Krmítko, násypka a žrádlo.
Příspěvek k polemice o vzdělávání
Začínají zápisy do prvních tříd. Můj syn také půjde k zápisu. Stejně jako necelých 100 000 dalších dětí. Některé z nich rodiče zapíší rovnou do školy, která bude na jejich vzdělávací dráze školou poslední.
Kolega bloger Zdeněk Brom se zde okrajově zmínil o bývalých zvláštních školách (ZvŠ)a uvedl několik příkladů ze své učitelské praxe, kdy rodiče či žáci samotní si přáli navštěvovat zvláštní školu. Tyto případy jsou z mé zkušenosti časté, nicméně nám neříkají nic o tom, jakým způsobem systém vzdělávání přispívá svou konstrukcí k lehkosti takové neperspektivní volby. Kolega Brom také navrhuje systémová řešení směřující ke zlepšení situace, obávám se však, že oblast bývalých zvláštních škol nejde vyřešit jinak než z pozice zřizovatelů a veřejné moci a tímto směrem žádný z jeho návrhů nesměřuje. Nechci rozpoutat širokou debatu pod blogem nad všemi možnými okolnostmi vzdělávání dětí. Nabízím k úvaze vliv jediné okolnosti a tou je iluze o transformaci bývalých zvláštních škol. Nechci se nijak dotknout učitelů, neboť ti pravidla neurčují a o jejich práci zde nepíši. Vyhnu se také okolnostem na straně rodičů či žáků současných základních škol praktických, jejichž motivace i potřeby, vedoucí je do jejich poslední školy v životě, jsou různé.
Doufám, že jsem jasně vymezil pole možné polemiky a ambici této poznámky.
Okolnost systémová první: Krmítko
V České republice je 406 základních škol praktických, tedy těch, které vzdělávají děti podle vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené (RVP ZV LMP). Tyto školy stojí, topí, mají zaměstnance, kuchařku, školníka. Systém zvláštních škol má v Čechách dlouhou tradici, pod tlakem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva DH a ostatní proti České republice systém změnil název škol ze školy Zvláštní (ZvŠ) na Základní školu praktickou, přičemž bývalé osnovy ZvŠ se po kurikulární reformě přetavily do vzdělávacího programu pro děti s LMP. Nedošlo k žádné redukci tohoto typu škol či jejich transformaci, nedošlo ani k významné změně vzdělávacího modelu. Zřizovatelem těchto škol jsou kraje a obchodním zájmem managementu školy je mít plnou kapacitu. To samo o sobě vytváří v systému tlak na umístění stále stejného počtu dětí do tohoto typu vzdělávání, připomínám, že jde o vzdělávací program pro děti s organickým poškozením.
Okolnost systémová druhá: Násypka
Systém pedagogicko-psychologického poradenství (PPP a SPC), který je obrazně násypkou dětí do systému je jednak zatížen stereotypy stejnou měrou jako zbytek populace, na druhou stranu s testovacími modely používanými v diagnostice dětí by měl potíž nejeden čtenář aktuálně.cz, natož pětileté či šestileté dítě. Vyzývám čtenáře tohoto textu, aby si představili své vlastní dítě v tomto věku, jaká by byla jeho "normalita" v závislosti na jeho momentálním naladění nebo stresu z neznámého prostředí. Nejenže jsou to testovací modely z pravěku, kdy diagnostika byla konstruovaná na testaci rozdílů v rámci stejných sociálních entit, i ty současné a připravované takzvaně sociálně nezatížené testy (budou-li nezatížené jak zastánci těchto metod tvrdí) neodstraní chyby na druhé straně součásti testovacího systému – testovače samého. Současné starší, zkušené psychology nutně vzdělávali na vysoké škole absolventi socialistické eugeniky a i v systému přípravy pedagogů je „genetická“ determinace školní úspěšnosti přeceňována. Nad pedagogicko-psychologickými poradnami metodicky bdí Institut pedagogicko-psychologického poradenství, o kterém eugenický kompliment platí jakbysmet. A celý systém také stojí, topí, zaměstnává.
Je nad slunce jasné, že děti socializované do prostředí, kde potřebujete pro přežití specifické (ne-normální) dovednosti a znalosti, vykazují jiné charakteristiky než děti ze soukromé školky. Například je třeba vědět kdo je lichvář a jak se k lichvářovi chovat. Zato nemají doma nůžky, omalovánky a nejezdí s rodiči na výlety na hrady a zámky. Necestují. Neznamená to, že jsou tyto děti na tom intelektově jinak. Děti vyrůstající v mládežnických oddílech mají hrami rozvinuté dovednosti nad průměr populace. Kdo si zapamatuje 35 předmětů na stole?
