Rusko je, bylo a patrně zůstane chudobincem Evropy. S obrovským úspěchem se vyhýbá evropské civilizaci a ve své vnitřní perverzitě to povařuje za vítězství. Vzdálíte-li se od ruských metropolí a zabloudíte na venkov nebo dokonce za Ural, máte ten dojem, že tudy, před několika dny, táhl Jan Žižka z Trocnova. Ony části Ruska připomínají jakýsi nepodařený středověk.

Na podzim roku 1810 se Napoleon Bonaparte pohádal s ruským carem Alexandrem I. Zjistil totiž, že vůdce ruského národa lže jako když tiskne a vůbec nemá v úmyslu plnit sliby, které Francii předložil. Napoleon byl o Rusku velice dobře informován a věděl o zbídačilosti této části světa. Protože vysoká šlechta v Rusku mluvila francouzsky a většina se stavěla proti neschopnosti panovníka, rozhodl se řešit spor vojensky. Omylem se domníval: Zavedu v zemi francouzskou kulturu, blahobyt a civilizaci s pomocí francouzsky mluvící šlechty.

Došlo ke katastrofě. Rusové považovali Napoleona za agresora a semkli se všichni proti němu. Co to je kultura, blahobyt a civilizace nevěděli, takže vznikla jakási „velká vlastenecká válka“ a všichni se postavili za cara, pod vedením generála Kutuzova. Tím se Rusům podařilo systém, který bych nazval „sto let za opicemi“, s obrovským úspěchem udržet. Napoleon odtáhl naprosto poražen!

Jinak jsou válečné úspěchy tohoto národa spíš smyšlenou legendou, než transparentní skutečností!

V roce 1904–1905 došlo k rusko-japonské válce. Jednalo o válečný konflikt na Dálném východě a bojovalo se o nadvládu nad Madžuskem a Korejským poloosrovem. Rusové utrpěli zdrcující porážku!

Poté, co se císařská rodina Habsburků stala cílem atentátu v srbském Sarajevu, vyhlásilo Rakousko-Uhersko v roce 1914 Srbsku válku, do které takřka okamžitě vstoupili srbští spojenci – Rusové. Výsledkem válečného konfliktu byl absolutní zánik Rakouské a Ruské říše!

V Rusku se v roce 1917 dostali k moci bolševici pod vedením V.I. Lenina. Ten převzal 70 % negramotných Rusů, zkorumpovanou a neschopnou šlechtu, stejně tak jako pravoslavnou církev. A také stát, který neměl ani ponětí o tom, co je to elektrický proud. Lenin chtěl řešit bezvýchodnou situaci vládou tzv. Svazem odborů (rusky: Sovetskij sojuz). K tomu však nikdy nedošlo i když se nové Rusko nazývalo „Sovětský svaz“.

Místo „vlády odborů“ nastala vražedná totalitní diktatura jedné politické strany bolševiků, a hned na to vypukla zuřivá občanská válka!

Leninův následovník J. V. Stalin sice občanskou válku v Rusku zastavil (přibližný počet obětí byl 7–12 milionů lidí a k tomu asi 10 000 vypálených měst a vesnic), ale vymyslel si něco, co tady ještě nikdy nebylo, tzv. „politické procesy“. Podle zprávy Stalinova následovníka, N. S. Chruščova, na „20. sjezdu KSSS“ v roce 1956, padlo za oběť tzv. „stalinismu“ v letech 1928–1953 zhruba 20 milionů lidí...

Winston Churchill, ve svých pamětech (Memories of the Second World War) zveřejňuje odtajněnou korespondenci mezi ním a Stalinem, kde kremelský diktátor přiznává, SSSR by bez americké a britské pomoci 2. světovou válku nejen nevyhrál, ale i Sovětský svaz by přestal existovat.

Po 2. světové válce zavedla Moskva ve svých obsazených územích bolševické totalitní diktatury, spustila „Železnou oponu“ a již v roce 1945 zahájila tzv. „Studenou válku“. A onu „Studenou válku“ komunistické Rusko v letech 1989–1990 s konečnou platností prohrálo.

Co chce dneska Putin světu svojí nesmyslnou válkou proti Ukrajině nabídnout? Podle britské výzvědné služby MI-6, má agresor ztráty ve výši cca. 400 000 padlých, raněných nebo pohřešovaných. Tyto pracovní síly přece musí někde chybět!

Ruská Duma (parlament) tvrdí, že Putin má podporu 80 % ruského obyvatelstva. Připadá mi to jako volby v totalitním Československu. Tedy již tradiční ruská lež podle pravidla, kdo nelže, není Rus! Kdyby však přesto Duma pravdu měla, definoval bych podporu Putina slovy Winstona Churchilla: „Jediné, co vám mohu nabídnout je krev, slzy a pot!“