Naše české dějiny oplývají mučedníky – Jan Hus, Jan Nepomucký, Julius Fučík, Milada Horáková, Jan Palach a další... Chybí nám však vizionáři a myslitelé, kteří by naší vnitřní společnost humanizovali a intelektualizovali. Výše uvedené osobnosti jsou v první řadě rebelové.

Měli jsme chorobný nedostatek filozofů na trůně a co se týká prezidentů, mimo T. G. Masaryka a Václava Havla nikdo další ve světových dějinách neuspěl. Nyní se tlačí na ono třetí místo (i když v lokálním měřítku) Andrej Babiš a snad dokonce i moje maličkost zveřejněnou publikací „ZFORMOVANÁ SPOLEČNOST, Tajemství blahobytu pro všechny – Blahobyt pro celý svět“. Jinak naši vědci především pokorně sloužili vládnoucí třídě a de futura je nic nenapadalo.

Alexander Dubček nás na celé zeměkouli zviditelnil vizí „Socialismus s lidskou tváří“, ale to nebyl Čech, nýbrž Slovák. Dalším Slovákem v Česku a vynikajícím vizionářem se zdá být Andrej Babiš a to plným právem se zveřejněnou knihou „O ČEM SNÍM, KDYŽ NÁHODOU SPÍM“ neboť moje publikace „ZFORMOVANÁ SPOLEČNOST, Tajemství blahobytu pro každého – Blahobyt pro celý svět“ (Praha, 2017) zatím nedosáhla takové popularity (i když nakladatelství „Naše vojsko“ připravuje již 2. vydání), aby bylo možné o mně hovořit jako o duševním a společenském motoru lidstva a budoucího světa...

Andrejovi Babišovi se v roce 2017 podařilo napsat velice pozoruhodnou publikaci pod názvem „O ČEM SNÍM, KDYŽ NÁHODOU SPÍM “. Jeho vedoucí myšlenkou pro zveřejnění oné publikace byl vizionářský autorát obuvnického podnikatele Jana Bati pod názvem „BUDUJEME STÁT PRO 40.000.000 LIDÍ “, který Baťa nechal zveřejnit v roce 1937.

Jeho geniální vize nebylo však možné uvádět do praxe, neboť jsme se 1938 stali obětí Mnichovské smlouvy a v roce 1939 vypukla 2. světová válka. Po ní k nám vtrhli bolševici, nastolili totalitu a tím jsme se ocitli nejen za „železnou oponou“, nýbrž dokonce i v „kleci“. Místo do zahraničí jsme se mohli vydat tak akorát do kriminálu! Někteří z nás v něm přežili a někteří ne...

Uvádět Baťovu publikaci do oběhu v době komunistické totality, bylo přísně zakázáno. Když jsem si chtěl skvělé dílo Jana Bati, v době mého studia práv (1966 - 1968) na Karlově univerzitě v Praze přečíst, musel jsem k vypůjčení uvést důvod a svolení děkanátu Právnické fakulty. Povolení jsem samozřejmě žádné nedostal a již podání samotné žádosti vrhalo na žadatele „temný stín“ a dostal se automaticky do zorného hledáčku StB...

Ačkoli Andrej Babiš míří svým obsahem zásadně do budoucnosti České republiky, v celkovém hodnocení se zdá, že jeho dílo je jakýmsi volným pokračováním Baťova „budování státu pro 40.000.000 lidí“. Zde je autorův citát:

„Nezodpovězených otázek je spousta a zatím na ně v podstatě nikdo s výjimkou Jana Antonína Bati nehledal odpověď. Chtěl bych se o to pokusit. Možná se tahle knížka může stát inspirací, jakou byl Baťa a jeho kniha pro mne...“

Na rozdíl od mého díla „Zformované společnosti“ soustředují se Baťa a Babiš na vizionářské
možnosti pouze České republiky (tehdá ad hoc ČSR). Moje dílo směřuje na přebudování státního
zřízení celého světa. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že Baťovy i Babišovy vize není možné uskutečňovat bez hlubokých globálních reforem klasického státu na celé Zeměkouli.

Je nutné reformovat klasický stát organizovaného násilí na zformovanou společnost. To je možné pouze globálně. Zde jsou tři základní pilíře:

1) Vytvořit rovnoprávnost mezi státem a občanem. Klasický stát ochraňuje zásadně sám sebe. Občan je v něm pouze pěšákem na šachovnici moci a může být kdykoli obětován na ochranu mocenských zájmů státu. Jeho život je bezcenným faktorem zredukovaným na pouhé číslo ve statistice.

2) Zásadně přebudovat justiční stát na stát právní. Tzv. „nezávislost soudu“ je prázdná fráze bez obsahu. Nikdo není v globálním světě „nezávislý“. Tedy mimo diktátora. V justiční diktatuře nemá skutečné právo a spravedlnost nejmenší šanci, protože tam neexistují. Soudce nemůže jmenovat stát, protože potom jsou mu odpovědni a na něm závislý. Stát je zneužije k ochraně sama sebe. Soudci musí být voleni lidem a voličům musí být odpovědni, neboť i legislativa (zákonodárství = parlament + senát) jsou voleny lidem. Rozsudky musí být zveřejňovány, aby volič měl přehled o tom, jak justice pracuje. Soudy musí být kontrolovány voličskou iniciativou, aby se zabránilo vznikání justiční mafie...

3) Stát nesmí krást občanům peníze a nazývat to „daně“. Žádné peníze státu nepatří, pakliže si je nevydělal sám. Soukromý majetek, tedy i peníze, tak jako lidská důstojnost jsou nedotknutelné. Pakliže stát peníze od občana potřebuje, musí si je od něho vypůjčit. Ve své knize „Zformovaná společnost“ hovořím o tzv. „daňovém kapitálu“, tzn. občan sice platí daně, ale formou daňových investic a tím má nárok na vyplácení dividend, neboť investoval do státu svůj vlastní „daňový kapitál“.

Aby toto všechno mohlo fungovat, musí stát v čele státu Babišové, Trumpové, Rockefellerové, Kennedyové, Fordové a jím podobní miliardáři a nikoli příživníci, kteří nám sedí na portmonkách a nechají se od nás živit, přičemž ročně vytvářejí miliardové dluhy, které musí občan platit ze svých vlastních finančních prostředků.

Andrej Babiš chce řídit stát jako firmu.

Ano, „zformovaná společnost“ je státem, kde jsou kapitalisté všichni, neboť investovaný „daňový kapitál“ je finanční kapitál každého z nás.

„Zformovaná společnost“ musí být řízená jako firma a to nikoli politickými demagogy, nýbrž úspěšnými podnikateli. Jinak by nemohla fungovat jako společnost blahobytu pro všechny.

Dovolte mi citovat pouze jeden příklad: USA jsou od konce americké občanské války „sever proti jihu“ (1861 – 1865) řízené jako firma.

Tím se ze společnosti primitivních Indiánů vytvořila světová bezkonkurenční supervelmoc. My jsme měli za Přemyslovců podobné šance, ale všechno jsme pokazili a místo supervelmoci jsme vybudovali ŠVEJKA.