Za první covidový rok máme už třetího ministra zdravotnictví. Po právníkovi Vojtěchovi, který se snažil, leč slušnost na bojovou situaci nestačila, nastoupil velitelsky rázný a virovým světem protřelý epidemiolog Prymula.

Ten se však jednou v noci nešťastné - s prominutím - zakecal v kapitule na Vyšehradě, a to bez roušky. Nechal se přitom vyfotit - a bleskově ho vystřídal doktor Blatný. Ne epidemiolog. Nestraník. Nezaslepený Ideologicky, jinak by funkci přece nevzal, jestliže dříve se proti premiérovi politicky vymezil.

Avšak ani s tímto dětským onkologem v poslední době není premiér spokojený, což by nemuselo být tak tragické, kdyby ministr nebyl terčem kritiky čím dál tím větší části veřejnosti, parlamentní opozice, koaličních sociálních demokratů i vzbouřených tichých společníků z KSČM.

To už jde vyloženě na vrub premiérovi, protože se neuváženě pasoval na „zodpovědného vedoucího“ celého ozdravného procesu.



Kdyby covid aspoň trochu ustupoval! Ale on se nás drží dál jako klíště, mezi populací posiluje až do katastrofických rozměrů! Zdravotnictví je jen krůček před krachem – nebo snad už v něm.

Za působení Blatného se situace vůbec nezlepšila – a ještě k tomu se ministr chová jako despota a nemilosrdný kádrový čistič resortu. Přitom výsledkem všeho je, jak sám už před časem plačtivě přiznal, že vládní opatření nefungují. Bohužel už nedodal, že naopak fungujícím osobním řešením by bylo zakoupení jednosměrné jízdenky pendolinem z Prahy do Brna.

Premiér by rád byl rázný, a ministra vyměnil, ale cožpak si to může dovolit? Právě v situaci, kdy nebýt hejtmanů, málem přišel o nouzový stav a teď ho znovu musel vyhlásit? Jedni by říkali, že třetím odvoláním definitivně přiznal, že znovu šlápnul vedle a není schopen vybrat kvalitního odborníka. Druzí by ho zepsuli, že je hazardér, v těžké době se tolikrát nepřepřahuje.

A hlavně, po kom by šáhnul?

Havlíček by se hodil, ale třetí ministerstvo by i pro něj bylo už moc, a vzít mu ony dvě dosavadní, kým by je obsadil?

Nabízelo se proto ještě jedno, ale poněkud zoufalé řešení - přiznat kádrové vyčerpání a s Hamáčkem vyměnit ministerstvo zdravotnictví za ministerstvo zahraničních věcí. Ať si Hamáček posadí na zdravotnictví svého člověka. Když neuspěje, kalkuloval premiér, půjde to na vrub sociální demokracii, což před volbami ANO jenom uvítá.

Do toho aktuálně šlápnul prezident. Ten sice Blatného na zdravotnictví nechce - nechce však ani Petříčka na zamini, jak se dal slyšet. To ovšem vypadalo, jako že tlačí na Hamáčka, aby se s Petříčkem rozloučil. Takový diktát předseda socialistů odmítl a na just Zemanovi odbojného Petříčka ani "jeho" ministerstvo ze sféry svého vlivu nepustí. Takže výměny úřadů nepřipadají v úvahu. A koho tedy vyměnit v této doslova vražedné situaci?

Četná média a velká část veřejnosti pasovala premiéra na Smrťáka, který - podle nich - pro liknavý postup v očkování a kvůli osobním nekvalifikovaným rozhodnutím má na svědomí tisíce obětí. Lidí tak zvaně bezejmenných, ale i nositelů známých příjmení, jak ukázal poslední týden.

Babiš nemá lehké spaní.


-Tak už mi konečně docvaklo, co měl Prymula na mysli, když mi po odvolání z funkce poradce poslal ten osobní dopis.

- Nějakou výhružku?

-No, jak se to vezme, hele.


- A co tím chtěl říct?

-Teď už to vím. Že budu brzy špendlíčkem kopat, prstíčkem hrabat..