Proč prezident ukradl studentům pietní akt?
V této zemi snad neexistuje skandál, ve kterém by Zeman neměl prsty. Nejdříve napadal novináře. Lépe řečeno svobodu slova. Odpůrci komunismu mu rovněž nepřirostli k srdci. Celé měsíce útočil na již legendárního bojovníka proti komunismu Ferdinanda Peroutku, vytvářejíc z něho přívržence Adolfa Hitlera.
Sotva tyto skandály jakž takž ustaly, jal se prezident na Pražském hradě vyznamenávat bývalé příslušníky KSČ, spolupracovníky StB a signatáře komunistické anticharty.
Jako účinný prostředek proti vlnám uprchlíků, navrhl "opevnění Evropy". V jakési televizní diskusi odborníci nazvali presidentův nápad pojmem "dětinská naivita."
Hlava našeho státu patrně nikdy neviděla mapu evropského kontinentu.
Vnější hranice schengenského prostoru tvoří totiž moře a oceány. Po nich se plaví do Evropy nekonečná vlna utečenců. Prezident si patrně myslí, že problém by se dal vyřešit nasazením statisíců bitevních křižníků a ponorek od Atlantiku až po Černé moře, bezohledně potápějící primitivní gumové čluny s před válkou prchajícími ubožáky.
Zeman si soustavně plete běžence s teroristy Islámského státu, i když ho na to premiér Sobotka již několikrát upozornil: "Je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské či etnické násilí."
17. listopad 1989 byl záležitostí protestujících studentů. Tak jako považuje Zeman svoji prezidentskou funkci za prodlouženou ruku vlastní domácnosti, tak si také přivlastnil studentský 17. listopad 1989 sám pro sebe. Aby se studenti na Albertov nedostali, nechal obklíčit prostor po zuby ozbrojenými policejními těžkooděnci.
Samozřejmě, že takový zákrok je naprosto protiústavní (článek 14, odst. 1, Listina základních práv a svobod): Nikomu nemůže být bráněno v tom, aby položil k pomníčku květiny nebo zapálil svíčku za oběti komunistického teroru, v den, který je k tomu oficiálně určen. Policie tedy jednala, na příkaz Zemana, protiústavně.
Ačkoliv se prezident 17. listopadu 1989 na studentských protestech na Albertově nezúčastnil a v té době žádným studentem nebyl, pojal onen pamětihodný den coby naprostou soukromou a rodinnou záležitost. Postavil se na podium a za sebou nechal instalovat obrovský plakát s nápisem "Ať žije Zeman!" Přístup ke shromážděným měl pouze ten, koho do prostoru vpustili po zuby ozbrojení policejní těžkooděnci a byl ochoten držet v ruce transparent s nápisem "Ať žije Zeman!". Transparenty s tímto nápisem vnucovala přítomným Zemanovav družina.
Skandál vrcholil tím, že prezident vedle sebe postavil xenofobního fanatika jménem Martin Konvička. Co tím sledoval, nevím, ale přesto se ptám, co má tato celá morálně zvrácená akce společného se 17. listopadem 1989?
Ve skutečnosti zde byl uspořádán sociálně-politický paskvil odporné pouliční arogance...
To, že se Zeman tehdejších studentských protestů nezúčastnil, je celkem logické. Měl strach z možného zatčení. Pracoval tou dobou v podniku Agrodat jako prognostik a byl propuštěn. On sám tvrdí, že z "politických důvodů", ale někteří jeho tehdejší spolupracovníci jsou toho názoru, že ve hře byl výlučně "démon alkohol". Bez práce, chlastu a ještě navíc za mřížemi - to v žádném případě nemohl potřebovat...
Proč prezident ukradl studentům pietní akt?
Jeho neoblíbenost ve vědeckých, intelektuálních i studentských kruzích je maximální a není to žádným tajemstvím. Poté, co odmítl celou řadu kandidátů jmenovat profesory, měl zde nyní příležitost pomstít se i studentům. Nechal obklíčit Albertov policejními kordony, vyvěsil si sám gigantický plakát "Ať žije Zeman!". Poté přinutil shromáždění, aby rovněž nosili transparenty s nápisem "Ať žije Zeman!" a společně s Konvičkou zastrašovali veřejnost před uprchlíky.
Řečník se o 17. listopadu 1939 a 1989 pouze zmínil, ale jinak o těchto událostech neřekl vůbec nic konkrétního. Neustále útočil na jakéhosi současného, neviditelného, imaginárního nepřítele a mimo obrovského nápisu za řečníkovými zády "Ať žije Zeman!", nikdo nerozuměl, co vlastně má na mysli. Nakonec posluchačům pouze slíbil, že se s ním sejdou opět napřesrok: "Děkuji Vám za Vaši pozornost a setkám se s Vámi opět příští rok. Na shledanou.“
Jinými slovy: Místo nějaké optimistické předpovědi do budoucnosti jim prognostik opět slíbil pouze sám sebe - tedy Zemana.
