Koudelkova hlášení z fízlování činitelů jsou lživá?
Kancelář prezidenta od úterního poledne bombardovali novináři žádostmi o rozhovor s prezidentem, nebo aspoň o tiskové prohlášení, které by konkretizovalo jeho aktuální zmínku, že Biska fízlovala ústavní činitele.
„Počkejte si na Blesk, tam to brzy bude,“ mechanicky opakoval Ovčáček do telefonu, ale později už na vyzvánění ani nereagoval, a ještě později si vypnul telefon.
Proto ho ráno v deset na samém začátku denního úřadování překvapil prezidentův příkaz, aby svolal novináře k tiskovce. Že situace se změnila a bude je informovat neprodleně.
„A, o čem?“ ptal se nesměle mluvčí.
„O tom, že Biska nejenom fízlovala, ale taky ve zprávách o fízlování vysloveně lhala!“ rozčiloval se.
„To, že těm Koudelkovým čučkařům nestačilo odposlouchávat můj neodposlouchávatelný telefon, to by se dalo velkoryse přehlédnout, stejně do něj nic teroristického nevytrubuju.
Že mi tady v pracovně v Lánech i na Hradě nasadili dokonce štěnice, to bych vzal se skřípěním zubů na vědomí, to se děje všem významným světovým státníkům - a já tady spolu s tebou a Vráťou Mynářem žádnou protistátní buňku nepunktujeme, takže se nemáme čeho obávat, - ale co mě rozpálilo do běla, bylo to, že si ty odposlechy ve zprávách upravovali, že jsou tam věci, které se neděly!
Díky bohu, ehm, chtěl jsem říct, že díky svému zdroji v Bisce se mi dostalo do ruky několik takových hlášení. A podívej se, co tam je třeba v tenhle den.
Tady, když jsem v 10.12 domluvil po telefonu s Vladimirem Vladimirovičem, a jsou tam samozřejmě přepsaná jenom moje slova, protože kompletní přepis je v jiném hlášení, v hlášení TLFO, a řeknu na konec: Da da da. U menya vse yasno. Ya sdelayu, tovarishch prezident, je pak zápis:
10.13-11.58 – chrápání .
A totéž, tedy chrápání, je pak od třinácti do patnácti deseti. V dalších dnech je to podobné.“
Prezident dal Ovčáčkovi papír s razítkem jako hrom PŘÍSNĚ TAJNE! na vteřinu k nahlédnutí a pak zahromoval.
„Ale to je lež jako věž!“
Ovčáček se osmělil k námitce. „Vy si ale přece občas- kvůli regeneraci organismu – pravidelně schrupnete.“
„To, to ano. Ale nespím tady, jdu si dáchnout do ložnice - a hlavně, hlavně nechrápu. To by mohla dosvědčit Ivanka – jo, tu taky na tiskovku pozvi, aby to potvrdila novinářům.
To je prostě skandální, jak si Biska vymýšlí, on ji snad úkoluje Fischer, aby mu dokládali, že práci prochrápu a tudíž jsem neschopný výkonu funkce. Taková lež!“
Ovčáček rozpačitě dodal: „Oni si možná nevymýšlejí, asi se pletou, v tom, kdo tady, ehm, chrápe, když tu nejste, a zaměnili si ho za vás..“
„Cože? On se mi sem někdo chodí vyvalovat, když já si jdu, a to dělal i Chrchill, na pár hodin přes den lehnout? A kdo má tu drzost?!“
Okruh podezřelých není velký. Mluvčí? Kancléř? Bodyguardi?
Jisté je, že tiskovka se konat nebude a že s pracovníky Kanceláře začalo interní vyšetřování. Podrobí se i testům ve Spánkové laboratoři, kde může dojít k zúžení počtu podezřelých z chrápání v prezidentově pracovně.
Biska pro příště bude muset nasadit kromě štěnic i kamery, aby se do hlášení zase nevloudila chybička v rozlišení, kdo chrápe v pracovně, a kdo jinde.
„Počkejte si na Blesk, tam to brzy bude,“ mechanicky opakoval Ovčáček do telefonu, ale později už na vyzvánění ani nereagoval, a ještě později si vypnul telefon.
Proto ho ráno v deset na samém začátku denního úřadování překvapil prezidentův příkaz, aby svolal novináře k tiskovce. Že situace se změnila a bude je informovat neprodleně.
„A, o čem?“ ptal se nesměle mluvčí.
„O tom, že Biska nejenom fízlovala, ale taky ve zprávách o fízlování vysloveně lhala!“ rozčiloval se.
dv
Že mi tady v pracovně v Lánech i na Hradě nasadili dokonce štěnice, to bych vzal se skřípěním zubů na vědomí, to se děje všem významným světovým státníkům - a já tady spolu s tebou a Vráťou Mynářem žádnou protistátní buňku nepunktujeme, takže se nemáme čeho obávat, - ale co mě rozpálilo do běla, bylo to, že si ty odposlechy ve zprávách upravovali, že jsou tam věci, které se neděly!
Díky bohu, ehm, chtěl jsem říct, že díky svému zdroji v Bisce se mi dostalo do ruky několik takových hlášení. A podívej se, co tam je třeba v tenhle den.
Tady, když jsem v 10.12 domluvil po telefonu s Vladimirem Vladimirovičem, a jsou tam samozřejmě přepsaná jenom moje slova, protože kompletní přepis je v jiném hlášení, v hlášení TLFO, a řeknu na konec: Da da da. U menya vse yasno. Ya sdelayu, tovarishch prezident, je pak zápis:
10.13-11.58 – chrápání .
A totéž, tedy chrápání, je pak od třinácti do patnácti deseti. V dalších dnech je to podobné.“
dv
„Ale to je lež jako věž!“
Ovčáček se osmělil k námitce. „Vy si ale přece občas- kvůli regeneraci organismu – pravidelně schrupnete.“
„To, to ano. Ale nespím tady, jdu si dáchnout do ložnice - a hlavně, hlavně nechrápu. To by mohla dosvědčit Ivanka – jo, tu taky na tiskovku pozvi, aby to potvrdila novinářům.
To je prostě skandální, jak si Biska vymýšlí, on ji snad úkoluje Fischer, aby mu dokládali, že práci prochrápu a tudíž jsem neschopný výkonu funkce. Taková lež!“
Ovčáček rozpačitě dodal: „Oni si možná nevymýšlejí, asi se pletou, v tom, kdo tady, ehm, chrápe, když tu nejste, a zaměnili si ho za vás..“
„Cože? On se mi sem někdo chodí vyvalovat, když já si jdu, a to dělal i Chrchill, na pár hodin přes den lehnout? A kdo má tu drzost?!“
Okruh podezřelých není velký. Mluvčí? Kancléř? Bodyguardi?
Jedna ze štěnic nasazených agenty BIS v chráněné pracovně - dv/Pixabay.com
Jisté je, že tiskovka se konat nebude a že s pracovníky Kanceláře začalo interní vyšetřování. Podrobí se i testům ve Spánkové laboratoři, kde může dojít k zúžení počtu podezřelých z chrápání v prezidentově pracovně.
Biska pro příště bude muset nasadit kromě štěnic i kamery, aby se do hlášení zase nevloudila chybička v rozlišení, kdo chrápe v pracovně, a kdo jinde.