Když se v létě zvolna rozjížděla volební kampaň, koalice SPOLU velmi sebevědomě hovořila o tom, že být po jejím už tehdy, nebyly by oběti covidu u nás tak početné, jako za Smrťáka Babiše.

Jak by toho dosáhla, jaký má recept, to však ještě neprozradila, což vypadalo (logicky?) tak, že si nechce vystřílet náboje pro horkou fázi kampaně, kde své plány pro boj s pandemií předestře, a všichni pak otevřou ústa.

Jenomže to se, jaksi, ani tehdy nestalo.

Zůstávala ovšem ujištění, že při volebním vítězství koalice SPOLU pak všechno v boji s covidem bude jiné, rozhodně lepší.

Po volbách kupodivu vágní řeči o zaručeném obratu byly pronášeny dál. Hrdě. I dotčeně, když někdo šťoural, a chtěl detaily Fialovsko/Válkovské ofenzivy znát.

A když už začínalo být trapné, že ani pár dní před jmenováním premiéra veřejnost ještě detaily jistě vymakaných postupů nezná, koalice své tajemství konečně odkryla.

Klobouk dolů nad takovým originálním receptem. Nebylo snad nikoho, kdo by před ním nepadl, s prominutím, na zadek.

Byl to zcela nečekaný objev.