Krátce po sedmnácté hodině přišel premiér s mimořádně závažným osobním prohlášením, které spolupracovníky z Úřadu vlády nadmíru překvapilo. (Vybočit ze stylu věcné zprávy, dalo by se říct, že všem vyrazil dech.)



Nikdo taková slova od A. Babiše nečekal.



Za několik minut premiér skutečně odešel. Opustil pracovnu s množstvím fasciklů, které během dne nestihl vyřídit.

Spolupracovníci v hovoru mezi sebou ocenili charakter a pracovitost premiéra, který chce mít čistý stůl bez nedodělků, aby se jeho nástupce Bartoš nemohl povýšenecky vyjadřovat o tom, v jakém administrativním rozvalu mu úřad předal.

Krátce poté premiér nasedl do vozu a zamířil domů.

Tam bude o Velikonocích materiály vyřizovat, aby je ve středu mohla vláda projednat, jak později uvedl na twitteru, kde popřál občanům hezké svátky a doporučil chutná vejce od nejspolehlivějších domácích producentů.

Tak, jak to tedy s budoucností A. Babiše je? Nešlo jen o nedorozumění ?

Lehký informační šum o možné abdikaci vznikl z nepřesného výrazu, jež předseda použil. Kdyby řekl, že nastal čas odjet – a nikoli odejít – nikdo by nepochyboval, co tím myslel.

Nevyvolalo by to na úřadě paniku, ani zbytečné kontaktování médií.

Byla by věčná škoda, kdyby premiér ještě před sklizní hodil flintu do žita. Vždyť kdo jiný před ním dokázal zaplnit Letnou a mnohá náměstí?