moudre napsano...:)

Ano :-)

Miroslava Němcová je vdaná za Vladimíra Němce. Znali se od patnácti let z tanečních. Zůstali bydlet ve Žďáru nad Sázavou. Ona jako politička žije přes týden v Praze, manžel zůstává na Vysočině. Pracuje jako mistr ve slévárně.

Mají spolu dospělého syna Pavla. Narodil se, když bylo Němcové 19 let. Syn s rodinou žijí v Praze.

Právě on byl aktérem jediného problému, který se kdy kolem Němcové vyskytl. V roce 2005 vyšlo najevo, že syn používá její služební auto Škoda Octavia. Němcová se hájila tím, že syn ji pouze vozí na různé akce, protože ona sama nemá řidičské oprávnění Politici se nedokázali shodnout, zda-li jde o zneužití služebního vozidla. Část tvrdila, že ano, část poukazovala na to, že Němcová není jediná, kdo to dělá a v její prospěch hovoří to, že Sněmovnu informovala o tom, že nemá řidičský průkaz.

Nebylo jasné, zda syn Pavel, který pracuje jako lékař používal vůz pro svou potřebu, nebo dělal příležitostně matce řidiče.

(co kdyby ani Němcová napříště NEPŘEKROČILA PRÁH SNĚMOVNY???)

Němcová ve Ždáru nad Sázavou provozovala několik let knihkupectví, svou láskou ke knihám se netají. Obchod ale neudržela. Sama to komentovala tak, že na malém městě neměli šanci uživit se tři knihkupci a ona dala přednost politice.

Dobrý blog.

To jestli je nějaký člověk moudrý, musí o něm říci a myslet si ti druzí a ne on sám. Kdo byl z těch starších co známe zcela určitě moudrý? Po kom tady zůstaly nádherné moudra? Zcela určitě Jan Werich a pár jemu podobných lidí. Vzpomínám si třeba na herce Hrušínského nejstaršího, ten ani nemusel mluvit a jen koukal a doslova "mluvil" očima a tváří....
Všiml jsem si také, že s přibývajícím věkem se člověku mění hodnoty a priority toho co je a co není důležité. Všiml jsem si, že jen (promiňte mi ten výraz) blbci jsou po celý život stejní nebo někdy ještě horší. (-:
Pěkný den všem a autorovi zvlášť!

Nu, možná Vám moudrost někdy bude přilepšovat k důchodu, pane Buriane - ze srdce Vám to přeju. A jak na sobě poznáváte, zda jste ten, který "moudří" či zda pozvolna blbnete? Své názory téměř na všechno předvádíte často, takže se v tom nějako nemohu vyznat.
Že by právě takto přemýšleli oni budoucí moudří?

Kdysi nkdo moudrý, možná to byl pan Werich, řekl: mladej blb vyspěje ve starého blba.
Díky za prima článek, pane Buriane!

Je dobré být moudrý, a nejlepší je být moudrý v pravou chvíli.

Já ovšem žádnou moudrost nemám, velkou ani malou. (Sókratés)

Máte pravdu, autore!
Nezbývá, než čekat, až blba napadne zdanit moudrost.
A jak ho známe, stihne to do prázdnin.

Tak jsem si vzpoměla na jednu hezkou definici moudrosti.

Chytrý úspěšně řeší problémy, ke kterým moudrý nenechá dojít :-)

Milý autore,
ráčil jste smíchat několik obecných pravd dohromady. Dovolím si vypreparovat jednu z nic, citát z jistého sociálního filosofa, který glosuje, pro denešek hodně aktuálně: "pouze primitiv má nekonečné sebevědomí" [myslí se bez ohledu na věk]
Ve svém blogu jaksi paušalizujete - které to kategorie občanů ze společenského spektera na stará kolena zblbnou (ti někdejší blbci - ale ne, to snad ani není možné)??
Nebo právě tito na stará kolena zmoudří - tomu se také moc nedá věřit. Pokud byste laskavě vyloučil nešťastníky, postižené Alzenheimerovou chorobou a zblbnutím od chlastu, rozvěďte prosím své téma v nějakém příštím blogu - jinak nybude obec blogerů přesvědčení, že plácáte pouze proto, abyste něco napsal.
joanis jacobus

