Nevládní fiasko se slepou tabulkou (politický thriller)
Když po dlouhém napínání veřejnosti koalice SPOLU představila rozvolňovací tabulku z autorské dílny svého vědeckého anti- covid týmu, vzbudilo to pozornost.
Ne snad kvůli tomu, co v tabulce bylo, ale pro to, co v ní nebylo. Epidemiologická data, za kterých k uvolňování různých segmentů dojde.
Už samotné názvy tří „scénářů“ byly tak obecné, jakoby je vymysleli žáci z obecné školy - z druhé, maximálně ze třetí třídy. Stálo tam: KDYŽ TO PŮJDE DOBŘE – KDYŽ TO PŮJDE HŮŘ – VLÁDNÍ FIASKO
(Z D E)
„Tohle přece nemyslí vážně,“ zbrunátněl ministr Havlíček. „To si dělají z lidí akorát srandu, bez dat! To je určitě výplod nějaké agentury, za který by ty piáristy měli postavit ke zdi!“
„Já bych trojkoalici nepodceňoval,“ byl Babiš opatrný. „To určitě není jen tak. Fiala je přece profesor, tedy na hlavu úplně být nemůže. V tom je nějaká finta. Oni určitě mají všechno předem spočítané, ale nedali to tam záměrně. Bojí se, že to od nich opíšeme, a až bude čas, nebudou nás mít už čím umlátit. To ovšem připustit nemůžeme. Viď, Luboši?“
Ministr Metnar kývl. „To v žádném případě. Hned přijmu opatření.“
Za čtyřicet hodin dostal premiér přísně tajné hlášení, že úderná hacker-brigáda AČR uskutečnila operaci SEARCH a v žádném z počítačů členů vedení trojkoalice rozvolňovací data nenašla.
„Tak holt na to půjdeme postaru,“ usoudil premiér. „Asi ta čísla mají pro jistotu na papíře, schovaná někde v sekretariátech, musíme se k nim dostat..“
„No dobře, šéfe“, ihned se měl k akci Havlíček. „Seženu spolehlivé, ehm, instalatéry, kteří v noci budou v sekretariátech jakoby opravovat prasklou vodu. Kancly si nechají otevřít vrátným a pak, už sami, se v papírech trochu porozhlédnou a data vyfotí.“
Už druhý den ráno hlásil ministr šéfovi, že v papírech nic není.
„Sakra, to vypadá, že Fiala, který se už považuje za premiéra, nosí ta čísla někde v zápisníku u sebe v náprsní kapse..“ konstatoval premiér.
„Rozumím. Provedu!“ reagoval ministr.
„Ale delikátně,“ nabádal premiér,“nechci tu mít k tomu všemu ještě českou mutaci vótrgejt.“
„Tady je Fialův zápisník. Neměl ho v saku, ale ve vestě. Dalo to fušku dostat se v noci do bytu a pak tiše hledat. Bylo tu riziko, že může mít v pokoji laserový poplašný systém jako v galeriích, ale neměl nic. Ani si nepřelepil dveře zevnitř páskou.“
„Ukaž, kde jsou ta čísla?“ ptal se napjatě premiér.
„Žádná tam nejsou, jenom samé pitominky, něco jako osobní deníček,“ přiznával schlíple Havlíček.
„No, to je ovšem úžasná zpráva!“ zajásal proti všem předpokladům premiér.
„To totiž znamená, že čísla nemají, že jenom blufovali, že jsou ještě větší, než jsme si mysleli!“
„Větší? Jako co větší? Větší ..“
Ne snad kvůli tomu, co v tabulce bylo, ale pro to, co v ní nebylo. Epidemiologická data, za kterých k uvolňování různých segmentů dojde.
Už samotné názvy tří „scénářů“ byly tak obecné, jakoby je vymysleli žáci z obecné školy - z druhé, maximálně ze třetí třídy. Stálo tam: KDYŽ TO PŮJDE DOBŘE – KDYŽ TO PŮJDE HŮŘ – VLÁDNÍ FIASKO
(Z D E)
„Tohle přece nemyslí vážně,“ zbrunátněl ministr Havlíček. „To si dělají z lidí akorát srandu, bez dat! To je určitě výplod nějaké agentury, za který by ty piáristy měli postavit ke zdi!“
„Já bych trojkoalici nepodceňoval,“ byl Babiš opatrný. „To určitě není jen tak. Fiala je přece profesor, tedy na hlavu úplně být nemůže. V tom je nějaká finta. Oni určitě mají všechno předem spočítané, ale nedali to tam záměrně. Bojí se, že to od nich opíšeme, a až bude čas, nebudou nás mít už čím umlátit. To ovšem připustit nemůžeme. Viď, Luboši?“
Ministr Metnar kývl. „To v žádném případě. Hned přijmu opatření.“
Za čtyřicet hodin dostal premiér přísně tajné hlášení, že úderná hacker-brigáda AČR uskutečnila operaci SEARCH a v žádném z počítačů členů vedení trojkoalice rozvolňovací data nenašla.
„Tak holt na to půjdeme postaru,“ usoudil premiér. „Asi ta čísla mají pro jistotu na papíře, schovaná někde v sekretariátech, musíme se k nim dostat..“
„No dobře, šéfe“, ihned se měl k akci Havlíček. „Seženu spolehlivé, ehm, instalatéry, kteří v noci budou v sekretariátech jakoby opravovat prasklou vodu. Kancly si nechají otevřít vrátným a pak, už sami, se v papírech trochu porozhlédnou a data vyfotí.“
Už druhý den ráno hlásil ministr šéfovi, že v papírech nic není.
„Sakra, to vypadá, že Fiala, který se už považuje za premiéra, nosí ta čísla někde v zápisníku u sebe v náprsní kapse..“ konstatoval premiér.
„Rozumím. Provedu!“ reagoval ministr.
„Ale delikátně,“ nabádal premiér,“nechci tu mít k tomu všemu ještě českou mutaci vótrgejt.“
POD ROUŠKOU NOCI - dv/Pixabay.com
„Ukaž, kde jsou ta čísla?“ ptal se napjatě premiér.
„Žádná tam nejsou, jenom samé pitominky, něco jako osobní deníček,“ přiznával schlíple Havlíček.
„No, to je ovšem úžasná zpráva!“ zajásal proti všem předpokladům premiér.
„To totiž znamená, že čísla nemají, že jenom blufovali, že jsou ještě větší, než jsme si mysleli!“
„Větší? Jako co větší? Větší ..“