Premiér, momentálně v pozici vysokoškolského učitele s nepatrným „udržovacím“ úvazkem na brněnské univerzitě, se rozhlédl po učebně a studentům dychtivým po poznání sdělil, že úvodem kursu o základech politologie si povíme o jejím členění.

„Normativní politologie, ta filosofickými metodami dochází od obecných..“

Premiérovi zazvonil mobil.

„Promiňte, tohle musím vzít, to je horký mobil,“ omluvně se podíval do auditoria, a pak poslouchal a odpovídal. Že ano, že ne, že vyloučeno, že ano, ať mu pokud možno nevolají.

„Kde jsme přestali,“ položil spíš řečnickou otázku a hned navázal,: “tedy normativní politologie dochází od obecných východisek ke konkrétním uzávěrům a..“



Když začal o Deskriptivní politologii, která popisuje politickou praxi, ozval se mobil znovu.

Premiér se jen útrpně podíval na studenty, a tiše do telefonu hovořil. Zjevně šlo o nějakou mezinárodní smlouvu, protože podrážděně odpověděl, že samozřejmě ví, že jí má ve dvě odpoledne v Praze slavnostně podepsat.

„Ehm. Aha. Popisuje politickou praxi, tedy deskriptivní politologie, jak už jsem řekl, a také politické instituce a mocenské autority.

Teď k Prediktivní politologii, neboli prognostické. Tak.“

Zase výklad přerušil mobil.

„Markéto, promiň, teďka nemůžu. Ne, nejsem na tenise. Já ti zavolám za půl hodiny, až skončím. Že ti budou v té době dělat hlavu? Tak já se ozvu odpoledne z Prahy.“ Skončil.

“To víte, partnerka, ehm, kolační partnerka,“ cítil potřebu se nějak omluvit.

„Prognostická politologie se snaží o předpovídání politických skutečností a procesů, zabývá se možnostmi ovlivňování budoucího vývoje.
A teď podrobněji..“

Opět mobil. S premiérem to cuklo, a už se neudržel.

„Proboha, proč mi pořád voláte?“křičel.

“Copak snad Strakovka hoří? Že hasiči chtějí budovu vyklidit kvůli nedostatečnému protipožárnímu zabezpečení? Tak ať to s nimi vyřídí někdo jiný.

Od čeho mám čtyři místopředsedy?!

Ať jim to vytmaví Rakušan, je to první místopředseda a ministr vnitra. Že nemůže, že zrovna přednáší na Policejní akademii?

No tak místopředseda Jurečka! Že vede seminář na katedře traktoristů „hnojárny“ v Budějovicích?

Tak Válek! Ale ne, ten nemůže, ten má dneska pitvy tady na univerzitě, ani Bek by nemohl, taky není v Praze, zkouší moravský folklor na fildě. Tak sakra, kdo by …“ přemýšlel premiér nahlas, až po chvíli optimisticky přikázal:

„Volejte mým jménem místopředsedu Bartoše. Ten snad nepřenáší nikde.

Co prosím? Že není přítomen? Že letěl do Polska? Že přednáší na námořní akademii v Gdaňsku? A co by zrovna on… Aha. Bezpečnost lodní přepravy a ochranu před napadením.“

Pak se zoufale obrátil ke studentům:

„Cožpak se takhle dá normálně přednášet? Pro dnešek končíme. Mějte se pěkně.“

A zase mobil!

„Dobře, dobře, tak tu plnou cisternu nechte preventivně přistavit, pokud to hasičům bude stačit.“