Ještě bych přidal jednu historku ze života, jak může člověk přijít k nesmrtelné pověsti a moudrosti. Mám tady jednoho velmi vzdělaného přítele, Chorvata, sportovce, který se tady u nás už zabydlel a mimo několika cizích jazyků hovoří velmi dobře česky. To jen na úvod. Tu historku mi prásknul jeho kolega jiný Chorvat. Před několika lety byli s partou kamarádů amatérských zlatokopů vysoko v horách rýžovat zlato v jedné horské říčce. Milého kamaráda přepadlo bolení břicha a potřeboval si zajít na "velkou". Asi zřejmě neměl i k tomu potřebné instrumenty jako třeba papír, tak ho napadlo si odskočit do říčky, kde s kolegy a kolegyněmi probíhalo pomocí pánví rýžování zlata. Jenže si jako "přeštudovaný" a také nepraktický člověk neuvědomil, že tuto potřebu musí provést všude jinde, jen né jít proti proudu říčky! Po chvíli nastalo zděšení, kamarádovo "moudro" připlavalo mezi kolegy a kolegyně co zrovna krouživými pohyby rýžovali zlato! No už je nyní touto historkou slavný a nesmrtelný, prý ho to stálo spoustu alkoholu na usmířenou, aby na to kolektiv zapomněl! Přitom je to fajn kluk, ale tehdy měl neskutečný zkrat...... (-:

Kladu si otázku, zda je moudré veřejně se angažovat, bojovat za spravednost, pravdu, vlast, vstoupit do politiky, nehonit se za slávou, penězi, společenským úspěchem, když tolik lidí dělá pravý opak. Už Karel Čapek se zamýšlel nad slovy jako je moudrost, chytrost, rozumnost a pro lepší pochopení doporučoval k adjektivům těchto slov přidat slovo sedláK. Kdybych zaměnil slovo sedlák za slovo politik, našel bych vedle hlupáků i hodně chytrých, pár rozumných, ale moudrých bych našel jako šafránu. Mezi ně počítám pana Pitharta. Ví někdo o někom dalším (myslím z těch živých)?

královno,
nechci prudit, ale tohle jste psala už 19.4.2012 ve 13:18...

Krásné jarní dny nejsou pravidlem. Co se vypravit třeba do Kuksu?

Budu neustále opakovat, v rámci jarního tu prudění dám toto. Neb přinejmenším krátčejší...
http://a8.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-snc7/402597_379376892077650_100000160267786_1724245_2033457602_n.jpg
Veselé krizování...

Neměli bychom zapomenout, že někteří lidé svým chováním připomínají vola. Poznají se tak, že volovi je vše jasné !

Ládik!!!

Opakování matka moudrosti. Hlavně, jestli jsem to napsala stejně :-D. Já mám inovativní úchylku!

Slovíčka moudrost a hloupost nic neříkají. Pro mne je důležitá vyrovnanost. Pro mne je důležíté pochopit, že vše co jsem prožila musela jsem prožít. Vše co m+ě potkalo muselo mě potkat. Potřebovala jsem to vše pro svůj růst. Pro poznání sama sebe. Líbí se mi Čapkovo hodnocení."

Karel Čapek: KRAKATIT
Kapitola LIII.

… „Dědečku,“ vydralo se z Prokopa, „proč se mi to vše stalo?“
„Cože?“
„Proč mne potkalo tolik věcí?“
Starý přemýšlel. „To se jen zdá,“ povídal konečně. „Co člověka potkává, vychází z něho. To se jen tak z tebe odmotává jako z klubka.“
„To není pravda,“ protestoval Prokop. „Proč jsem potkal princeznu? Dědečku, vy … vy mne možná znáte. Vždyť já jsem hledal … tu jinou, že? A přece to přišlo – proč? Tak řekněte!“
Stařík přemítal, žmoulaje měkkými rty. „To byla tvá pýcha,“ řekl pomalu. „To tak někdy na člověka přijde, ani neví jak, ale bylo to v něm. A začne kolem sebe máchat –“ Ukazoval to bičem, až se koník polekal a začal uhánět. „Prr, copak? Copak?“ zavolal tenkým hláskem na koně. „Vidíš, zrovna tak to je, když sebou mladý člověk hází; všechno se s ním splaší. A ono není potřeba dělat velké kousky. Seď a dávej pozor na cestu; taky dojedeš.“
„Dědečku,“ žaloval Prokop, mhouře bolestí oči, „jednal jsem špatně?“
„Špatně nešpatně,“ děl starý rozvážně. „Lidem jsi ublížil. S rozumem bys to nedělal, musí být rozum; a člověk musí myslet, k čemu je každá věc. Třeba … můžeš stovkou zapálit, nebo zaplatit, co jsi dlužen; když zapálíš, je to jako větší na pohled, ale … Stejně to máš se ženskými,“ dodal neočekávaně.
„Jednal jsem špatně?“
„Cože?“
„Byl jsem zlý?“
„ … Nebylo v tobě čisto. Člověk … má víc myslit nežli cítit. A ty ses hrnul do všeho jako střelený.“
„Dědečku, to dělal Krakatit.“
„Cože?“
„Já .. jsem udělal vynález – a z toho –“
„Kdyby to nebylo v tobě, nebylo by to v tvém vynálezu. Všecko dělá člověk sám ze sebe. Počkej, teď přemýšlej; teď mysli a vzpomeň si, z čeho je ten tvůj vynález a jak se dělá. Dobře si to rozvaž a pak teprve řekni, co víš. Hý, no, no, no, pšš!“
Vozík drkotal po chatrné silnici; bílý valášek horlivě pletl nohama natřásaným a starožitným klusem; světlo tančilo po zemi, po stromech, po kamení, dědeček poskakoval na kozlíku a tichounce si prozpěvoval. Prokop si tvrdě přemnul čelo.
„Dědečku,“ zašeptal.
„Nu?“
„Já už to nevím!“
„Copak?“
„Já … já už nevím … jak … se má … dělat … Krakatit!“
„Tak vidíš,“ děl starý spokojeně. „Přece jen jsi něco našel.“

