Rozhovor s redaktorem Oldřichem Szabanem pro „Parlamentní listy“. Na otázky odpovídá Jan Berwid-Buquoy.

Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Všeobecně se očekává, že kandidovat bude. A zdá se, že je i favoritem této volby. Co by jeho další případné vítězství pro Českou republiku znamenalo?

Vítězství Miloše Zemana v příštích volbách by pro Českou republiku znamenalo porážku rozumné, kulturní a slušné části českého národa. Lidé s charakterovými vlastnosti Miloše Zemana nepatří na vrchol státu, neboť nezvládají své morální povinnosti a rozdělují společnost hlubokou propastí.

V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti škodí a je něco čím jí prospívá?

Pane redaktore, že by Zeman něco dělal, co by společnosti prospívalo, mi není doposud známo. Ať učinil do této chvíle cokoli, vždy to něčím více, či méně škodilo. Tato pestrá paleta foux pas se táhne přes nevhodné vulgární výrazy, nehodící se do školních lavic, přes soustavné spílání a urážky novinářů až nehorázné výmysly v jeho projevech na které jsem já a moji kolegové již několikrát upozornili.

Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí, nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat? Respektive komu mají dát lidé, kteří si už Zemana na Hradě nepřejí, dát svůj hlas?

Pane redaktore, zapomněl jste na mne. O mé kandidatuře se již opakovaně psalo. V jakési neoficiální statistice ze 120 možných kandidátů na prezidenta jsem dokonce skončil myslím asi 47 místě spolu Tomášem Töpferem a Janou Bobošíkovou. Takže ze mne Zeman strach mít nemusí. Ačkoli, dovolte mi, abych citoval admirála Nelsona z bitvy u Trafalgaru: „Když Bůh chce, střílejí i košťata!“

V příštích volbách je nejdůležitější, aby nezvítězil Zeman, ať již je jeho protikandidátem kdokoli. Dva opravdu vynikající osobnosti jsou Jiří Drahoš a Michal Horáček. Horáček je vynikající a Drahoš je ještě lepší. Myslím si, že s akademikem Drahošem by byl český národ bohatě obsloužen, jak uvnitř republiky, tak v zahraničí. Zde nehrozí absolutně žádné morální nebezpečí. Příkladnou morální linii našich prezidentů bych viděl takto: Masaryk – Havel – Drahoš.

Očekáváte opět vyhrocenou prezidentskou kampaň jako minule? Zdá se, že rozdělila společnost a toto rozdělení přetrvalo až dodneška....

Toto rozdělení nejenže přetrvalo až do dneška, nýbrž se navíc značně prohloubilo. Nadcházející prezidentská kampaň by mohla být ještě vyhrocenější než minule, ale to je pouze doprovodný účinek boje o moc. My bezpodmínečně potřebujeme prezidenta vizionáře, kultivovanou osobnost, která bude ukazovat národu cestu a bude ho sjednocovat. To nelze od fabulujícího, arogantního alkoholika očekávat. Proto prohlašuji: Akademika na místo „burana“. Nejlepší předpoklady má k tomu akademik Drahoš.

V této souvislosti se zeptám, zda jste příznivcem přímé prezidentské volby?

Příznivcem přímé prezidentské volby jsem a to bezpodmínečně. Je to jediný způsob jak zjistit kulturní úroveň národa a jeho morální vyspělost. Nechci být cynikem, ale národ, který si většinově zvolil prezidentem alkoholika, hulváta, řetězového kuřáka a rafinového lháře demonstruje zcela viditelně žalostnou kulturní a morální úroveň.
To, co zde bylo před zavedením přímé volby prezidenta, nebyly transparentní volby, nýbrž nestydaté čachry politických stran. Kdyby v době druhé volby Václava Klause již existovala přímá volba, zvítězil by Jan Švejnar. Měli bychom prezidentem zkušenou politickou a ekonomickou osobnost, člověka s vysokou morální etiketou a nikoli zloděje propisovacích tužek a pozdějšího nástupce „burana“. Problémy o kterých hovoříme nyní v tomto rozhovoru, by neexistovaly.

Uvedl jste, že kdyby Miloš Zeman ve svém nitru špetku svědomí, musel by kvůli trapným skandálům dávno odstoupit. Jaký jeho průšvih považujete za nejzávažnější?

Já považuji za nejzávažnější všechny jeho průšvihy. Kdyby měl ve svém nitru špetku svědomí a myslel to s národem upřímně, už by nekandidoval. Zde nejde o to, zdali by vyhrál volby nebo ne. Jde o to, aby uvolnil cestu šlechetným hodnotám, které on sám nereprezentuje a ani reprezentovat nemůže. Rozdělený národ se musí vydat společnou cestou. Kdo má poslouchat ty jeho alkoholické fabulace? Vždyť doposud nic jiného neudělal, mimo neustálé obhajoby sama sebe.
Nejvíce by mě potěšil vynikající kulturně-morální volební souboj o prezidentské křeslo mezi Drahošem a Horáčkem. Určitě by to byla uchvatná pochoutka..

Miloš Zeman se raduje, že má dobré vztahy s prezidentem Ruska a Číny a teď, navíc, i s prezidentem USA. Raduje se právem? Nebo je to jen iluze?

Miloš Zeman se raduje z něčeho, co sám nevytvořil. Iluze to sice není, ale na těchto vztazích pilně pracovali již jeho předchůdci. Dokonce jsem skálopevně přesvědčen o tom, že takové osobnosti jako Drahoš nebo Horáček by byly v zahraničí daleko více akceptovány než je on sám. Nezbývá mu tedy nic jiného než se chlubit cizím peřím...

Podpoří podle vás Zemana v případné prezidentské volbě ČSSD? Či mu půjde na ruku Babiš? Nebo naopak proti němu postaví protikandidáty či podpoří někoho jiného?

To záleží na morální vyspělosti vedení ČSSD a Babiše. Pakliže postavíte proti sobě Zemana, Drahoše a Horáčka a někdo se má rozhodnout zvolit svého kandidáta a ten se rozhodne pro Zemana, měl by vylézt na nejbližší strom, urvat tam větev, seskočit dolů a rozloukat s ní na vesnické silnici ořechy. To přece není člověk patřící do našeho tisíciletí – jde v nejlepším případě o neandrtálce! Můžeme předmět pozorování zkoumat z které strany chceme, abych dospěli k objektivním názoru, vždy nám zbývá jedna a tatáž rovnice: Aby se český národ mohl bez překážek vydat cestou transparentní civilizace, musí „burana“ vystřídat akademik.