Ať těch vytáček nechají, stejně vypadají jako kazisvěti
Ze Senátu, z úst šéfa Vystrčila zejména, se už čtrnáct dní jako z kafemlýnku ozývá „obhajoba“ riskantního naschválu, kdy opoziční poslanci 11. února zamítli prodloužit nouzový stav.
K čemu to vedlo, dobře víme. Politické rozepře eskalovaly, vláda údajně jednala neústavně, vzniklo napěti mezi konstruktivními hejtmany a – s prominutím – destruktivními lídry partají, ke kterým šéfové krajů kupodivu patří.
A přesto všechno, zrovna včera, kdy Senát projednával Pandemický zákon a vláda se chystala reagovat na hrozivou epidemiologickou situaci, předseda Vystrčil v Událostech komentářích znovu dělal opozici advokáta.
Tvrdil, že smyslem zamítnutí nouzového stavu bylo dát vládě za vyučenou a donutit ji k jednání.
To je sice hezké, až Gottwaldovsky taktické. Ovšem jinak, než jako výmluvu (a lež) to chápat nelze.
Jak by si opozice v té chvíli, o čtvrteční noci, další postup představovala?
Asi tak, že hned v pátek ráno se lídři stran s vládou sejdou, nastolí své požadavky a vláda závazně slíbí jejich splnění? A už za dvě, za tři hodiny premiér přinese na další schůzku s opozicí rozpracované návrhy?
No, možné by to bylo, ale čas by tlačil nemilosrdně. V neděli o půlnoci dosavadní nouzový stav skončí, a co bude dál?
Vláda by proto ještě během pátku měla požádat sněmovnu o „nový“ nouzový stav, přičemž sněmovna by ještě předtím musela nový bod programu jednání schválit.
Bylo by to však velmi komplikované, a o sobotním mimořádném zasedání určitě nikdo neuvažoval.
Realisticky by se taková ústavně čistá operace do nedělní půlnoci stihnout ani nedala, tím spíš, že opoziční poslanci by příliš chuti k tomu neměli. Raději by rozvolňovali
Za vyučenou vláda opravdu dostala, v časové tísni se totiž musela zařídit jinak. Anebo nemusela. Mohla nechat od pondělního rána rozvolnit úplně všechno. To by pak nakažených místo včerejších patnácti tisíc mohlo být podstatně víc.
Takže už by měly ustat výmluvy opozičních stran, že chtěly vládu jenom varovat a přimět ji k jednání.
Pokud to protikoaliční bloky myslely opravdu upřímně, pak v provedení tohoto "motivačního kroku" ovšem šláply pěkně vedle. Nemohou se divit, že před soudnou veřejností jejich lídři vypadají jako škodolibí kazisvěti.
K čemu to vedlo, dobře víme. Politické rozepře eskalovaly, vláda údajně jednala neústavně, vzniklo napěti mezi konstruktivními hejtmany a – s prominutím – destruktivními lídry partají, ke kterým šéfové krajů kupodivu patří.
A přesto všechno, zrovna včera, kdy Senát projednával Pandemický zákon a vláda se chystala reagovat na hrozivou epidemiologickou situaci, předseda Vystrčil v Událostech komentářích znovu dělal opozici advokáta.
OPOZICE CHTĚLA VLÁDU JENOM POŠKÁDLIT - zdroj: HN. foto: L. Fojtík
To je sice hezké, až Gottwaldovsky taktické. Ovšem jinak, než jako výmluvu (a lež) to chápat nelze.
Jak by si opozice v té chvíli, o čtvrteční noci, další postup představovala?
Asi tak, že hned v pátek ráno se lídři stran s vládou sejdou, nastolí své požadavky a vláda závazně slíbí jejich splnění? A už za dvě, za tři hodiny premiér přinese na další schůzku s opozicí rozpracované návrhy?
No, možné by to bylo, ale čas by tlačil nemilosrdně. V neděli o půlnoci dosavadní nouzový stav skončí, a co bude dál?
Vláda by proto ještě během pátku měla požádat sněmovnu o „nový“ nouzový stav, přičemž sněmovna by ještě předtím musela nový bod programu jednání schválit.
Bylo by to však velmi komplikované, a o sobotním mimořádném zasedání určitě nikdo neuvažoval.
Realisticky by se taková ústavně čistá operace do nedělní půlnoci stihnout ani nedala, tím spíš, že opoziční poslanci by příliš chuti k tomu neměli. Raději by rozvolňovali
Za vyučenou vláda opravdu dostala, v časové tísni se totiž musela zařídit jinak. Anebo nemusela. Mohla nechat od pondělního rána rozvolnit úplně všechno. To by pak nakažených místo včerejších patnácti tisíc mohlo být podstatně víc.
Takže už by měly ustat výmluvy opozičních stran, že chtěly vládu jenom varovat a přimět ji k jednání.
Pokud to protikoaliční bloky myslely opravdu upřímně, pak v provedení tohoto "motivačního kroku" ovšem šláply pěkně vedle. Nemohou se divit, že před soudnou veřejností jejich lídři vypadají jako škodolibí kazisvěti.