Jedné z mála svých „nerobotických“ povinností (robotickou je podepisování zákonů) - jmenování nových soudců, přikládá prezident Zeman zřejmě menší váhu, než jmenování rektorů.

Druhý akt totiž proběhne na Hradě, kdežto soudci se museli spokojit se Zámkem.

Ostatně soudců jmenuje prezident ročně daleko víc než šéfů vysokých škol, tak proč slavnostnost u nich přehánět? Nehledě na to, že by dvakrát za měsíc musel opustit letní sídlo, a to by bylo příliš.

Těžko se také dobrat posouzení, kterého z obou společenských stavů si víc považuje, respektive na který z nich má Miloš Zeman větší pifku.

O rektorech se v minulosti zrovna s uznáním nevyjadřoval. Soudci mu leží v žaludku z různých důvodů kontinuálně.

A nejenom kvůli tomu, že mu nařizují nesmyslné omluvy za určité výroky pronesené k různým záležitostem, přičemž však urážky a smyšlenky šílenců na jeho osobu tolerují.

Hlavním důvodem prezidentova postoje k mužům a ženám v černém, je jejich obecná neochota akceptovat nikoli snad pro ně nepředstavitelné snížení jejich platů, ale jen „pouhé“ zmrazení výše výplaty. Tak se zachovali v minulosti vždy, aktuálně se na jejich odmítavém postoji nezměnilo nic.


MRAZIT NE! JENOM PŘES NAŠE MRTVOLY.


Prezident se při jmenování noviců proto neudržel a svůj tlumený vztek si obvyklým zle ironickým způsobem vylil na nich. Místo nenasytných bafuňářů to schytali neposkvrnění dietáři.

Prezident svůj výlev ovšem maskoval prevencí. Jako sudičák v pohádce u kolébky jim v realitě popřál, aby z nich nevyrostli nenažranci jako z jejich služebně starších kolegů.

Ti hlasitě odmítají utáhnout si stotisícové opasky, jako ten svůj si utáhne (popř. symbolicky, pokud by měl zrovna šle) právě prezident, jenž má plat jen o něco vyšší než předsedové soudů. A zmrazení bere s porozuměním. Na rozdíl od nich.

Protože dýchá s lidem, který by všeobecné zmrazení přijal dokonce s nadšením – pokud by šlo o zmrazení cen, aby inflací neletěly pořád nahoru.

Pokud bychom vizualizovali prezidentovy nároky na soudce, mohl by vypadat přibližně takto.




Byl by velmi, velmi štíhlý. V pravém slova smyslu nenažranosti by sice připadal jako nenajedený, avšak byl by střídmý, až anorektický.

Nenažranosti v přeneseném smyslu, tedy nejapného lpění na zákonné výši mzdy, by se nedopouštěl. Mražení v době planetárního vedra by považoval za zpestření nudného života s paragrafy.