Počet dětí s mentálním hendikepem je ve všech populacích stejný, stejně tak i distribuce intelektu. Klasická Gaussova křivka. Je zajímavé, jak lehce profesionálové opomíjí základní statistické konstanty svého řemesla. Předpokládám, že Nové Sociálně Neutrální Testy děti, které znají lichváře a nemají omalovánky, vymalují jako mentály. Protože nepoznají dostatečně rychle, že na obrázku chybí stromku stín, psovi ucho a krávě čárka na kopytu.
Okolnost systémová třetí: Adaptace na nové systémy obstarávání krmiva
Rekrutování dětí a rodičů zvláštními školami v době jejich institucionální existence bylo předmětem časté kritiky a běžnou praxí – a zůstalo praxí i po cedulové reformě. Následovala praxe přípravných tříd. Zřízení přípravné třídy na zvláštních školách v případě plynulého přechod dětí z přípravné třídy do prvního ročníku zvláštní školy bylo typickou ukázkou státem zavedeného vyrovnávacího opatření se segregačním dopadem. Hrozivou novinkou je ovšem vylepšení rekrutování o přímé zápisy do prvního ročníku škol se vzdělávacím programem pro mentálně hendikepované. Ukázka školního marketingu například zde .
Zápisy do prvních tříd škol s programem pro lehce mentálně hendikepovavané, jejichž celková kapacita je v Čechách třikrát vyšší než může statisticky být v populaci dětí s mentálním hendikepem, je novou zvrhlou aktivitou, která nedá dětem šanci ani „neuspět“ na základní škole.
Ministryně školství by měla tuto rekrutační praxi bezodkladně omezit. Hned potom podpořit systémové změny, které naruší poklidný statut quo a omezí tlak systému na rekrutaci dětí do škol s RVP ZV LMP. To by pro toto jaro stačilo.
V 18.hodin přidávám odkaz na kritickou reakci pana Nikolaie a děkuji za zpřesnění i kritiku.
JČ
Začínají zápisy do prvních tříd. Můj syn také půjde k zápisu. Stejně jako necelých 100 000 dalších dětí. Některé z nich rodiče zapíší rovnou do školy, která bude na jejich vzdělávací dráze školou poslední.
Kolega bloger Zdeněk Brom se zde okrajově zmínil o bývalých zvláštních školách (ZvŠ)a uvedl několik příkladů ze své učitelské praxe, kdy rodiče či žáci samotní si přáli navštěvovat zvláštní školu. Tyto případy jsou z mé zkušenosti časté, nicméně nám neříkají nic o tom, jakým způsobem systém vzdělávání přispívá svou konstrukcí k lehkosti takové neperspektivní volby. Kolega Brom také navrhuje systémová řešení směřující ke zlepšení situace, obávám se však, že oblast bývalých zvláštních škol nejde vyřešit jinak než z pozice zřizovatelů a veřejné moci a tímto směrem žádný z jeho návrhů nesměřuje. Nechci rozpoutat širokou debatu pod blogem nad všemi možnými okolnostmi vzdělávání dětí. Nabízím k úvaze vliv jediné okolnosti a tou je iluze o transformaci bývalých zvláštních škol. Nechci se nijak dotknout učitelů, neboť ti pravidla neurčují a o jejich práci zde nepíši. Vyhnu se také okolnostem na straně rodičů či žáků současných základních škol praktických, jejichž motivace i potřeby, vedoucí je do jejich poslední školy v životě, jsou různé.
Doufám, že jsem jasně vymezil pole možné polemiky a ambici této poznámky.
Okolnost systémová první: Krmítko
V České republice je 406 základních škol praktických, tedy těch, které vzdělávají děti podle vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené (RVP ZV LMP). Tyto školy stojí, topí, mají zaměstnance, kuchařku, školníka. Systém zvláštních škol má v Čechách dlouhou tradici, pod tlakem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva DH a ostatní proti České republice systém změnil název škol ze školy Zvláštní (ZvŠ) na Základní školu praktickou, přičemž bývalé osnovy ZvŠ se po kurikulární reformě přetavily do vzdělávacího programu pro děti s LMP. Nedošlo k žádné redukci tohoto typu škol či jejich transformaci, nedošlo ani k významné změně vzdělávacího modelu. Zřizovatelem těchto škol jsou kraje a obchodním zájmem managementu školy je mít plnou kapacitu. To samo o sobě vytváří v systému tlak na umístění stále stejného počtu dětí do tohoto typu vzdělávání, připomínám, že jde o vzdělávací program pro děti s organickým poškozením.