Já nevím, co si myslí čtenář, ale já mám vážné obavy o prezidentovo duševní zdraví. Snad by bylo na příští rok účelné pro hlavu státu obstarat nějakého opatrovníka, bez jehož svolení by prezident nesměl opustit Pražský hrad. V opačném případě hrozí nebezpečí, že se 17. listopadu zase objeví na Albertově...
Sotva tyto skandály jakž takž ustaly, jal se prezident na Pražském hradě vyznamenávat bývalé příslušníky KSČ, spolupracovníky StB a signatáře komunistické anticharty.
Jako účinný prostředek proti vlnám uprchlíků, navrhl "opevnění Evropy". V jakési televizní diskusi odborníci nazvali presidentův nápad pojmem "dětinská naivita."
Hlava našeho státu patrně nikdy neviděla mapu evropského kontinentu.
Vnější hranice schengenského prostoru tvoří totiž moře a oceány. Po nich se plaví do Evropy nekonečná vlna utečenců. Prezident si patrně myslí, že problém by se dal vyřešit nasazením statisíců bitevních křižníků a ponorek od Atlantiku až po Černé moře, bezohledně potápějící primitivní gumové čluny s před válkou prchajícími ubožáky.
Zeman si soustavně plete běžence s teroristy Islámského státu, i když ho na to premiér Sobotka již několikrát upozornil: "Je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské či etnické násilí."
17. listopad 1989 byl záležitostí protestujících studentů. Tak jako považuje Zeman svoji prezidentskou funkci za prodlouženou ruku vlastní domácnosti, tak si také přivlastnil studentský 17. listopad 1989 sám pro sebe. Aby se studenti na Albertov nedostali, nechal obklíčit prostor po zuby ozbrojenými policejními těžkooděnci.
Samozřejmě, že takový zákrok je naprosto protiústavní (článek 14, odst. 1, Listina základních práv a svobod): Nikomu nemůže být bráněno v tom, aby položil k pomníčku květiny nebo zapálil svíčku za oběti komunistického teroru, v den, který je k tomu oficiálně určen. Policie tedy jednala, na příkaz Zemana, protiústavně.
Ačkoliv se prezident 17. listopadu 1989 na studentských protestech na Albertově nezúčastnil a v té době žádným studentem nebyl, pojal onen pamětihodný den coby naprostou soukromou a rodinnou záležitost. Postavil se na podium a za sebou nechal instalovat obrovský plakát s nápisem "Ať žije Zeman!" Přístup ke shromážděným měl pouze ten, koho do prostoru vpustili po zuby ozbrojení policejní těžkooděnci a byl ochoten držet v ruce transparent s nápisem "Ať žije Zeman!". Transparenty s tímto nápisem vnucovala přítomným Zemanovav družina.
Skandál vrcholil tím, že prezident vedle sebe postavil xenofobního fanatika jménem Martin Konvička. Co tím sledoval, nevím, ale přesto se ptám, co má tato celá morálně zvrácená akce společného se 17. listopadem 1989?
Ve skutečnosti zde byl uspořádán sociálně-politický paskvil odporné pouliční arogance...
To, že se Zeman tehdejších studentských protestů nezúčastnil, je celkem logické. Měl strach z možného zatčení. Pracoval tou dobou v podniku Agrodat jako prognostik a byl propuštěn. On sám tvrdí, že z "politických důvodů", ale někteří jeho tehdejší spolupracovníci jsou toho názoru, že ve hře byl výlučně "démon alkohol". Bez práce, chlastu a ještě navíc za mřížemi - to v žádném případě nemohl potřebovat...
Proč prezident ukradl studentům pietní akt?
Jeho neoblíbenost ve vědeckých, intelektuálních i studentských kruzích je maximální a není to žádným tajemstvím. Poté, co odmítl celou řadu kandidátů jmenovat profesory, měl zde nyní příležitost pomstít se i studentům. Nechal obklíčit Albertov policejními kordony, vyvěsil si sám gigantický plakát "Ať žije Zeman!". Poté přinutil shromáždění, aby rovněž nosili transparenty s nápisem "Ať žije Zeman!" a společně s Konvičkou zastrašovali veřejnost před uprchlíky.
Řečník se o 17. listopadu 1939 a 1989 pouze zmínil, ale jinak o těchto událostech neřekl vůbec nic konkrétního. Neustále útočil na jakéhosi současného, neviditelného, imaginárního nepřítele a mimo obrovského nápisu za řečníkovými zády "Ať žije Zeman!", nikdo nerozuměl, co vlastně má na mysli. Nakonec posluchačům pouze slíbil, že se s ním sejdou opět napřesrok: "Děkuji Vám za Vaši pozornost a setkám se s Vámi opět příští rok. Na shledanou.“
Jinými slovy: Místo nějaké optimistické předpovědi do budoucnosti jim prognostik opět slíbil pouze sám sebe - tedy Zemana.
Já nevím, co si myslí čtenář, ale já mám vážné obavy o prezidentovo duševní zdraví. Snad by bylo na příští rok účelné pro hlavu státu obstarat nějakého opatrovníka, bez jehož svolení by prezident nesměl opustit Pražský hrad. V opačném případě hrozí nebezpečí, že se 17. listopadu zase objeví na Albertově...