Některé politické strany si mnou ruce nad tím, jak skvělá čísla, s nimiž půjdou do voleb, jim „přidělil“ zcela nezávislý losovací akt.

Jiné strany jsou spokojeny jenom jakž, takž - a jsou i takové, které si zoufají.

Třeba socialisté ze svojí pětkou žádný marketinkový zázrak neudělají. Lidé si je budou spojovat buď s pátým kolem u Babišova vozu, nebo se známkou, kterou si vysloužili za spoluvládnutí s obojetnickým chováním, či s pěti procenty nutnými pro vstup do Sněmovny, která se jim stále vzdalují.

Ani ve Fialově trojspolku není veselo. Los jim přidělil třináctku, všeobecně považovanou za nešťastné číslo. Lídra to natolik vzalo, že se na dopoledne objednal u odbornice na duševní zdraví, aby mu vnímání nešťastnosti třináctky vymluvila.

Spolulídři Pekarová a Jurečka na šéfa čekali v pražské kavárně, a také propadali beznaději.

„Babiš má ze svou dvacítkou o sedm víc, než my, copak je to spravedlivé?“ pohoršovala se paní Markéta.

„Fér to není,“ přitakal Jurečka, “ale daleko víc mě.. (pozn. použil nespisovné synonymum pro slovo vadí), …že ta Bartošova partička má sedmnáctku, jenom o tři čísla míň než ANO, ale o čtyři víc než my. A komouši mají dokonce osmnáct! On se ten losovací buben snad zbláznil.""

Na chvilklu se odmlčel, a pak vyslovi strašlivé podezrěni: "Nebo s ním nějaký rusko-čínský hacker manipuloval.“

„Jestli takhle dopadnou i volby, to prófa se premiérem nestane, a my dva budeme jenom na ministry ve sněmovně čučet z lavic, místo abychom jako ministři čučeli svrchu na poslance,“ prorokovala Pekarová temnou budoucnost trojkoalice.

Profesor se vrátil v překvapivě dobré náladě.

„Řeknu vám, že třináctka je bezvadné číslo! Lepší jsme si přát nemohli,“ ujišťoval radostně poněkud zaskočené kolegy. Sáhl do kapsy pro malý bonbónek.

„Je moc dobrý, nechcete taky? Pár mi jich dala paní – no, říká si doktorka - i na cestu, abych neztratil ono výtečné rozpoložení mysli. Dostala je před časem od Pirátů jako prézent, když Bartošovi na jaře vymluvila pochybnosti o tom, že nemá na to, být premiérem.

Ale on na to Ivan přece má, rozhodně víc než já nebo Babiš, to jisté, o tom nejsou žádné pochybnosti,“ vykřikoval profesor na celou kavárnu a cucal záhadný bio-bonbónek.

Když si pak Pekarová s Jurečkou dali dva velké panáky, začali si to myslet taky.