když začnou docházet finanční prostředky ožebračeného národa, mají jakési perverzní sklony se mezi sebou zavírat a věšet. Transparentním příkladem jsou Rudolf Slánský (komunista) a Milada Horáková (narudlá socialistka). Těmto lidem je tržní hospodářství naprosto cizí a bojí se ho. Začnou se vzájemně obviňovat z ideologických bludů a posléze strkají vlastní hlavu na pomyslný katův špalek...

US Army zde neprojížděla proto, aby nám „vyhrožovala“, nýbrž demonstrovala, že to, co jsme si vybudovali (blahobyt, svobodu, demokracii), jsou oni ochotny nám pomoci bránit s nasazením vlastních životů, pakliže by vojenské síly České republiky na to nestačily. Za to jim patří dík a nikoli spílání a nadávky levičáků...

Civilizovaný český občan už není žádným méněcenným idiotem, jako kdysi býval. Rudí a narudlí by si ho přáli mít pořád takového jako v době, kdy 1946 házel do urny hlasy komunistickým a socialistickým kandidátům. Ne, ty doby jsou naštěstí nenávratně za námi.
Mezitím Češi procitli a stali se uvědomělými zastánci svobody a demokracie. Pokračují v duchu odkazu T. G. Masaryka a Václava Havla. Tato skutečnost způsobuje v řadách neomarxistů a zarudlých socialistů obavy i paniku. Vymysleli si potupné výrazy jako „havlisti“ a „pravdoláskaři“. Kolik by asi takových „havlistů“ a pravdoláskařů“ nechali zavřít a oběsit, kdyby to šlo!?

Češi si vybudovali režim „kapitalismu s lidskou tváří“, tedy společnost blahobytu.
Tento společenský řád samozřejmě není bez chyby. Vzniklé nedostatky jsou však problémy vysoce vyvinuté civilizované společnosti, která se svou obrovskou životní úrovní doposud v dějinách našeho národa neměla předchůdce. Tím pádem jsme o ní nejdříve museli získávat zkušenosti. Stále je co se učit, aby se vývoj sociálního tržního hospodářství nezastavil...

Jsme součástí světové velmoci zvané Evropská unie a tím spolurozhodujeme o chodu a budoucnosti tohoto světa. S výjimkou časů Rakouska-Uherska jsme sice takové dominantní postavení nikdy neměli, ale jak se zdá, zvládáme svojí novou úlohu bez závažných chyb. Vláda a armáda USA vědí tedy velice dobře, že v případě našeho ohrožení z venčí, koho a co mají bránit vojenskou silou. U nás to funguje a tak se USA u nás angažují.

Tam, kde to nefunguje (bída, úpadek, socialismus, náboženský fanatismus, nevyzrálost obyvatelstva vytvořit fungující parlamentní demokracii etc.), odtamtud USA odcházejí. Následky známe: občanské války, masová vraždění a vyvražďování, hlad a bída...

Češi mají rádi USA a zcela jasně to prokázali masovou účastí vítáním projíždějících kolon amerických ozbrojených sil. Čeští občané vědí, co mají a komu za to vděčí. Bez USA bychom se k masarykovsko-havlovské demokracii nikdy nedostali. Komunistická totalita nás uvrhla do raného středověku. Stala se pro nás dobou temna. V konstruktivní spolupráci s Bílým domem nehrozí žádné nebezpečí, že bych se tam opět vrátili. Ať si Paroubek píše, co chce. Žije ve společenském řádu, kde se může beztrestně sám sebe ztrapňovat, jak se mu zamane! Na rozdíl od socialismu ho zde nikdo ani nezavře ani nepopraví...

Můj osobní názor na průjezd US Army Českou republikou a upřímného mávání nadšených zástupů, je následující:

Oni nejsou pouze američtí vojáci - oni jsou také „Češi“ a my nejsme pouze Češi - my jsme také „Američané“. A pakliže to tak zůstane i v budoucnu, nemáme se čeho obávat...