Pane Buriane,

přeji Vám pěkný den, je dobře že píšete takové filosoficky laděné blogy, ani se to nemusí moc vnímat a uklidňuje to. Jestli je to moudrostí či snad něčím úplně jiným, to bude myslím privátně zaneseno ve vědomí všech, kteří sem nakoukli a zanechali pro Vás i navzájem stopu ve formě zápisu. Zatím to tu vychází, že ano, snad se Učencovo - Uč se synu moudrým býti nebo ti to dcera spočítá - ponese dále do světa i mezi lid. ☺
*
http://mutilpoeta.blogspot.com/2009/06/jo-kdybychom-se-lepe-ucili-ve-fabrice.html
**
Hezký den všem.

Ten Werich to řekl takto

Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.
Jakmile se z mládí začne dělat zásluha, tak je to špatné. Protože každej blbec - starej - byl taky jednou mladej blbec.

No u tebe určitě ne, Buriane !

Opakování matka moudrosti.... a kdo je otec?
O té moudrosti nám to říkali už na vojně, když nás učili nabíjet raketu na odpalovací rampu. Další úkon se cvičil až tehdy, když byly zvládnuty všechny předchozí. Nakonec se to vždy povedlo. Mužská populace, prošlá ZVS, je tedy určitě moudrá.
Někde jsem slyšel, že zkušenost je otcem moudrosti a paměť je matkou. U nás je pamětí matka.
A co zuby moudrosti, když už nejsou? Protéza moudrosti bude jen za pořádný příplatek z rukou primáře.

Budu neustále opakovat, protéza moudrosti to vůbec nezní špatně. I bez příplatku. A že těchto je, vůkol...
http://a3.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-snc6/269666_10150250447724555_88252979554_7212377_5136884_n.jpg

Velmi výstižný popis jistého staříka, který si o sobě myslí, jak je moudrý (a také krásný), ale zatím je jen blbý. Hádejte, koho myslím...Ano, ředitele vesmíru V. K.

Další moc příjemný text, díky.
Jen bych váhala s tím slovem bonus v titulku.
Moudrost z podstaty věci nemůže být bonusem.
Moudrost je totiž sakra vydřená :-)

Na prikladu vzteklych ridicu starsich, dejme tomu sedesati let, uvadim rozdily v osobnostni zralosti. Na chovani ridicu je patrny temperament, ohleduplnost, agresivita, vstricnost... Nekteri ridici se chovaji jako petileti kluci na piskovisti, kteri si nenechaji nic libit a kazdemu hned oplati kazdou krivdu a ponizeni, ktere se jim nutne jevi jako ohrozeni. Tak se nechovaji lide moudri, vyrovnani, zrali. Je tedy prudky temperament a nedostatek sebeovladani znakem absence moudrosti?