Okolnost systémová druhá: Násypka
Systém pedagogicko-psychologického poradenství (PPP a SPC), který je obrazně násypkou dětí do systému je jednak zatížen stereotypy stejnou měrou jako zbytek populace, na druhou stranu s testovacími modely používanými v diagnostice dětí by měl potíž nejeden čtenář aktuálně.cz, natož pětileté či šestileté dítě. Vyzývám čtenáře tohoto textu, aby si představili své vlastní dítě v tomto věku, jaká by byla jeho "normalita" v závislosti na jeho momentálním naladění nebo stresu z neznámého prostředí. Nejenže jsou to testovací modely z pravěku, kdy diagnostika byla konstruovaná na testaci rozdílů v rámci stejných sociálních entit, i ty současné a připravované takzvaně sociálně nezatížené testy (budou-li nezatížené jak zastánci těchto metod tvrdí) neodstraní chyby na druhé straně součásti testovacího systému – testovače samého. Současné starší, zkušené psychology nutně vzdělávali na vysoké škole absolventi socialistické eugeniky a i v systému přípravy pedagogů je „genetická“ determinace školní úspěšnosti přeceňována. Nad pedagogicko-psychologickými poradnami metodicky bdí Institut pedagogicko-psychologického poradenství, o kterém eugenický kompliment platí jakbysmet. A celý systém také stojí, topí, zaměstnává.
Je nad slunce jasné, že děti socializované do prostředí, kde potřebujete pro přežití specifické (ne-normální) dovednosti a znalosti, vykazují jiné charakteristiky než děti ze soukromé školky. Například je třeba vědět kdo je lichvář a jak se k lichvářovi chovat. Zato nemají doma nůžky, omalovánky a nejezdí s rodiči na výlety na hrady a zámky. Necestují. Neznamená to, že jsou tyto děti na tom intelektově jinak. Děti vyrůstající v mládežnických oddílech mají hrami rozvinuté dovednosti nad průměr populace. Kdo si zapamatuje 35 předmětů na stole?
Počet dětí s mentálním hendikepem je ve všech populacích stejný, stejně tak i distribuce intelektu. Klasická Gaussova křivka. Je zajímavé, jak lehce profesionálové opomíjí základní statistické konstanty svého řemesla. Předpokládám, že Nové Sociálně Neutrální Testy děti, které znají lichváře a nemají omalovánky, vymalují jako mentály. Protože nepoznají dostatečně rychle, že na obrázku chybí stromku stín, psovi ucho a krávě čárka na kopytu.
Okolnost systémová třetí: Adaptace na nové systémy obstarávání krmiva
Rekrutování dětí a rodičů zvláštními školami v době jejich institucionální existence bylo předmětem časté kritiky a běžnou praxí – a zůstalo praxí i po cedulové reformě. Následovala praxe přípravných tříd. Zřízení přípravné třídy na zvláštních školách v případě plynulého přechod dětí z přípravné třídy do prvního ročníku zvláštní školy bylo typickou ukázkou státem zavedeného vyrovnávacího opatření se segregačním dopadem. Hrozivou novinkou je ovšem vylepšení rekrutování o přímé zápisy do prvního ročníku škol se vzdělávacím programem pro mentálně hendikepované. Ukázka školního marketingu například zde .
Zápisy do prvních tříd škol s programem pro lehce mentálně hendikepovavané, jejichž celková kapacita je v Čechách třikrát vyšší než může statisticky být v populaci dětí s mentálním hendikepem, je novou zvrhlou aktivitou, která nedá dětem šanci ani „neuspět“ na základní škole.
Ministryně školství by měla tuto rekrutační praxi bezodkladně omezit. Hned potom podpořit systémové změny, které naruší poklidný statut quo a omezí tlak systému na rekrutaci dětí do škol s RVP ZV LMP. To by pro toto jaro stačilo.
V 18.hodin přidávám odkaz na kritickou reakci pana Nikolaie a děkuji za zpřesnění i kritiku.
JČ