Snasenlivost, trpelivost, zdvorilost, laskavost - ucta k cloveku, k zivotu... To jsou jiste rysy moudre osoby. Takovy muze byt clovek uz za mlada. A mnozi mladi takovi jsou. Korunou moudrosti jsou ovsem rozvaha, zivotni zkusenosti, nejruznejsi vedomosti. Na to jsou zapotrebi leta. "Obdareni" zraji v lidi moudre. Lidi, ktere po cely zivot ovlada prchlivost, malichernost, neustupnost, jsou agresivni a ovladani jen svym egem, takovi nikdy nedozraji ani osobnostne ani k moudrosti bez ohledu na zivotni zkusenosti, spolecensky "uspech" a nastradane vedomosti a vzdelani.

At uz si kazdy z nas pod pojmem moudrost a take pod pojmem stari predstavuje cokoliv, na necem se asi shodneme. Zaprve ze moudrost je komplex vedomosti a zkusenosti nerozlucne spjaty s charakterovou ryzosti. A stari je pojem po vytce relativni. A jak moudry clovek pozna, ze je moudry? Podle pana Buriana tezko. A jak "obycejny clovek" pozna moudreho? Asi jenom podle chovani to muze vycitit. Jak jinak muzeme POZNAT, ze je nekdo moudrejsi nez jsme sami?

JVPV - Je moudrost bonusem stáří?

Omyl pane Burian žádný bonus moudrosti neexistuje. Moudrost je dar jedincům a tento dar mají už od narození. Pokud tento dar dokáží po celý svůj život, soudnými úvahami jak teoretickými, tak praktickými vycházející z životních zkušeností rozvíjet, tak jejich věk je záležitostí nepodstatnou.

" Člověk nehledá a netouží po moudrosti, dokud sám nepoznává co vše ztrácí svou nemoudrostí. Ta kdysi ležela a stále leží ve svobodném dětském pokoji klidných očí a úsměvu na radostné, šťastné a láskyplné tváři, která osvětluje pokoj a celý dům ."

Pane Buriane,

díky za radost, která mi nejen umožnila a dokázala vykouzlit nevědomě blažený úsměv idiotky, také mě vyprovokovala k asociace a výronu připojit i pár svých slov k ostatním příspěvkům pod váš článek. :-)

Alena Vrbová

Slovicko bonus ve mne vzbuzuje smisene pocity. Poprve jsem se s nim setkal v cizine pred zhruba dvaceti lety. U pracovni smlouvy oznacovalo eufeministicky "vyhody a prilepseni" pro zamestnance, o nichz jsem si do te doby myslel, ze silne pokulhavaji za standartem zakladnich socialnich naroku zamestnance. Nemocenske pojisteni po pulroce, dovolena 14 dni po roce atd. Moudrost jako bonus za to, ze se clovek dozije vyssiho veku, je asi neco podobneho. Kdo to nema "ve smlouve" s osudem, ten asi nic takoveho cekat nemuze. Vlastne autor ma pravdu: byt moudrym je asi bonus stari. Vsechno ostatni, cim samotne stari cloveka obdari, se za bonus jen tezko da oznacit.

Je to jako vzdy. Stesti je ze blbove jsou vzdy nekde v dali, nebo se dokonce zabyvaji politikou. Nastesti o nas nemaji zadne tuseni

Autore, domnívám se, že k moudrosti se lze dopracovat snadněji, než by se zdálo. Chce to jen chtít. Chtít být moudrý a snažit se pochopit obsah tohoto pojmu. Osobní touha po poznání (mimo odborné vzdělání) a to již od dětského věku. Stačí kapka přirozené inteligence a na ní navazující příklady z prostředí, nejvíce snad četbou. ČTENÍ je zázračná možnost nasávat jiné pohledy na svět, zážitky jiných, především pak brilantní myšlenky moudrých autorů. Jen krásná literatura nabízí studnici nevyčerpatelných mouder, hlubinných a psychologických odhalení, a např. staré legendy a mýty nesou v sobě zašifrovaná moudra nedocenitelné hodnoty, jen chtít (a mít čas) VĚDĚT. Nadto dnes vychází kvantum přínosných děl od opravdových mozkoven, takže možnost má každý. Je ale fakt, že moudří lidé se upozaďují a s méně moudrými nesoupěří, tudíž je to ke škodě celé společnosti. Zmiňuje se o tomto paradoxu jeden z mudrců současnosti- František Koukolík v jedné ze svých přednášek.
Bylo by úžasné, kdyby prioritou naší společnosti bylo vyhledávání a UPROŠOVÁNÍ těchto autorit - raďte nám, veďte nás, konejšte nás...................utopie, ale díky Bohu za všechny ty opravdu moudré jedince!!!!!!!!!!!!!!!!

Matička nuj kalianko tut,marvataanta tahi, farmačtalaha šfupta .